Dobíjecí cookies

Znáte to, kolem třetí hodiny odpoledne vás to v práci pravidelně přepadává. Po obědě jsou to zhruba tři hodiny, hladina cukru v krvi klesá a vy máte pocit, že kdybyste si lehli tak do minuty usnete. A tak si jdete uvařit silnou kávu, k ní si dáte nějakou tu sladkou sušenku, ale ono to nějak nezabírá a vy počítáte minuty než půjdete z práce domů. 

Mám pro vás řešení v podobě dobíjecích sušenek - cookies.

Tyto sušenky neobsahují ani rafinovaný cukr ani bílou mouku. Jsou plné komplexních sacharidů (ovesné vločky, celozrnná mouka), bílkovin (burákové máslo, slunečnicová semínka) a vlákniny (lněná semínka, celozrnná mouka, ovesné vločky), které vás nejen zasytí do večeře, ale také zaručí, že úmorné odpoledne v práci zvládnete. Troufám si říct, že i bez kafe, ale kdo by si chtěl odepřít odpolední rituál, co? Cookies v sobě skrývají i kousky hořké čokolády, a to prostě jen tak, protože mám čokoládu v cookies ráda. Vy si můžete do cookies dát jakékoli zrní i nezrní, které chutná zase vám! 

Dobíjecí cookies (Super Charge-me Cookies) - původní recept zde:

Co budeme potřebovat:

• 1 šálek ovesných vloček
• 2/3 šálku celozrnné mouky - v původním receptu je mouka špaldová, která mi ovšem došla
• 1/4 lžičky soli
• 1/2 lžičky skořice - víc nebo míň podle chuti
• 1/8 šálku strouhaného kokosu
• 1/4 šálku sušeného ovoce - použila jsem nakrájené datle neb to bylo jediné sušené ovoce, které jsem měla k dispozici
• 1/4 šálku semínek nebo oříšků (nasekaných) - použila jsem slunečnicová semínka
• 4 lžíce nasekané čokolády - nebo můžete čokoládu vynechat a nahradit její množství dalším ovocem či semínky
• 1 lžička prášku do pečiva
• 1/3 šálku mletých lněných semínek
• 1/2 šálku javorového sirupu nebo medu - nebo jiného tekutého sladidla (sirup z agave, rýžový sirup - toto ale nemám vyzkoušeno)
• 3 lžíce arašídového másla - nebo jiného krému z ořechů
• 1 1/2 lžičky vanilkového extraktu
• 2 lžíce rostlinného oleje (neutrální chuti) - používám řepkový díky vysokému podílu mononenasycených mastných kyselin (oproti např. slunečnicovému oleji)

Jak na to:

Troubu předehřejeme na 180°C.

V míse smícháme ovesné vločky, mouku, sůl, skořici, kokos, sušené ovoce, semínka, čokoládu a prášek do pečiva.

V druhé míse smícháme zbývající ingredience, tj. lněné semínko, javorový sirup, arašídové máslo, vanilkový extrakt a olej.

Tekutou směs přilijeme k sypké směsi.

a pořádně promícháme. Chce to trochu zapojit svaly, ale určitě to zvládnete!

V tuto chvíli máme hotovo! Klidně můžete těsto ochutnat neb jste si určitě všimli, že neobsahuje vajíčka, a tak se nemusíte obávat salmonely a podobných nástrah. Pokud jste použili hořkou čokoládu bez obsahu mléka tak jsou cookies naprosto vhodné pro vegany. Někoho by to mohlo odradit (např. ehm manžela ehm), ale osobně se domnívám, že na tom není nic špatného... Navíc jsou cookies tak výborné, že by to nikdo určitě nepoznal!

Poté co jste jako já ochutnali těsto v množství minimálně jedné velmi velké sušenky, můžeme z těsta vytvářet kuličky o velikosti pingpongového míčku a přendávat je na plech vyložený pečícím papírem zhruba 5 cm od sebe. Kuličky na plechu zmáčkneme na plošší placičky. Těsto se může zdát trochu sypké, ale nesnažte se ho ničím naředit. Kuličky na plechu můžete prsty trochu zmáčknout, aby těsto drželo pohromadě.

Plech dáme do vyhřáté trouby a pečeme ne déle než 13 minut. Čím déle cookies pečeme tím více budou křupavější. Já je mám raději měkčí, proto mi stačilo 12 minut. Plech jsem ještě v polovině pečení otočila, aby byly upečené rovnoměrně, ale určitě znáte jak vám peče trouba tak si s tím nepochybně poradíte :-).

Po vytažení z trouby nechte cookies 1 minutu chladnout na plechu a poté je přendejte na mřížku, aby vychladly úplně.

V uzavřené dóze cookies vydrží asi 10 dní, ale výborně se mrazí. Proto mám sáček cookies v mrazáku, ráno si jeden vytáhnu, zabalím do práce a když je čas svačiny, je už rozmražený a krásně čerstvý!

Takže až vás zase přepadne odpolední únava, zkuste místo bébéček sáhnout po něčem zdravějším!

Otázka: Přepadá vás odpolední únava? Jak to řešíte? 

Rajčatová omáčka z naší úrody

Pamatujete jak jsme si na začátku června koupili na trhu sazeničky rajčat?

Manžel je přesadil do květináče a poctivě je zalíval, zaštipoval a oplýval je láskou. A ejhle, před měsícem jsme poprvé sklízeli červené rajče! Takto vypadají rostlinky skoro po třech měsících:

Nádhera! Nikdy jsem nic nevypěstovala (nikdy jsem to nezkoušela, ne že bych byla nešikovná) a tak z nich mám neskutečnou radost! Nutno podotknout, že jsem keříky fotila po sklizni a tak se jindy červenají víc. 

Včera jsem se rozhodla úrodu zužitkovat k večeři. Zašla jsem na "zahradu" a nasbírala těchto pět kousků.

S česnekem tvoří vynikající kombinaci!

Rajčata jsem nakrájela na čtvrtky, česnek jsem oloupala a stranou nože rozmáčkla.

Mezitím jsem dala vařit vodu na těstoviny. 

V rendlíku jsem rozpálila lžíci olivového oleje, vhodila celý česnek a trochu ho opekla.

Trvalo to asi pět minut. Následně jsem k česneku přisypala rajčata a nechala je dusit společně s česnekem dokud nebyly měkké.

Jak se rajčata dusila, opět jsem zašla na "zahrádku", tentokrát pro bazalku, kterou jsem nakrájela na tenké nudličky.

Po zhruba deseti minutách byla rajčata dost měkká a tak jsem je vařečkou rozmačkala. Česnek jsem vyhodila a la Ital neb jsem chtěla, aby omáčku pouze provoněl. Během vaření jsem k rajčatům postupně přidala asi čtyři lžíce vody z těstovin, abych omáčku trochu zředila.

Omáčku jsem dochutila solí. Myslela jsem, že budu muset omáčku přislazovat, ale rajčata byla tak vyzrálá, že to vůbec nebylo třeba!

K omáčce jsem přihodila uvařené těstoviny a pořádně promíchala.

Nakonec jsem přimíchala nakrájenou bazalku a mohlo se servírovat!

Se strouhaným parmezánem, jak jinak!

Z těch pěti rajčat jsem se dosyta najedla já a manžel dostal pouze na dno talíře (ne že by zlobil, ale neměl moc hlad a navíc měl chuť na chleba). 

Byla jsem nadšená! Tento typ omáčky je všeobecně znám a sama jsem podobný už jednou dělala. A když jsem měla k dipozici domácí rajčata, která se musela spotřebovat, nebylo co řešit. 

Je to velice lehká večeře, proto bych určitě příště přidala nějaké maso (to bylo zmrzlé na kost). Použila jsem proto celozrnné těstoviny, aby pokrmu dodaly alespoň trochu bílkovin a víc vlákniny. 

Večeře byla zakončena zmrzlinou - abych náhodou přece jen nedostala později hlad... :-).

Otázka: Pěstujete si na zahradě/balkóně vlastní zeleninu/ovoce? Máte tu možnost? Jste úspěšní?

Letos jsme poprvé vyzkoušeli rajčata a jsme z nich nadšení. Proto mám pocit, že budeme příští rok pokračovat. Jinak za oknem pěstuji bylinky - letos je to bazalka, hladkolistá petržel, šalvěj, máta, tymián.

Skořicový chléb

Původně jsem o tomto receptu nechtěla psát, protože jsem vůbec nevěděla jak dopadne. Proto jsem postup také nedokumentovala. Přece jenom nemám potřebné zkušenosti s kynutým těstem a tak jsem recept chtěla nejdřív vyzkoušet a třeba někdy v budoucnu se s vámi o něj podělit. Jenže tento skořicový chlebíček je tak výborný, že by bylo ode mě sobecké se s vámi o recept nepodělit už teď. 

Skořicový chléb je velice oblíbený v Americe jako snídaňový chléb, kdy si ho Američané opečou a potřou máslem. Pokud jste byli někdy v Americe a spali v hotelu se snídaní, mohli jste tam na něj narazit. Prodává se normálně v supermarketu jako toastový chléb, nedávno se objevila i jeho celozrnná varianta a často v něm bývají ještě rozinky. Ty jsem neměla tak je chlebíček tentokrát bez nich, ale jsem přesvědčená, že jsem ho nepekla naposled a příště je do těsta určitě přidám. Mně chutná jen tak nebo jako jsem psala výše - lehce opečený v topinkovači, potřený máslem a oblíbenou marmeládou. 

Recept je opět převzatý z blogu Eat, Live, Run a dodržela jsem ho do posledního puntíku! Jak jsem říkala, s droždím si ještě moc nerozumíme tak jsem nechtěla experimentovat. 

Celozrnný skořicový chlebíček (Whole wheat cinnamon swirl bread):

Ingredience:

• 120ml teplého mléka
• 120ml teplé vody
• 1 sáček sušeného droždí
• 1/2 šálku + 1 lžíce cukru
• 90g měkkého másla, rozděleného
• 1 šálek celozrnné mouky
• 2 šálky hladké mouky (bílé)
• 1,5 lžíce skořice, rozdělené
• 1,25 lžičky soli
• 1 vejce

Postup:

Ve vyšší nádobě smícháme mléko, vodu, droždí a 2 lžíce cukru a necháme vzejít kvásek. Trvá to asi 10 minut. Dejte pozor, abyste neměli vodu s mlékem moc teplé - to byste kvásek usmrtili :-). 

Zatímco se droždí činí, smícháme mouky, 1/3 šálku cukru, 45g měkkého másla, sůl a 1 lžíci skořice ve větší míse. Jakmile kvásek vzešel, přilijeme ho k moukám. Můžete použít mixér s hnětacími nástavci a takto hníst těsto zhruba 8 minut. My co si chceme zaposilovat nebo nemáme hnětací nástavce (já) těsto uhněteme ručně dokud není hladké a elastické - zhruba 10 minut. Pěkně se do toho opřete!!

Těsto vložime do mísy (tu můžete vymazat trochou oleje, ale není to nutné), přikryjeme utěrkou a necháme kynout na teplém místě asi hodinu a půl - dokud těsto nezdvojnásobí svůj objem.

Nyní si připravíme skořicové máslo: smícháme zbývajících 45g měkkého másla, 1,5 lžičky skořice a 1 lžíci cukru v malé misce dohladka.

Jakmile těsto vykynulo, na pomoučněném vále z něj vyválíme obdélník - jedna strana obdélníku by měla být stejné šířky jako vaše chlebíčková forma. Povrch těsta důkladně potřeme skořicovým máslem a pevně srolujeme.

Poté těsto přendáme do vymazané formy na chlebíček, opět přikryjeme utěrkou a necháme ještě hodinu kynout na teplém místě. 

Troubu předehřejeme na 170°C. Rozšleháme vajíčko a potřeme jím chlebíček. Chlebíček dáme do vyhřáté trouby a pečeme 40 minut. Pokud vám chléb začne na povrchu tmavnout, přikryjte ho alobalem. Když chlebíček po vytažení z trouby poklepete, měl by znít dutě - tak se pozná, že je hotovo! Necháme vychladnout a můžeme krájet!

Samozřejmě jsem ochutnala, když byl chlebíček ještě teplý, za což mi střeva moc poděkovali... Byl úžasný! Přesně takový jak ho znám z Ameriky, ale mnohem zdravější. Není zcela celozrnný, ale nahrazení i části mouky moukou celozrnnou zvyšuje množství vlákniny, což je vždy přínosné! Ano, v těstu je máslo a cukr, ale není toho zase tolik, abychom se mohli obávat jakéhokoli přírůstku váhy - pokud ovšem nesníte chlebíček na posezení :-). Přece všeho s mírou!

Na receptu bych neměnila nic. Těsto se pěkně zpracovává, nelepí se a poté co jsem ho přenesla na teplejší místo, krásně nakynulo! Nejsem si jistá, jak by se těsto chovalo, kdybych použila jen celozrnnou mouku nebo v alespoň obrátila poměry (2 šálky celozrnné, 1 šálek bílé). Předpokládám, že by chlebíček byl hutnější a nebyl tak nadýchaný a měkkoučký jako tento. 

Asi bych jen těsto pevněji srolovala, aby v chlebu nevznikla taková díra (myslím, že to je tím). Takto se totiž docela blbě jí, zvlášť, když si ho namažete silnou vrstvou marmelády :-).

Práce s droždím mě nadchla! Před tímto chlebíčkem jsem pekla pouze na vánoce vánočku a na velikonoce mazanec (který se tvarově moc nepovedl), takže žádné velké zkušenosti nemám. Ale kynuté pečivo mi moc chutná tak mi nezbylo než se ho naučit, no ne? 

Otázka: Máte z droždí respekt? Jak dlouho vám trvalo než jste se s ním naučili pracovat?

Lifebar - konečně!

Jestli si pamatujete, v květnu jsem dělala domácí müsli tyčinky, protože jsem nebyla schopna najít na trhu takové, které by mi vyhovovaly nejen chutí, ale i složením. 

Pravda, tvarově nic moc (rozpadaly se), ale chuťově byly výborné. Měla jsem v plánu recept zdokonalit tak, aby byly více přenosné a nerozdrobily se mi v kabelce cestou do práce. 

Jenže, nedávno jsem zavítala do svého oblíbeného obchůdku se zdravou výživou (na ulici Orlí v Brně) a našla jsem poklad! 

Tyčinky lifebar od společnosti lifefood! A musím říct jen jediné: KONEČNĚ!

Z jejich webových stránek:

"Jsou výráběny pouze z celistvých roslinných ingrediencí nejvyšší kvality zpracovávaných při nízké teplotě, bez obsahu rafinovaných cukrů, sladů, umělých sladidel, extrudátů, škrobů, ztužených tuků a lepku."

Podle mě značka ideál!

Koupila jsem si tři příchutě: Brazilskou, višňovou a kokosovou (ještě měli fíkovou, ale sušené fíky nemám ráda) a na internetu mají ještě čokoládovou a meruňkovou. Mám pocit, že jsem čokoládovou už kdysi ochutnala, ale to měly tyčinky jiný obal. Pamatuji si, že byla vynikající. Škoda, že ji neměli...

Webové stránky nelžou, když tvrdí, že jsou tyčinky vyráběny pouze s celistvých rostlinných ingrediencí. Není to rozhodně müsli tyčinka v pravém slova smyslu. Ovesné vločky slepené jakousi sladkou hmotou v tyčince nehledejte. Např. kokosová tyčinka obsahuje pouze datle, kokos, mandle, raw kešu oříšky a panenský kokosový olej. Vše v bio kvalitě!

Však je to poznat ihned po rozbalení. 

Z tyčinky úplně čiší energie v podobě opravdových potravin. Naprosto se ztotožňuji s filozofií společnosti lifefood. Žádné umělé přísady, dochucovadla, konzervanty, barviva, pouze čistě přírodní přísady, které jsou navíc v bio kvalitě a nezatěžují tak nejen životní prostředí, ale ani náš organismus, který si s příliš zpracovanými potravinami neví rady a proto je hůř tráví. 

Jsem ráda, že jsem konečně našla zdravou tyčinku, kterou můžu nosit na výlety, do práce nebo ji mít v kabelce pro případ, že mě přepadne hlad. Vždy budu připravená! 

Nemůžu říct, že by tato tyčinka byla dietní (i když ten název "dietní" z duše nenávidím, ale některé potraviny jsou prostě víc dietní, některé míň). Celá tyčinka má zhruba 180 kalorií (liší se to druh od druhu), což je oproti běžným müsli tyčinkám, které mají většinou do 100 kalorií, dvojnásobek. Jedná se tedy spíše o energetickou tyčinku, vhodnou na pořádnou svačinu, která by vás měla dostatečně zasytit, nikoli jen podráždit v žaludku. 

Ani ostatní hodnoty nejsou špatné: bílkoviny - 4,2g, vláknina - 3,2g. Toto zaručí, že vás tyčinka pořádně zasytí a nebudete mít brzy hlad! Ideálně se hodí do práce, kdy mě kolem třetí, půl čtvrté přepadá spánek a hlad a večeře je ještě hodně daleko. Nebo se do ni zakousněte na nákupech (třeba s ledovým latte), abyste měli na ty obchody dostatek energie :-).

A co cena? Je jasné, že na obyčejné müsli tyčinky za 5,- Kč tyčinky lifebar nemají. V mém oblíbeném obchůdku je mají za 27,- Kč. Na internetu je mají za 29,- Kč (což mi přijde divné...). 

Z těchto tří mi asi nejvíc chutnala kokosová, protože v ní byly obrovské kusy mandlí, které spolu s kokosem krásně ladily. Višňová je zase trochu kyselejší a tedy ovocnější. Předpokládám, že taková bude i ta meruňková, kterou určitě musím taky zkusit. Brazilská byla zajímavá chutí přidané vanilky, která z ní dělala  tak trochu zákusek :-). I přes to, že jsou tyčinky "vyráběny" z datlového základu, nejsou přeslazené jak by se mohlo na první pohled zdát. Chuť datlů v podstatě ani nezpozorujete, neboť je vyvážena chutí ořechů a ovoce.

Pokud na tyčinky lifebar narazíte, určitě ji vyzkoušejte. Je to něco úplně nového co jsem na českém trhu ještě neviděla a co tu určitě chybělo. Tyčinky mi připomínají americké Larabars, které mají také datlový základ a jsou vyráběny ve spoustě příchutí od borůvkového koláče po čokoládové brownies. Larabars jsou taky vynikající a v Americe mají veleúspěch! Doufám, že se v České republice tyčinky lifebar také ujmou. To jim moc přeji!

Otázka: Už jste vyzkoušeli tyčinky lifebar? Jakou příchuť byste si vybrali? Máte vůbec odvahu tyto tyčinky vyzkoušet?

Prohlášení: Tyčinky lifebar jsem si koupila z vlastních prostředků a společnost lifefood mi za tuto recenzi nenabídla žádné výhody a slevy. Recenze je založena pouze na mých názorech a zkušenostech, které nebyly společností lifefood nijak ovlivněny.

1. narozeniny a Cheesecake

1. srpna to bylo přesně rok, co jsem napsala svůj první příspěvek na tomto blogu. A tak by bylo záhodno, abychom to nějak oslavili, no ne? Navíc před nějakým časem jsem dosáhla 20.000 návštěv na tomto blogu tak to chtělo opravdu něco extra! Napadlo mě upéct nějaký skvělý dort s pořádnou polevou a kopcem šlehačky. Pěkně dekadentní, plný čokolády a ořechů. Nikdy jsem snad takový dort nepekla a tak by to byla výzva se vším všudy. Jenže, nevím, kdo by takový dort jedl. Manžel na to moc není, já si dám kousek a hotovo, taťka čokoládu nemusí a mamce takový dort nezapadá do současného výživového plánu :-). Kamarádi jsou v létě pořád někde rozlítaní a tak nezbylo než vymyslet jiný plán, který by vyhovoval všem zúčastněným. 

Chtělo to něco lehkého a letního, co by ale vypadalo dobře a chutnalo tak trochu hříšně.

Co třeba cheesecake?

Pravý cheesecake jsem jedla asi jen 2x v životě v USA u známých. Jedna z věcí, která mi po jeho pozření uvízla v paměti bylo to, jak je hutný a těžký. Neříkám, že nebyl dobrý, právě naopak, byl vždy vynikající, hlavně s ovocnou polevou, ale když jsem ho snědla, chtělo to jen převlíct se do tepláků s gumou v pase a jít si lehnout na gauč k televizi.

Takový ten pocit když vám sedí cheesecake celé odpoledne v žaludku jsem moc nechtěla zažít (navíc jsme měli v plánu jít odpoledne na houby a představa ohýbání se pro hříbek s těžkým cheesecakem v žaludku nebyla moc pěkná...).

Naštěstí mě zachránila opět skvělá Jenna z Eat, Live, Run, která před pár dny zveřejnila recept na cheesecake z řeckého jogurtu. A bylo vyhráno!

Cheesecake z řeckého jogurtu:

Ingredience:

• oblíbené sušenky (cca 12 kousků)
• 70g másla, rozpuštěného
• 500g řeckého jogurtu
• 140g cukru
• špetka soli
• 2 vejce
• zrníčka z 1 vanilkového lusku nebo 2 lžičky vanilkového extraktu
• 1 lžíce kukuřičného škrobu (např. Gustin)
• oblíbené ovoce či poleva

Postup:

Nejdřív se pustíme do korpusu. Troubu rozehřejeme na 170°C.

Na korpus můžete použít jakékoli vaše oblíbené sušenky. Já jsem narazila na tyto farmářské z Alberta a moc mi chutnaly. Mají lehce oříškovou chuť a složení nebylo zas tak špatné (oproti jiným). Cheesecake by byl vynikající i s čokoládovým korpusem a myslím, že k tomu by byli ideální Koka!

V míse rozpustíme máslo - klidně v mikrovlnce na cca 45 sekund. Nechtělo se mi špinit rendlík, proto jsem zvolila jednodušší cestu.

Sušenky rozdrtíme. Můžete je dát do igelitového sáčku a drtit je válečkem. To se mi zdálo opět moc pracné, proto jsem vytáhla robot a sušenky v něm pěkně nadrtila stisknutím jednoho knoflíku.

Drcených sušenek by mělo být zhruba šálek a čtvrt, což bylo 12 těchto sušenek nebo taky 150g (to jsem mohla říct hned na začátku, že?).

Sušenky vsypeme k rozpuštěnému máslu a promícháme tak, aby se každý drobeček pěkně obalil máslem.

Nejlíp to jde vidličkou.

Rozevírací formu vymažeme zlehka máslem (nevím jestli je to nutné, pro jistotu jsem to udělala) a drobenkovou směs do ni vysypeme.

 Nejlépe rukou směs rozprostřeme tak, aby pokryla celé dno (okraje nemusí být) a pěkně ji upěchujeme.

Takto připravený korpus dáme zapéct do předehřáté trouby na cca 8 - 10 minut. 

Zatímco se korpus peče, připravíme si cheesecakovou náplň. Během 8 - 10 minut byste to mohli zvládnout.

Do středně velké mísy dáme jogurt, vejce, cukr a vanilku. Použila jsem řecký jogurt značky Elinas, neboť toto je jediný řecký jogurt, který mají u nás v Bille. Autorka původního receptu upozorňuje, že se nemají používat netučné řecké jogurty, ovšem mám pocit, že u nás jsou k dostání řecké jogurty pouze z plnotučného mléka, proto i tento měl krásných 9,5 % tuku. Podle jeho konzistence si ale myslím, že by klidně šel s úspěchem použít i jiný než řecký jogurt. Např. Selský jogurt od Hollandie je dost hustý a obsahuje 3,5 %. A hned by byl cheesecake zase o něco zdravější :-).

Nejlépe ručním mixérem promícháme do hladka.

Do rozmixované směsi nakonec přidáme lžíci kukuřičného škrobu a špetku soli a ještě jednou promícháme.

V tuto chvíli by měl být náš korpus již předpečený, takže na něj můžeme nalít směs na cheesecake.

Pokud zjistíme, jako já, že vaše rozevírací forma netěsní jak by měla, dáme formu na plech (nebo spodek zabalíme do alobalu) a i s plechem dáme do vyhřáté trouby.

Pečeme 35 minut. Po vytažení z trouby by se měl cheesecake ještě trochu uprostřed hýbat, ale jinak by se měl jevit jako hotový - měl by se odchlipovat od krajů a kraje by měly být zlatavé. Po vytažení z trouby cheesecake trochu spadne (jen minimálně), ale to je normální.

Rozhodně se nepokoušejte rozevřít formu dřív než bude cheesecake úplně vychladlý. Koledujete si o katastrofu!! Nejlepší je cheesecake nechat vychladnout a poté vložit ještě na 2-3 hodiny do ledničky.

Povrch cheesecaku můžete ozdobit měsíčky broskví jako já.

a vytvořit tak třeba "1" uprostřed (které si nikdo nevšiml...) k příležitosti ročního výročí blogu.

Nebo můžete cheesecake ozdobit jiným vaším oblíbeným ovocem nebo polít ovocným přelivem. Věřím, že cheesecake bude dobrý i s čokoládovou nebo karamelovou polevou :-).

Líbí se mi jak cheesecake krásně drží pohromadě a jak v něm jdou vidět zrníčka vanilky!

Všem zúčastněným moc chutnal, což mě neskutečně potěšilo, neboť byli takoví pokusní králíci. Mamka se hned rozhodla, že cheesecake udělá na oslavu příští víkend tak doufám, že bude hostům také chutnat.

Navíc příprava je opravdu banální! Oproti pravému cheesecaku je tento hotový raz dva. 

Myslím si, že tento cheesecake byl dostatečně důstojný na oslavu prvního výročí blogu, co myslíte? Stejně mi přijde, jakoby to bylo včera co jsem přemýšlela, že si založím tento blog. Vůbec jsem netušila, jestli ho bude někdo číst, komentovat, ale o to mi ani nešlo. Chtěla jsem psát o dobrém jídle, což se mi splnilo a to vše navíc je jen třešnička na dortu. Vaše komentáře mě neskutečně motivují ke zlepšování blogu a vymýšlení nových a nápaditých receptů.

Vám všem co čtete drobečky bych moc ráda poděkovala za Vaší přízeň a doufám, že se zde budete i nadále inspirovat! Sobě zase přeji spoustu čtenářů - jak stávajících tak nových - a hodně nových nápadů! 

A co bylo po cheesecaku? No přece houby! A rostou!

Otázka: Chodíte na houby? Co s nimi pak nejčastěji děláte? Sušíte, zavařujete nebo hned uvaříte - praženici, polévku, houbovou omáčku?

Mamka si přinesla z lesa podobně úspěšnou úrodu a ta houby suší. My jsme tento košík věnovali tchyni, která z něj pravděpodobně udělá houbovou omáčku. Já mám houby nejraději v bramboračce!