Díky, že jste navštívili můj blog. Tento blog jsem začala psát po vzoru amerických blogů o zdravém životním, které čtu již přes dva roky. Čtení těchto blogů (o nic více na stránce "Blogy co čtu") mě donutilo přemýšlet víc o tom co jím a postupně jsem změnila přístup ke svému stravování. I přes to, že si myslím, že jsem jedla relativně zdravě, donutily mě zkoumat složení různých potravin a zkoušet nové druhy potravin.
Vždy jsem měla a pořád mám ráda dobré jídlo, ale až v posledních letech jsem se začala zajímat o kvalitní a čerstvé suroviny (nemusí být zaručeně bio) a z nich připravené pokrmy. Dokáže mě vytočit, když v restauracích používají levná dochucovadla a bujóny v kostce namísto pravého vývaru. To pak meníčko cítím ještě u večeře. Na druhou stranu dokážu ocenit, když restaurace vytváří svá jídla tzv. "od podlahy" bez použití omáček v prášku. A jsem ochotna za to i připlatit.
Dávám přednost přírodním surovinám a proto se snažím jíst co nejméně zpracovaných potravin. Snažím se také vyhýbat umělým dochucovadlům, konzervantům, barvivům. Věřím v to, že opravdu jsme to co jíme a stejně tak jako bych nedala do auta nekvalitní benzín, protože vím, že by nejelo tak se i do svého těla snažím dávat kvalitní palivo, protože vím, že jedině tak bude dobře fungovat.
Není to ale tak, že bych jedla jen zeleninu a zrní jak si mnozí myslí. Jím úplně všechno, maso, mléčné výrobky, buchty... Miluji čokoládu a jakékoli pasty z ořechů (arašídové máslo a podobné), na které jak brzy pochopíte mám mírnou závislost.
Když ale můžu a peněženka to dovolí, upřednostňuji bio výrobky, a to ani ne kvůli chuti, protože se přiznám, že to ve většině případů stejně nepoznám, ale spíše kvůli šetrnějšímu přístupu k výrobě těchto výrobků, hlavně v zemědělství. Podporuji místní zemědělce a mám své oblíbené, ke kterým si chodím pro tvrdonická rajčata, znojemské okurky a břeclavské broskve. Kdybych si měla vybrat mezi nablízkaným jablkem z Chile a puntíkatým z Čech, vždy sáhnu po tom českém. A kdyby bylo ještě z jižní Moravy tak je pro mě ještě víc přitažlivé. Vypozorovala jsem, že moje tělo má chuť na jahody na začátku léta a na jablka a hrušky zase jen na podzim, proto jím podle toho, co je zrovna v sezóně. Jsem přesvědčená, že kupováním místních a bio potravin podporuji tento způsob zemědělství a domnívám se, že české obchody by měly být výhradně zásobovány českými zemědělci.
Tímto blogem nechci nikomu vnucovat svoje názory, jen říkám co si myslím, co cítím a co vyhovuje mně.
Je vidět, že se můj život točí kolem jídla a je to v podstatě pravda. Kromě dobrého jídla také ráda vařím a peču (to abych mohla jíst), ráda běhám a lyžuji, (abych mohla jíst bez výčitek) a cestuji (abych mohla ochutnávat místní jídla).
Jak je postupem času vidět. zaměření blogu se trochu změnilo. Už se nezaměřuji stoprocentně jen na jídlo, ale píši i o své rodině, zejména o svých dětech - Kubovi a Aničce - a tak vůbec o všem co se kolem nich děje. Je pravda, že s jejich příchodem jsem tak trochu přišla o svůj čas v kuchyni, ale i tak se snažím vymýšlet zdravá a kvalitní jídla, protože teď už nejde jen o mě a o manžela, ale právě i o ty dva prcky!
Doufám, že se Vám bude blog líbit a kdybyste na mě měli jakýkoli dotaz tak budu ráda, když mi napíšete na drobečky.blog@gmail.com nebo necháte vzkaz pod jednotlivým záznamem.
Vždy jsem měla a pořád mám ráda dobré jídlo, ale až v posledních letech jsem se začala zajímat o kvalitní a čerstvé suroviny (nemusí být zaručeně bio) a z nich připravené pokrmy. Dokáže mě vytočit, když v restauracích používají levná dochucovadla a bujóny v kostce namísto pravého vývaru. To pak meníčko cítím ještě u večeře. Na druhou stranu dokážu ocenit, když restaurace vytváří svá jídla tzv. "od podlahy" bez použití omáček v prášku. A jsem ochotna za to i připlatit.
Dávám přednost přírodním surovinám a proto se snažím jíst co nejméně zpracovaných potravin. Snažím se také vyhýbat umělým dochucovadlům, konzervantům, barvivům. Věřím v to, že opravdu jsme to co jíme a stejně tak jako bych nedala do auta nekvalitní benzín, protože vím, že by nejelo tak se i do svého těla snažím dávat kvalitní palivo, protože vím, že jedině tak bude dobře fungovat.
Není to ale tak, že bych jedla jen zeleninu a zrní jak si mnozí myslí. Jím úplně všechno, maso, mléčné výrobky, buchty... Miluji čokoládu a jakékoli pasty z ořechů (arašídové máslo a podobné), na které jak brzy pochopíte mám mírnou závislost.
Když ale můžu a peněženka to dovolí, upřednostňuji bio výrobky, a to ani ne kvůli chuti, protože se přiznám, že to ve většině případů stejně nepoznám, ale spíše kvůli šetrnějšímu přístupu k výrobě těchto výrobků, hlavně v zemědělství. Podporuji místní zemědělce a mám své oblíbené, ke kterým si chodím pro tvrdonická rajčata, znojemské okurky a břeclavské broskve. Kdybych si měla vybrat mezi nablízkaným jablkem z Chile a puntíkatým z Čech, vždy sáhnu po tom českém. A kdyby bylo ještě z jižní Moravy tak je pro mě ještě víc přitažlivé. Vypozorovala jsem, že moje tělo má chuť na jahody na začátku léta a na jablka a hrušky zase jen na podzim, proto jím podle toho, co je zrovna v sezóně. Jsem přesvědčená, že kupováním místních a bio potravin podporuji tento způsob zemědělství a domnívám se, že české obchody by měly být výhradně zásobovány českými zemědělci.
Tímto blogem nechci nikomu vnucovat svoje názory, jen říkám co si myslím, co cítím a co vyhovuje mně.
Je vidět, že se můj život točí kolem jídla a je to v podstatě pravda. Kromě dobrého jídla také ráda vařím a peču (to abych mohla jíst), ráda běhám a lyžuji, (abych mohla jíst bez výčitek) a cestuji (abych mohla ochutnávat místní jídla).
Jak je postupem času vidět. zaměření blogu se trochu změnilo. Už se nezaměřuji stoprocentně jen na jídlo, ale píši i o své rodině, zejména o svých dětech - Kubovi a Aničce - a tak vůbec o všem co se kolem nich děje. Je pravda, že s jejich příchodem jsem tak trochu přišla o svůj čas v kuchyni, ale i tak se snažím vymýšlet zdravá a kvalitní jídla, protože teď už nejde jen o mě a o manžela, ale právě i o ty dva prcky!
Doufám, že se Vám bude blog líbit a kdybyste na mě měli jakýkoli dotaz tak budu ráda, když mi napíšete na drobečky.blog@gmail.com nebo necháte vzkaz pod jednotlivým záznamem.