Nedělní snídaně: ovesné scones s rozinkami

Dobré ráno a krásný prosinec!

Nepočítejte s tím, že dnešní snídaně bude dietka. Rozhodně ne!! Pokud se někdo bojí másla a smetany, ať raději stránku zavře a přijde jindy…

Teď doufám, že jste aspoň někdo zůstal, protože mám pro vás perfektní snídani do postele, zvlášť když je venku zima a vlezlo. Ještě by mohlo začít sněžit a krásné ráno pod peřinou ve společnosti scones (a manžela, samozřejmě) je zaručeno!

Jak jsem už psala, nejde tu o žádný zdravý recept. Tolik másla jsem už dlouho v jednom receptu nespotřebovala a šlehačku jsem už taky nějaký ten pátek nekupovala. S příchodem chladnějšího počasí začínám vyhledávat něco hutného, krémového, co nejen zahřeje uvnitř, ale dodá dost energie, abych se zvládla pořádně zahřát i zvenku.

A proto jogurtovým miskám dám chvíli pohov a v tuto roční dobu se zaměřím na pořádně syté snídaně!

Když dáte do googlu slovo “scones”, vyjede vám 3,5 milionů odkazů. A myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že tolik snad existuje druhů. Když to ale velice zjednoduším, existují v podstatě dva typy: britské scones a americké scones. Zatímco ty britské se tradičně dělají kulaté a jí se s hustou smetanou (clotted cream) a džemem k odpolednímu čaji, ty americké mají spíš tvar trojúhelníku, většinou už jsou ochucené a přelité sladkou polevou a jí se na snídani s čajem nebo kávou.

Podle tvaru to vypadá, že jsem dělala spíš ty americké, ale složením se podobají možná víc těm britským. Recept je ale z amerického webu tak je budeme považovat za americké… Popravdě jsem nikdy žádný scone neochutnala – ani ten britský ani ten americký. Když jsem byla v Anglii tak jsem vůbec nevěděla, že nějaké scones existují (bylo mi 16…) a v Americe mi vždycky přišly na pohled moc přeslazené (bývají často s cukrovou polevou) a vždy mě v coffee shopu zaujalo něco jiného (třeba muffiny nebo cookies). Takže jsem vlastně ani nevěděla jak mají takové scones chutnat. Ale i když jsem žádný originál neochutnala, dokázala jsem si tu jejich chuť představit: křupavé na povrchu a uvnitř vláčné a měkké, plné máslové chuti. A přesně takových jsem docílila i já a musím říct, že se mi opravdu povedly! Chuťově předčily moje očekávání – jsou sladké tak akorát a přímo se rozplývají na jazyku (to bude nejspíš tím máslem :-) ).

Ráno jsem si dala jeden scone společně s tvarohem (zředěným jogurtem) a banánem a měla jsem co dělat, abych to všechno snědla. Scones jsou opravdu hutné a s tím tvarohem to byla pěkně vydatná snídaně. Samozřejmě, že jsem si vybrala ten největší scone… ale dobojovala jsem do konce :-).

Ovesné scones s rozinkami (recept převzat odtud)

Ingredience (8 scones):

• 1 a 1/2 šálku ovesných vloček (použila jsem velmi jemné)
• 1/4 šálku plnotučného mléka
• 1/4 šálku smetany ke šlehání
• 1 velké vejce
• 1 a 1/2 šálku hladké mouky (použila jsem hladkou špaldovou)
• 1/4 lžičky skořice (dala jsem skoro 1 lžičku)
• 1/3 šálku krupicového cukru
• 2 lžičky prášku do pečiva
• 1/2 lžičky soli
• 10 lžic (tj. 150g) másla, vychlazeného, nakrájeného na kostičky
• 1/2 šálku rozinek
• 1 lžíce hrubého cukru na posypání

Postup:

Nejdříve si opražíme ovesné vločky. Buď to můžete udělat na pánvi jako já nebo je můžete dát na pár minut do trouby vyhřáté na 180°C. V obou případech je důležité vločky hlídat a občas promíchat. Spálí se velice rychle…!! Vločky necháme vychladnout a odebereme 2 lžíce, které si společně se zbytkem dáme stranou.

Troubu předehřejeme na 220°C a plech si vyložíme pečícím papírem.

Ve vyšší odměrce prošleháme mléko, smetanu a vejce. Odebereme 1 lžíci na konečné potírání a dáme stranou.

Mouku, skořici, cukr, prášek do pečiva a sůl dáme do robotu a párkrát promícháme. Přidáme na kostičky nakrájené studené máslo a mixujeme tak dlouho, dokud směs nepřipomíná hrubší mouku. Směs přesuneme do středně velké mísy.

Ke směsi mouky a másla přimícháme ovesné vločky a rozinky. Přilijeme tekuté přísady a nejdřív vařečkou, potom rukou vypracujeme kompaktní těsto. Je důležité těsto nepřepracovat.

Pracovní plochu poprášíme polovinou odložených vloček, dáme na ni těsto a posypeme zbývajícími vločkami. Rukami vytvarujeme kolo, které má zhruba 20 cm v průměru a 2,5 cm na výšku. Nožem rozkrájíme kolo na 8 dílků, které přeneseme na připravený plech a umístíme je zhruba 2 cm od sebe.

Potřeme je odloženou vaječnou směsí a posypeme hrubým cukrem.

Pečeme do zlatavě hněda, asi 15 minut. Necháme je 5 minut chladnout na plechu a poté je přemístíme na mřížku a necháme vychladnout na pokojovou teplotu. Můžeme podávat.

Myslím si, že scones jsou nejlepší samotné. Možná bych si je dokázala představit třeba se zakysanou smetanou nebo džemem, ale dalším máslem bych už je asi nezatěžovala.

Otázka: Znáte scones? Chtěli byste je ochutnat?

Díkuvzdání po česku

Naše rodina je trochu postižená Amerikou. Vlastně dost… Někteří míň, někteří víc, jen manžel trochu stojí bokem a vše pozoruje zpovzdálí.

Jako každý rok tak i letos jsme se rozhodli oslavit Díkuvzdání. Díkuvzdání je vlastně dnes, 4. čtvrtek v listopadu, ale protože nemáme volno jako Američani, udělali jsme si Díkuvzdání už minulou sobotu.

Díkuvzdání je nejen o jídle, které ale hraje velmi důležitou roli, ale hlavně o setkání rodiny a přátel, a to se mi právě na tom líbí. Neznám rodinu, která by trávila Díkuvzdání sama doma. Rodiny se sjíždí ze všech koutů Ameriky nebo se schází přátelé u někoho doma. Každý pomáhá s hostinou tím, že donese nějaký chod – většinou přílohu, protože Díkuvzdání je hlavně o přílohách… Někdo by si myslel, že jde hlavně o krůtu… ano, krůta rozhodně nesmí chybět, ale samotná je taková obyč. Právě přílohy dělají hostinu hostinou a mezi nejtypičtější patří třeba sladké brambory na x způsobů, bramborová kaše, zapečená zelenina, bramborový/těstovinový salát, brusinky, několik druhů nádivek, různé saláty ať už teplé nebo studené atd.

A nesmí chybět ani dezerty! Oproti minulým létům jsme upustili od dýňových koláčů a upekla jsem klasický cheesecake. Není to sice typicky podzimní dezert, ale naštěstí to nikomu nevadilo. Tvarově se mi nepovedl tak jak bych si přála, ale chuťově byl vynikající (recept bude brzy!). Kromě cheesecaku jsem, speciálně pro manžela, ještě upekla naší oblíbenou buchtu na plech. To abychom se měli dobře :-).

Asi bude nejlepší, když se podíváte na fotky z celého dne. Bohužel jsem zjistila, že až na jednom záběru (který tu nebudu raději zveřejňovat neb jsem slívala brambory, myslím…) nejsem ani jedné fotce. Ale snad vám to nahradí aspoň spousta fotek krůty :-).

Tak to je ona! 9 kilová kráska od Zelenky z Židlochovic objednána v Dobrým špajzu.

Rohlík, máslo a petržel tu slouží jako měřítko… Drobeček…

Připravena k nadívání. Nádivka je z blogu Kitchenette, kterou jsem už dělala na velikonoce. Akorát tentokrát bylo potřeba zvýšit množství tak 10x (uvedené množství je totiž na kilové kuřátko :-) )

A tady už je v troubě. Myslím, že je něco po páté ráno…

Po šesti hodinách pečení.

Bratr jako měřítko.

A bude se porcovat!

Hladový Kuba s hladovým dědou (na hodinách si můžete všimnout, že je tři čtvrtě na jedenáct; aby mohl Kuba zažít Díkuvzdání s námi a zároveň jít ve 12 spát, obědvalo se před půl 12).

Teta Štěpánka a strejda Honza zabavují hladového Kubu před obědem.

Konečně se hladový Kuba dočkal… Jen ho po chvíli přestalo bavit jídlo a dožadoval se mého birellu…

A tak vypadal obložený stůl.

Zleva: salát z červené řepy, krůta, brusinky, hrášek, šťáva

Brusinky, hrášek, šťáva, kukuřice

Nádivka, bramborová kaše, salát z červené řepy

Děda nevydržel a bere první kousek krůty.

Můj talíř (snědla jsem vše až na trochu brambové kaše):

Odpočinek po obědě aneb co bychom dělali, kdybychom neměli chytré telefony…

Dezert:

Dezert byl vychutnán poté, co jsem dala Kubu spát. Měl opět brzké ráno a tak to s ním bylo ke konci obědu už k nevydržení. Dezert byl tudíž velice zasloužen a věřte, že jsem nezůstala jen u jednoho kousku :-).

O Díkuvzdání 2011 si můžete přečíst zde. Díkuvzdání 2012 bylo také, ale nějak nebylo zdokumentováno…

Nedělní snídaně: co týden dal (a vzal)

Dobré ráno!

Dnes pro vás nemám recept na žádné vafličky ani lívanečky ani další dobroty. Říkala jsem si, že to chce změnu a tak jsem se rozhodla vám ukázat, co jsem za celý týden snídala. Podotýkám, že všechny uvedené snídaně mám připravené do deseti minut i s uvařením čaje a obstaráním Kuby, takže nechci slyšet žádné výmluvy, že na snídani nemáte čas. Snídaně je totiž základ a jestli je tu náhodou někdo, kdo nesnídá, nevím, jestli můžeme být kamarádi… :-)

Tak, jdeme na to:

NEDĚLE

Jedna půlka kornspitzu s burákovým máslem a banánem, druhá půlka se slunečnicovo semínkovým máslem a banánem, malý hrneček bílého jogurtu s chia semínky a drcenými lněnými semínky, velký hrnek zeleného čaje.

Snídaně před během. Bez jogurtu mi to přišlo takové neuspokojivé a tak jsem přidala aspoň malý hrneček, i když vím, že mi mléčné výrobky před delším během nedělají moc dobře. Naštěstí to bylo v pohodě, 9 km uběhnuto a žádné žaludeční problémy se neprojevily!

PONDĚLÍ

Instantní jáhlová kaše se sójovo rýžovým mlékem, banánem, vlašskými ořechy a lžící burákového másla + zelený čaj

Jedná se o instantní jáhlovou kaši od firmy Nominal. Když měl Kuba kašové období (mělo velice krátkou dobu trvání), tato mu chutnala asi nejvíc. Jenže jednoho krásného dne Kuba kaše přestal tolerovat a protože je mi líto je vyhodit, pomalu je zpracovávám já. Ale jsou hotové raz dva, což je u přípravy snídaně velké plus: ohřeju si cca 200 ml mléka a vody v mikrovlnce a zaliju zhruba 4-5 lžic sypké směsi, zamíchám, počkám minutku a je hotovo!

Dnes jsem také zachytila Kubovu snídani: loupáček a půlka banánu. Loupáček takto ohlodává pravidelně (dělá to i s rohlíkama). Banán snědl hned, loupáček během dopoledne. Na pití má zředěný jablečný džus (nejoblíbenější máme Rio Fresh 100% jablečnou šťávu).

ÚTERÝ

Kukuřičný chléb s burákovým máslem, banánem a obrovskou lžící řeckého jogurtu, zelený čaj (není na obrázku)

Tato snídaně byla skoro jako dezert. Původně jsem si ještě chtěla chlebíček polít trochou javorového sirupu, ale nakonec to vůbec nebylo třeba. Kupodivu mě tato snídaně zasytila na celé dopoledne, z čehož jsem byla příjemně překvapená.

STŘEDA

Bílý jogurt s müsli, banánem, vlašskými ořechy a lžičkou domácího vlašsko ořechového másla s javorovým sirupem, opět zelený čaj (opět není na obrázku)

Taková moje nejtypičtější snídaně a tak jsem překvapená, že jsem si ji dala až ve středu. Nejčastěji kupují bílý jogurt od Hollandie, půlkilové balení, které mám na dvě snídaně. Müsli bylo sypké se sušeným ovocem bez ořechů (ani už nevím, co je to müsli zač, mám to přesypané v dóze a krabice je dávno fuč), proto ty přidané vlašáky. Banán je klasika a to máslíčko je úžasné (recept bude brzy!).

ČTVRTEK

Ovesné vločky s bílým jogurtem, domácí granola, zelený čaj

Použila jsem jemně mleté ovesné vločky (cca 1 hrst), které rychle v jogurtu změkly. Granola zase krásně křupala! Jogurtu je cca 250g. A jestli se ptáte, kde mám banán s burákovým máslem, moje odpověď je na následující fotce:

A zde jsou moji kluci po ránu :-)

PÁTEK

Kaše z jáhlových vloček se sójovo rýžovým mlékem, půlka banánu a lžíce burákového másla, zelený čaj

Tentokrát jsem si nedělala jáhlovou kaši instantní, ale vařila jsem ji klasicky jako ovesnou kaši. Jáhlové vločky jsem už dlouho chtěla vyzkoušet a i když vím, že bych měla nejdřív spotřebovat tu instantní, nedalo mi to a jáhlové vločky jsem načala. Kaše mi chutnala mnohem víc než ta instantní (což je asi logické…), měla pevnější konzistenci a byla i chuťově výraznější. Tu instantní slupnu raz dva a i když vím, že mě zasytí, když ji sním, mám takový pocit jako bych skoro nesnídala. Budu asi muset najít jiné uplatnění pro tu instantní…

K jáhlovým vločkám jsem si ještě přidala lněné a chia semínko a kaši jsem ozdobila banánem a burákovým máslem. A jestli si myslíte, že kaši jím spořádaně tak jak ji vidíte, jste na omylu… Po vyfocení jsem si ji pořádně zamíchala, abych měla banán a burákové máslo v každém soustu. Takto zamíchaná kaše už ale není vůbec fotogenická, tak jsem vás ušetřila pohledu…

Když mě viděl manžel jak si fotím snídani, nedalo mu to a tak pro vás vyfotil tu svoji. Prý ať vidíte, že někdo z nás jí normálně… Toto je loupáčkovitý uzel a kotel kafe. “Snídaně šampionů”.

SOBOTA

Instantní jáhlovo ovesná kaše se sójovo rýžovým mlékem, s banánem, slunečnicovými semínky a slunečnicovo semínkové máslo, bílý čaj

Původně jsem měla v plánu jogurt, ale Kuba měl hodně brzké ráno (5:15!!) a v době snídaně (6:00) ještě nebylo doma pořádně vytopeno a při pomyšlení na studený jogurt mi byla ještě větší zima. Tak jsem zvolila druhou nejrychlejší snídani v podobě instantní kaše. Tentokrát jsem si dala 2 lžíce jáhlové a 2 lžíce ovesné (také značka Nominal), opět zalité směsí sójovo rýžového mléka a vody (200ml). Zvýšila jsem trochu nutriční hodnotu přidáním lněných, chia a slunečnicových semínek. Banán a máslíčko jako vždy! Jo a samozřejmě byl i čaj, tentokrát bílý.

 

Tak tady to máte, moje snídaně za uplynulý týden. Snad jsem vás inspirovala některé z nich vyzkoušet a příště bude zase recept!

Přeji pěknou neděli!

 

Otázka: Snídáte kaše (ovesné, jáhlové, pohankové, rýžové…)?