Dovolená s bizony

Minulý týden jsme byli na dovolené v České Kanadě. Kdo tu oblast nezná, rozhodně by ji měl navštívit, protože je tam opravdu nádherně. Krásná příroda, malebná městečka, perfektní cyklostezky, úžasní lidé… a tak bych mohla pokračovat.

Když jsem hledala místo, kam na dovolenou jet, měla jsem dva požadavky: muselo to být cca 2 hodiny od Brna a ubytování muselo nabízet vyžití pro děti. Když nám kamarádka doporučila Bison Ranch, kam zavítala právě na výletě na kole (navíc taky s malým prckem), po shlédnutí jejich stránek jsem měla jasno. Ihned jsem jim napsala, zda mají volno a i když to bylo trochu dramatické, když se nám dlouho nikdo neozýval a dva dny před plánovaným odjezdem jsme ještě nevěděli kam vlastně pojedeme, tak místo pro nás nakonec našli a moc se na nás těšili!

Vzhledem k tomu, že jsme se ozvali dost pozdě, měli volno pouze od pondělí do pátku, což nám ale nevadilo. I tak jsme za tu dobu toho stihli dost a jeli jsme si tam hlavně odpočinout od města a užít si sebe jako rodinu.

Bison Ranch je vlastně penzion, který nabízí ubytování na bizoní farmě – stádo čítá snad 40 bizonů. Bizoni mají obrovský výběh kde putovali celý den a tak se běžně stávalo, že jsme je za celý den neviděli. Jen večer a ráno byli k zahlédnutí u penzionu. Trochu jsem se bála, jestli tam nebude smrad (navíc v těch vedrech), ale vůbec to tam nebylo cítit. Ano, bydleli jsme na farmě, takže občas zavála vůně hnoje, ale to podle mě k venkovu patří.

Ubytovaní jsme byly v krásném čtyřlůžkovém apartmánu, který se skládal z obývacího pokoje s kuchyňským koutem, koupelny se záchodem a obrovské terasy. Z obývacího pokoje vedly nahoru schody, kde byly dvě manželské postele. Líbilo se mi, že jsme měli k dispozici kuchyňku – ne že bych vařila, ale lednička se hodila pro Kubovy jogurty a rychlovarná konvice bodla na ranní čaj (bez kterého jen stěží funguju). K dispozici jsme měli i dětskou postýlku, což nám ulehčilo balení neb nevím, jestli bychom v autě našli místo na cestovní postýlku. Holt, cestování s batoletem není žádná legrace :-).

I když byl apartmán moc pěkný a moderně zařízený, nebyl příliš “baby friendly”. Kubovy se samozřejmě nejvíc líbily schody vedoucí z obýváku do ložnice a rozhodl se, že se po nich naučí chodit. A dařilo se mu to, zvlášť, když se mamka s taťkou nedívali…

Terasa byla sice oddělena od sousedů dřevěnou zábranou, jenže ta nebyla až do konce a Kuba se tak jednoduše protáhl škvírou (velikosti právě na jedno batole) a mohl navštěvovat ostatní hosty. Sice to vypadalo, že jim to nevadí, ale přece jenom si pravděpodobně přijeli odpočinout a nebyli zvědaví na nějakého prcka, co jim zametá terasu. (To byla mimochodem jeho nejoblíbenější činnost.)

Před penzionem bylo úžasné vyžití pro děti. Měli tam skluzavky, houpačku, kuželky, pískoviště, trampolínu, a to vše bylo na velké travnaté ploše, která se tak dala využít třeba k hraní s balonem. Bison Ranch leží na cyklotrase, což mnozí cyklisté využili jako místo pro pauzu. Pod apartmány byla sice restaurace, ale cyklisté spíš využívali kiosek, který byl právě u dětského hřiště. V kiosku nabízeli kromě točeného piva a limonády a obvyklých pochutin jako jsou tyčinky a tatranky taky třeba bizoní hamburger. Bylo tam spoustu míst k sezení ve stínu pod pergolou a celkově to tam působilo takovým útulným dojmem. Uprostřed byl také obrovský venkovní gril, který jsme sice nezažili v provozu, ale pro nějakou větší akci to musí být ideální. 

Restaurace nabízela různé druhy pokrmů od klasiky jako je smažák po bizoní speciality. Jídelní lístek nebyl dlouhý, což považuji za plus a všechna jídla tak byla čerstvá a z kvalitních surovin. Restaurace je v provozu teprve chvíli a tak se občas vyskytly menší zádrhely, jako když došly bulky na hamburgery nebo došlo bizoní maso a nové ještě neuzrálo… Ale jídlo bylo vynikající a věřím, že ty mouchy se časem vychytají.

Dovolenou jsme si užívali do sytosti. K snídani cappuccino a borůvkový koláč se šlehačkou, k večeři bizoní hamburger a na dezert bizoní pivo – speciál, který si nechávají vařit v Belgii a je to opravdu síla (má 8,5% alkoholu )! Jedinou zeleninu, kterou jsem za těch 5 dní snědla byla snad jen obloha v hamburgeru a pár grilovaných cuketek pod Kubovým candátem, ale o dovolené to prostě neřeším.

Denní režim jsme měli nastavený podle Kuby – jak jinak :-). Ráno jsme vyráželi zhruba kolem 9, přičemž Kuba v autě většinou usnul, a to i když jsme jeli jen 15 minut… Asi to bylo tím čerstvým lesním vzduchem… Vraceli jsme se na oběd nebo po obědě tak, aby odpolední spánek probíhal doma. Většinou jsme si lehli s ním a bylo to moc příjemné… :-). Po spaní jsme buď ještě někam vyrazili nebo jsme zůstali u penzionu, kde se Kuba vyžil na hřišti. Asi 300 metrů od penzionu byly dva rybníky, které k penzionu patří. Byly založeny teprve loni a nebyly tak ještě zcela naplněny, proto byly ideální pro Kubu. Jak se mu nechtělo do vody, tak se mu pak nechtělo z vody, ale jelikož začal modrat, přes protesty musel ven!

Ani výlety jsme nějak nehrotili. Když jsme viděli, že je Kuba unavený tak jsme raději jeli domů spát než abychom riskovali ukňourané dítě.

Byli jsme se podívat ve Slavonicích, v Maříži na hrnečky, na hradě Landštejn (kam Kuba vyšlapal sám, protože odmítl být v nosítku), v Telči (původní záměr byl jet jen do Dačic, ale Kuba v autě usnul, tak jsme výlet protáhli až do Telče).

Maříž:

Landštejn:

Telč:

A hlavně hodně hraní:

Dovolená se fakt vydařila. Potřebovali jsme vypadnout ze známého prostředí a chvíli vypnout od práce a počítače (hlavně manžel), a to se nám podařilo. Na bizoní farmu se určitě někdy vrátíme – a tentokrát i s koly!

Otázka: Kde jste byli letos na dovolené?