Čočková polévka s rajčaty a špenátem

Tradiční recepty moc nevařím. Jednou jsem se hecla a na přání manžela jsem mu uvařila pravou rajskou s čuftama a kolínkama a i přes to, že výsledek byl překvapivě dobrý, přenechala jsem vaření tradičních českých receptů svoji mamce a mamince manžela, které přece jenom mají více zkušeností.

S nástupem nového roku jsem si dala předsevzetí, že budu pravidelně večer vařit, abychom se z lenosti neodbývali jen namazaným chlebem a tak si plánuji na každý den v týdnu rychlou, ale zdravou večeři. I manžel to oceňuje. Zatím...

Je zima a to je čas polévek. My máme rádi ty husté, bramboračky, zelňačky, kulajdy, prostě ty, které zasytí a zahřejou. Taková je taky čočková. Klasickou čočkovou polévku jsem měla ráda odjakživa a tak bylo na čase ji trochu obměnit. Shodou okolností jsem minulý týden narazila na tento recept, který mě hned nadchl a okamžitě jsem začala plánovat, kdy polévku uvařím. 

Recept jsem nedodržela úplně přesně, ale věřím, že by to nikdo nepoznal. Použila jsem tyto ingredience: 

• 200 g předem namočené čočky
• 1 lžíce olivového oleje
• jeden stroužek česneku
• půl velké mrkve 
• menší petržel
• 1 plechovka krájených rajčat
• sůl, pepř
• 3 hrsti opraného baby špenátu

Nejdříve si na rozpáleném oleji orestujeme prolisovaný stroužek česneku a nahrubo nastrouhanou mrkev a petržel. Občas promícháme.

Po zhruba 5 minutách přidáme plechovku rajčat a čočku.

Vše zalijeme 1,5 litrem vody. V tuto chvíli nevypadá polévka moc vábně...

Ale nebojte! Dobroty jsou schované vespod!

Necháme vše probublat tak dlouho až bude čočka měkká. Namočila jsem čočku ráno před odchodem do práce, což výrazně urychlilo proces vaření. Čočka byla měkká asi po 20 minutách.

Nachystáme si špenát, který propereme.

A jakmile je čočka měkká, přidáme špenát do polévky...

a necháme zvadnout (asi 2 minuty).

Nakonec polévku dochutíme solí a čerstvě mletým pepřem.

A můžeme podávat!

Polévka předčila moje očekávání. Chutě byly výrazné a jednotlivé přísady se velmi dobře doplňovaly. Polévka byla nabytá vitaminy, minerálními látkami, vlákninou a v neposlední řadě i bílkovinami ve formě čočky, což, stejně jako ostatní luštěniny, je výbornou alternativou k bílkovinám živočišného původu. 

Polévka vyšla na 4 porce a tak nám ještě 2 porce zbyly na druhý den. Podle očekávání byla druhý den ještě lepší. Polévku lze doplnit celozrnným pečivem nebo odvážní si mohou uvařit rýži (třeba basmati by byla skvělá volba) nebo špaldu, tu dát naspod misky a přelít polévkou. Tak jsem polévku jedla já :-). 

Na závěr ještě něco málo o bílkovinách: Bílkoviny jsou součástí všech živých organizmů a v nich plní různé funkce: stavební (kolagen, elastan), transportní (hemoglobin), zajišťující pohyb (aktin, myosin), katalytické, řídící, regulační (enzymy, hormony), obranné a ochranné (imunoglobulin). Jak mnozí z Vás jistě víte, bílkoviny se skládají z aminokyselin. Některé aminokyseliny si naše tělo umí vytvořit samo, ale některé musíme přijímat v potravě. Takovým se říká esenciální aminokyseliny. Bílkoviny živočišného původu jako maso, vejce či mléčné výrobky obsahují všechny esenciální aminokyseliny. Na druhou stranu ale obsahují také více nasycených mastných kyselin proto je dobré příjem živočišných bílkovin kombinovat s bílkovinami rostlinného původu (luštěniny, obiloviny), ideálně v poměru 1:1. Rostlinné bílkoviny zase neobsahují všechny esenciální aminokyseliny a proto je důležité je vhodně kombinovat, abychom našemu tělu dopřáli co nejlepší složení bílkovin. Kombinace se provádí pomocí limitující aminokyseliny (tedy aminokyseliny s nejnižší hodnotou v dané potravině). 

Proto je například vhodné doplnit čočku (limitující aminokyselina - methionin) celozrnným pečivem (limitující aminokyselina v obilovinách - lysin).

Pro ty, co neusnuli a se dostali až sem, mám další otázku: 

1. Jste polévkoví? 
2. Jaká je Vaše nejoblíbenější polévka?

Já jsem určitě polévková, ale spíše beru polévku jako hlavní jídlo. Proto mám raději husté polévky. Ani ne smetanové jako spíše plné zeleniny, brambor, fazolí a těstovin. Kdybych měla vyřknout jedinou oblíbenou polévku, musela bych říct minestrone, jedině posypanou parmezánem. Mňam :-).

Vánočka napoprvé!

Každý rok tradičně 23.12. chodíme k manželovým rodičům, kde máme nachystaného kapra, rybí polévku a vánočku. Moc nám to pomáhá, protože se většinou ten den vracíme z hor a při pomyšlení, že bych měla ještě těsně před Štědrým dnem chytat kapra a motat vánočku, tak bych možná na hory ani neodjela. A to, že by nebyla vánočka na Štědrý den k snídani bych manželovi nemohla udělat. Ale naštěstí mám hodnou tchyni, která nám vše takto připraví a my můžeme v klidu obstarat další potřebné věci (stromek do stojanu, salát, balení dárků...). 

Vánočka neodmyslitelně k vánocům patří a tak ani já bych si Štědré ráno bez ní nedovedla představit. Vlastně mě k tomu přivedl až manžel a jsem ráda, že tuto tradici dodržujeme. A když se do vánočky pustíme, vystačí nám stěží na oba svátky vánoční. Proto jsme si letos slíbili, že zkusíme během svátků vánočku upéct sami. 

Jelikož se ale jedná o tajnou rodinnou recepturu, tentokrát Vám recept neprozradím (jsem vůbec ráda, že jsem se k němu dostala aspoň já... :-) ). Ale vše bylo náležitě zdokumentováno, tak si užívejte a hlavně si neposlintejte klávesnici!

Ingredience:

Ty snad ukázat můžu, když neprozradím jejich poměry...

S tou váhou to teda nebylo ode mě moc chytrý... :-)

Pořádně našlehat!

Zatímco já se potila, aby recept vyšel, manžel sice solidárně se mnou trávil čas v kuchyni v případě potřeby morální podpory, ale rozhodl se, že nám kuchyň trochu upraví...

A tak v průběhu přípravy nejdůležitějšího receptu v mém životě (poprvé s droždím!!!) to v mé blízkosti vypadalo takto:

(Mimochodem ty nosiče na auto jsou již stálou součástí naší kuchyňské výbavy, jen se pouze přemisťují tam, kde je zrovna místo a kde nejmíň překážejí. Jsou ale i skvělým pomocníkem.)

Kvásek se činil na topení

A pak už nastal čas zapojit svaly a začalo hnětení

Dvojnásobné množství rozinek - čím víc tím líp!

A šup pod deku k topení!

Těsto kynulo pěkně, ale není to nic pro netrpělivce jako jsem já. To je také důvod proč jsem nikdy před tím s kynutým těstem nepracovala, hned bych to vyválela, umotala a dala do trouby... Ale chce to opravdu klid!

Manžel se ujal motání

Na první pokus dobrý, ne?

Ze tří a dvou hadů to šlo líp

Ještě se to muselo poskládat všechno na sebe na plech. S tím jsem musela pomoct.

Pořádně propíchat, aby vánočka nesjela

To má manžel chlupaté ruce, co? :-)

Vánočka nám na plechu docela nakynula a na příští rok si asi budeme muset pořídit větší plech! Vánočku zabezpečily ještě 4 špejle zapíchnuté jako komíny Titanicu!

Mandličky na ozdobu

Připraveno do trouby

No nevypadá jako Titanic? Já myslím, že jo :-).

Teď nastala chvíle napětí (a čas uklidit kuchyň)...

.....

Ta Dááá!

U mě dobrý!

Byla jsem mile překvapená jak se nám vánočka povedla. Byla jsem připravena, že z trouby vytáhnu cosi co vánočku ani nebude zdaleka připomínat, ale docela drží! 

Ani Vám nemusím popisovat tu vůni, když se pekla. Úžasné! Naše trouba navíc nemá okýnko a tchyně mě upozorňovala, že nesmím troubu otvírat, jinak se vánočka nepovede. Tak já poslušně chodila kolem trouby skoro po špičkách, aby náhodou... O to větší překvapení pro mě bylo, když jsem nakonec troubu otevřít mohla :-).

Vánočku jsme vytáhli z trouby asi v 10 večer (kdo by čekal, že nám celý proces bude trvat 6 hodin!) a tak jsem musela jít rychle spát, abych mohla vánočku co nejdříve ochutnat k snídani.

Moc chutnala!!

Vánočku jsme včera dojedli a nezbyl ani drobeček. 

Už se nemůžu dočkat Velikonoc! To bude pro změnu mazanec!

Pečete vánočku? Jak dopadla Vaše první vánočka?

Tradiční předvánoční lyžování

Jako každý rok tak i letos se naše rodina vypravila na tradiční předvánoční lyžování do rakouského Schladmingu. Dřív jsme s bratrem jezdívali jen sami s rodiči, ale jak se rodina postupem rozrůstá - manžel, přítelkyně - tak se přibrali i drahé polovičky a letos to bylo již podruhé, co nás jela celá banda.

Lyžování v Rakousku v tuto dobu můžu jen doporučit. Všichni se pravděpodobně horlivě připravují na Vánoce a tak na svazích nikdo není, neexistují fronty u lanovek a svahy pokrývá krásný čerstvý prašan. Nehledě na to, že předvánoční lyžování je ještě za předsezónní ceny. 

Každoročně již od listopadu sledujeme sněhové zpravodajství a čekáme na zprávy o stavu sjezdovek. Před odjezdem internet hlásil 90 cm na vrcholcích, 30 v údolí, avšak v den příjezdu i přes celou noc nasněžilo pěkných pár (desítek) centimetrů čerstvého prašánku a tak jsme se měli na co těšit. Jen bratr se asi moc netěšil, když musel v serpentinách uprostřed chumelenice nasazovat řetězy...

Jak je jistě vidět z fotek, počasí vyšlo :-). Modrá obloha a sluníčko však kamuflují skutečnost, že bylo -15°C! Je pravda, že taková zima tu bývá tradičně každý rok a tak jsme se vybavili extra teplým funkčním prádlem  a teplými ponožkami. A o polední pauze jsme se zahřívali u kamen s horkou čokoládou...

Byl to nádherný týden plný klidu a pohody, přesně to co jsem potřebovala po pracovním shonu, který vždy nastává koncem roku. 

A tak se prosím kochejte následujícími fotkami, které ani nepotřebují komentář...

Trocha jógy :-)

Po lyžování bylo potřeba uvolnit namáhané svaly, jak jinak než plaváním...

Nevěřila jsem a dlouho jsem se odhodlávala, ale voda byla fakt teplá. Jen se z vody nesměl vyndat ani malíček, ten pak umrzl :-).

Navštívili jsme i městečko Schladming, kde se každý rok konají vánoční trhy. Trhy jsou malebné, tradiční a nabízejí pouze zboží s vánoční tématikou, svařák a kaštany. Uprostřed je také malé pódium, kde vystupují místní školáci nebo rakouští trubači na dlouhé rohy. To mi vždy naskočí husí kůže... Mají tam i ohrádku s vánoční zvěří, kterou je možno nakrmit a pohladit... K tomu jsme se nikdy nedonutili... 

K našemu překvapení však byly vánoční trhy v den naší návštěvy zavřené. Kdo by to čekal... 

A tak jsme si jen u jediného otevřeného stánečku koupili svařák do kelímku a pečené kaštany do novin a vychutnávali aspoň atmosféru krásně nazdobeného náměstí. 

Dovolenou jsme si moc užili, vše vyšlo snad ještě lépe než jsme plánovali (jen ty trhy mohly být otevřené...), ale poslední den jsem se už začala těšit domů, na zdobení vánočního stromečku, balení dárků a vůbec na celé vánoce. A taky na normální jídlo. I přes to, že v hotelu vařili výborně a relativně zdravě, na pětichodové večeře jsem nebyla zvyklá... A taky výběr obědů v hospůdkách na svahu byl pro mě netradiční...

Přece jenom, když je hooodně pod bodem mrazu, člověk má chutě na jídla, která by si normálně nedával, a tak jsem si dopřávala např. tohoto

germknödel

a taky tohoto

zdroj

a hlavně tohoto

zdroj

A tak asi tušíte, že moje první večeře po návratu byla toto

Přesně to po čem moje tělo toužilo :-).

Jaké je Vaše oblíbené jídlo na svahu?

Já jsem v tomto spíš na sladké, i když silná nudlová polévka má taky co do sebe. Miluju kaiserschmarren, neboli trhanec s jablečným pyré, germknödel s vanilkovým pudinkem a hlavně horkou čokoládu s poctivou šlehačkou. Tu v Rakousku umí :-). Na české hory moc nejezdíme, ale co si pamatuju, tak jsem tam vždy obědvala párek v rohlíku (který jsem pak cítila při každém oblouku...).