Změna plánu

Situace: v autě na dálnici D1 směr Žďár nad Sázavou (cca 10 km před sjezdem na Velkou Bíteš)

datum a čas: 17. 11. 2010 v 11.15 hodin

plán: oběd ve Velké Bíteši, poté návštěva Zelené Hory u Žďáru nad Sázavou, popř. výlet v okolí Blatin na Vysočině

Manžel: Máš hlad, blížíme se k Bíteši?

Já: Ani ne.

Manžel: A budeš mít hlad tak za půl hodiny?

Já: To už možná jo.

Manžel: Tak navrhuji změnu plánu. Co bys říkala rybičce ve Velmezu?

Já: Změna plánu se mi líbí.

Manžel: Tak já přenastavím navigaci.

Já: Ale já tam trefím.

Manžel: ale když už ji máme...

A tak jsme se místo k Raušům v Bíteši vydali do Jelínkovy vily ve Velkém Meziříčí



Tuto restauraci jsme objevili úplně náhodou v létě v roce 2006, kdy jsme s manželem a s partou kamarádů trávili prodloužený víkend v Nesměři, nedalelo Velmezu. Dopoledne jsme šli na túru a když nastal čas oběda, napadlo nás vyzkoušet pizzerii na náměstí. Ale pizzerie měla zavřeno a my přemýšleli o náhradním plánu. Naštěstí jsme si všimli reklamní cedule, která nás zavedla přímo k Jelínkově vile. Jako jediná jsem si tehdy dala rybu a všichni záviděli. Jelínkova vila se totiž především specializuje na sladkovodní ryby, které pochází z vlastního chovu. Připravují je výhradně čerstvé a tak jim živé plavou v tekoucí vodě ve sklepeních restaurace :-).

Součástí Jelínkovy vily je i Malostránský pivovar, kde tradiční metodou vaří vlastní pivo - Harrach. Letos dokonce Malostránskyý pivovar získal 2. místo v soutěži Minipivovar roku! Další zajímavostí je, že zde točí tzv. kouřový speciál, což je bavorské pivo s chutí a vůní uzeného! Lákavé, ale přesto jsem se neodvážila. Musela jsem přece řidit...

Na oběd jsem nic složitého nevymýšlela a zvolila tradiční cestu: Rybí polévka statného rybáře (neuvěřitelně hustá, plná rybího masa a křupavých krutónků) a Pstruh na másle s vařeným bramborem (dokonale udělané maso se úplně rozpadalo do voňavé máslové štávy, brambory byly málo slaný, ale jinak normální brambory).

Manžel si dal pstruha(y) na houbách a básnil o něm (nich) celý den. Abych to uvedla na pravou míru, dostal pstruhy 2, protože jeden nesplňoval váhový limit :-). Statečně se s nimi ale popral.

Všem Jelínkovu vilu doporučuji! Vynikající ryby, pěkné prostředí, příjemná obsluha. A líbí se mi jejich filosofie: "Snažíme se naše hosty naučit, že konzumací rybího masa si kupujeme i kousek svého budoucího zdraví." (zdroj). Jako budoucí výživová poradkyně toto velice oceňuji!

A kam po obědě? No na kafe přece!

V malé vísce Blatiny na Vysočině se nachází rodinná pražírna kávy Hofr. Vedle pražírny je i malebná kavárna, kde Vám kávu připraví a naservírují s nějakou tou buchtičkou :-). Dala jsem si preso, neboť kromě vídeňské kávy je to v nabídce jediná varianta bez alkoholu. K tomu ještě jablečný štrůdl. Představovala jsem si max. 2 centimetrový proužek štrůdlu, ale to co donesli se skoro nevešlo na talíř. Dva obrovské kusy ještě teplého závinu plného jablek, rozinek a ořechů. Byl vskutku vynikající. Za to o kávě se to říct nedá, což mě mrzí nejvíc, protože jsem odolala kávě illy v Jelínkově vile. Preso bylo vodové, bez chuti, jakoby to byl "druhák". Dala jsem si dva srky a hotovo. Za to manželova vídeň vypadala úžasně, navíc měla pravou šlehačku (!!), což se jen tak nevidí. Trochu jsem mu záviděla, ale dal mi aspoň ochutnat :-).

 

Při kávě jsme se rozmýšleli kam vyrazíme na výlet. Auto jsme nechali v Blatinách a po svých jsme se vydali po červené značce na Dráteníčky.

Byla docela hustá mlha...

a to i v lese. Vidíte manžela?

Najednou se z čista jasna vynořila Drátenická skála.

WOW!!

Foťák signalizoval slabou baterku (nevím co šílí, než jsme vyjížděli tak byla úplně nabytá) a tak jsem honem honem fotila krásy lesa.

Tato je moje oblíbená

Haha... :-)

A teď po zelené... Ale že by se mi chtělo... Při představě jak zablácení lezeme do čistýho auta se mi chtělo brečet. Naštěstí to byl jen krátký úsek, tak jsem ho rychle přecupitala a ani se moc nezšpinila.

Mezitím co manžel uprostřed lesa telefonoval s tchýní - ZDRAVÍM!!, jsem se rozhodla zacvičit si jógu na pařezu. Nebo vy normálně necvičíte jógu na pařezu?

 

Jenže pak jsem uklouzla, baterka definitivně umřela a tak jsem docvičila.

Celkově moc pěkný výlet, i když je zbývající část nezdokumentovaná. Šli jsme něco přes hodinku a déle to už ani nešlo, neb se začalo stmívat. Ten den na Vysočině mi konečně připomínal podzim tak jak ho mám ráda: mlhavo, sychravo, vlezlo, relativně zima (5 stupňů), ale to vše se změnilo po příjezdu zpět do Brna, kde bylo opět 12 stupňů! Kdy už začně mrznout???

A tak by mě zajímalo: Vyhovuje Vám letošní teplé podzimní počasí? Mě teda ne, už aby tu byl sníh a mráz a Vánoce!!

A tak abych se trochu Vánočně naladila, upekla jsem vynikající perníkový chlebíček!

Ale na recept si budete muset počkat...

Papa!