Bramborová buchta od manžela

Po minulém úspěchu se manžel rozhodl opět v kuchyni úřadovat. V podstatě jsem ho k tomu donutila já, protože jsem neustále pekla nějaké zdravé muffiny a cookies a i přes jeho prosby, abych upekla nějakou normální buchtu na plech, nebyly jeho chutě uspokojeny. Manžel je buchtový, to už jsem tu psala, ale neuspokojí ho jen tak nějaká buchta… (to zní dvojsmyslně, ale snad mi rozumíte). Musí se jednat o buchtu na plech, nejraději o klasiku nikoli o nějaký můj zdravý výmysl. Nejlepší je prošívaná deka, makovník, litý perník, čokoládovo skořicová buchta, kefírka atd. A musí jít o klasickou podobu – na žádné vylepšováky v podobě přidaných oříšků, kousků čokolády v těstě si nepotrpí.

To vypadá, že si tady stěžuji jak mám náročného manžela, ale to tak vůbec není. Moc ho miluju a udělala bych pro něj první poslední, jen ty buchty mi moc nejdou a tak si je musí péct sám…

O bramborové buchtě mluví už dlouho, dělávali ji doma docela často a nám už ji taky jednou upekl. A o tomto víkendu se bramborová buchta pekla znovu.

Manžel měl opět k sobě pomocníka a tak bylo o zábavu postaráno. Já jsem samozřejmě chtěla taky pomáhat, ale byla mi jen svěřena úloha vymazání a vysypání plechu. Myslím si, že jsem svoji roli zvládla moc pěkně…

A tak jsem se zhostila úlohy fotografa a částečně pro vás nafotila i postup, který tu nebyl ani nepamatuji…

Kubu nejvíc bavilo hrát si s máslem. Normálně máslo namazané na chlebu nesnáší, ale na prstech mu očividně nevadilo. Bylo to hodně dobrodružné, zvlášť když sáhl umaštěnou rukou do mísy s moukou… Ale s tím se musí při pečení s batoletem holt počítat.

Bramborová buchta

Ingredience:

• 300 g hladké mouky
• 1 bezfosfátový prášek do pečiva
• 300 g brambor, uvařených ve slupce den předem
• 100 g cukru krupice
• 1 vejce
• 80 g másla, změklého
• 1 lžíce mléka
• meruňková marmeláda

Postup:

Je potřeba myslet dopředu a zavčas uvařit brambory ve slupce. My jsme je uvařili předcházející den a nechali chladnout na balkóně (celou noc a celý následující den…).

Troubu předehřejeme na 180°C a plech vymažeme máslem a vysypeme hrubou moukou.

Brambory zbavíme slupky a najemno nastrouháme.

Trochu to připomíná nastrouhaný eidam :-).

Poté si umyjeme ruce…

Následně smícháme všechny ingredience. Těsto je hodně pevné, takže to jde nejlépe rukou.

Zhruba 1/3 těsta si dáme stranou a zbývající těsto vtlačíme na plech. Opět rukama.

Možná by šlo těsto i vyválet, ale takhle se to prý dělá odjakživa, takže tak… :-)

Pokryjeme v hojné vrstvě meruňkovou marmeládou. Nemusí to být úplně do krajů, ale čím víc tím líp.

Opět jsem měla dotaz, jestli se může použít jiná než meruňková marmeláda a bylo mi sděleno, že nemůže… Samozřejmě domácí je nejlepší!

Ze zbývajícího těsta vyválíme hady a do mřížky je poklademe na marmeládu.

Kuba pozoruje tátu jak válí hady

Ujistěte se, že prkénko, na kterém válíte hady je čisté. Já jsem manželovi podala prkénko v domnění, že je čisté a až po dotazu: “co je to zelený?” jsem si uvědomila, že jsem na něm krájela petrželku na brambory k obědu :-). Jejda!

Buchtu dáme do vyhřáté trouby a pečeme zhruba 30-40 minut, až začne na povrchu hnědnout.

Podáváme s pořádným kotlem kafe!

Kuba se po buchtě mohl zbláznit, což manžela strašně moc potěšilo. U stolu moc dlouho nevydrží a tak jezdil po bytě na motorce a kdykoli jel kolem, přijel si do kuchyně pro kousek rovnou do pusy (já vím, že bychom měli Kubu učit sedět u stolu a naučit ho, že když odejde od stolu, naznačil tím, že už dojedl, ale ono se to jednodušeji říká než koná a já jsem ráda, že vůbec něco sní…).

Bramborová buchta se u nás stala velkým hitem a už se těším až ji manžel zase upeče. Nevím odkud recept pochází, ale určitě si našel místo v našem sborníku receptů (nebo spíš v počítačovém souboru :-) ). Mám slíbeno, že až se přestěhujeme a budeme mít normální troubu, bude manžel vrchní pekař! Už se  moc těším!! Měla bych začít hubnout, protože jestli budou všechny jeho buchty tak dobrý jako tato bramborová, tak se za chvíli nevejdu do kalhot :-).

Otázka: Jakou vaši oblíbenou buchtu byste doporučili mému konzervativnímu manželovi?

Kukuřičný chléb

Ani nevím, jestli mám tento recept dávat na blog. Nevím totiž, jestli vůbec někoho zaujme. A jestli si nebudete říkat, že jsem divná. Já totiž o kukuřičném chlebu měla stejné pocity…

Kukuřičný chléb, neboli cornbread znám z Ameriky. Američané ho jí především k chili a k jiným hustým polévkám nebo i k salátu místo chleba. A právě s chili jsem si kukuřičný chléb zamilovala a chili se bez něj u nás už neobejde.

Před prvním ochutnání jsem o jeho párování se slaným jídlem dost pochybovala. Byl takový nasládlý, spíš připomínal buchtu než chléb a v kombinaci s ostrým chili jsem si ho dost nedovedla představit. Ovšem jen do doby, než jsem si ho po vzoru ostatních namočila v misce chili.

Právě ta nasládlá a jemná chuť kukuřičného chlebu krásně vyvažuje tu ostrost chili a v puse tak vyváří dokonalou harmonii :-).

Nabízím tu základní recept na kukuřičný chléb, ale samozřejmě existuje spousta variací. Do těsta můžete přidat kousky vypražené slaniny, nasekané chili papričky, různé bylinky, nastrouhaný sýr (doporučuji cheddar) nebo zrna kukuřice.

V receptu doporučují použít polohrubou kukuřičnou mouku, kterou jsem nikde nenašla, ale popravdě jsem po ní moc důkladně nepátrala… Zkuste se ale podívat do obchodu se zdravou výživou, tam by ji mohli mít. Když jsem se tentokrát chystala péct, myslela jsem si, že doma mám kukuřičnou hladkou mouku, se kterou mám chléb vyzkoušený, ovšem, když jsem pro ni do špajzu šla, nějakým záhadným způsobem zmizela… Tak jsem vzala polentu, která je sice hodně hrubá, ale se kterou to taky šlo – jen byl výsledek takový zrnitější.

Kukuřičný chléb se obecně peče na litinové pánvi, která zaručí rovnoměrné rozložení tepla a tudíž rovnoměrné pečení. Pokud litinovou pánev nemáte nebo není vhodná do trouby, můžete použít klasický pekáček.

Kukuřičný chléb – cornbread (tento recept už dělám tak dlouho, že si opravdu nepamatuji, odkud ho mám…)

Ingredience (cca 8 porcí):

• 2 lžíce másla, rostlinného oleje nebo sádla (dala jsem máslo)
• 1 a 1/2 šálku polohrubé kukuřičné mouky (pozn. viz výše)
• 1/2 šálku hladké bílé mouky (zkoušela jsem bílou mouku nahradit celozrnnou a výsledek mě úplně nenadchnul – chléb byl hodně hutný a dusivý, takže doporučuji klasickou bílou mouku)
• 1 a 1/2 lžičky prášku do pečiva
• 1 lžička soli
• 1 lžíce cukru
• 1 vejce
• 1 a 1/4 šálku mléka, dle potřeby i víc

Postup:

Troubu předehřejeme na 180°C. Máslo (olej, sádlo) dáme do litinové pánve (průměr cca 25cm) nebo čtvercového pekáčku (o straně 20cm) a vložíme do trouby.

Zatímco se trouba a pánev rozehřívají, dáme suché ingredience (kukuřičnou mouku, bílou mouku, prášek do pečiva, sůl a cukr) do mísy a promícháme.

Vejce smícháme s mlékem a zlehka zamícháme k mouce. Pokud je těsto moc husté, přilijeme ještě trochu mléka.

Jakmile jsou trouba i pánev rozehřáty, opatrně vyndáme z trouby pánev a nalijeme na ni těsto. Pánev vrátíme do trouby a pečeme zhruba 30 minut. Povrch by měl být světle hnědý a kraje by se měly odlepovat od pánve (můžeme také zapíchnout doprostřed špejli a pokud ji vytáhneme čistou, je hotovo).

Chléb je nejlepší teplý nebo vlažný.

Jak jsem psala výš, kukuřičný chléb je vynikající s chili a vůbec s něčím ostřejším, protože tu ostrost zjemňuje. I když nám Kuba výrazně pomohl, nebylo v našich silách kukuřičný chléb sníst pouze k chili, proto jsem ho zakomponovala během pár dní k dalším jídlům.

S pečenou zeleninou s tahini dresinkem:

Na sladko na snídani s arašídovým máslem, banánem a kopečkem řeckého jogurtu (vypadá to jako dort se šlehačkou, že?):

Tak co, neodradila jsem vás moc? Pokud máte rádi chili a podobná ostrá jídla, moc vám doporučuji k nim kukuřičný chléb upéct. Vypadá to jako dost pochybná příloha, ale věřte mi, nebudete (doufám…) litovat!

Otázka: Už jste někdy ochutnali kukuřičný chléb? Dali byste si?

Dnešní večeře: Zapečený květák

Inspirací pro jednu večeři minulý týden byl pro mě recept v listopadovém FOODu. A především taky obrovský květák, který se mi válel v lednici už ani nevím jak dlouho a byl nejvyšší čas ho zpracovat. Recept tak nemohl přijít v lepší chvíli.

Jen zapečený květák mi přišel trochu hladový a protože jsem z toho chtěla udělat plnohodnotné jídlo (večeři), přihodila jsem ke květáku ještě celozrnné těstoviny a aby to nebylo jen takové béžové, přidala jsem čerstvý špenát, který jsem si spařila horkou vodou.

Dle receptu se má květák před pečením posypat uzeným sýrem. Ten jsme však doma neměli a tak jsem se snažila vymyslet náhradu. Měla jsem namířeno do Dobrýho špajzu (farmářského obchodu), s tím, že tam nějaký sýr koupím. Žádný uzený sice neměli, ale koupila jsem zrající sýr Brníčko – velice výrazný, polotvdrý ovčí sýr, který mi velmi připomínal gruyere. Sýr je vynikající a když na něj někde narazíte tak si ho určitě kupte! Je opravdu lahodný, ale hodně smradlavý :-). Každopádně s málo výrazným květákem to byla velice povedená kombinace!

Recept je docela rychlovka. Přes den jsem si uvařila květák a těstoviny a jak nastal čas přípravy večeře, udělala jsem bešamel, vše smíchala dohromady, posypala sýrem a nechala troubu ať zapéká.

Z tohoto receptu nám vyšly zhruba 4 porce a měli jsme tak z Kubou oběd i na druhý den. I ohřívaný květák byl dobrý a navíc mi přišlo, že se ty chutě přes noc nějak spojily a jídlo tak bylo takové jednotnější (jestli to dává smysl…).

Zapečený květák s celozrnnými těstovinami a špenátem

Ingredience (4 porce):

• 1 střední květák, rozebraný na růžičky (já měla obrovský, tak jsem dala zhruba 2/3, ale i tak převažoval nad ostatními ingrediencemi – což rozhodně nebylo ke škodě)
• 200 g těstovin (záleží na vás jestli celozrnné nebo obyčejné nebo bezlepkové…)
• dvě hrsti čerstvého špenátu, omytého, spařeného horkou vodou (to dělám tak, že si špenát dám do sítka či cedníku a přeliju ho horkou vodou z rychlovarné konvice) a nasekaného na kousky
• 2 lžíce másla
• 1 lžíce mouky
• 200 ml mléka
• sůl, pepř
• 150 g výrazného sýru, nastrouhaného

Postup:

Nejprve si uvaříme květák a těstoviny – klidně v průběhu dne. Těstoviny ani květák nemusí být úplně měkké, zapékáním ještě změknou.

Jakmile nastal čas přípravy večeře, troubu si předehřejeme na 180°C a pekáček si vymažeme máslem.

Uděláme bešamel: v hrnci rozpustíme máslo, přidáme mouku, kterou opražíme do světle hněda. Přilijeme mléko a za občasného míchání vaříme do zhoustnutí. Osolíme, opepříme a přimícháme spařený a nasekaný špenát.

Těstoviny a květák dáme do velké mísy nebo do jednoho z kastrolů, ve kterém jsme je vařili a důkladně je promícháme s bešamelem.

Směs přendáme do vymazaného pekáčku, pořádně posypeme sýrem a dáme péct zhruba na 30 minut, až se sýr rozteče a začne bublat.

Před podáváním necháme květák chvíli (10 minut) chladnout. Poté servírujeme – nejlépe se zeleninovým salátem, nebo jen tak!

Netrpělivý strávník:

Dobrou chuť!

 

Otázka: Miluju květák, ale potřebovala bych poradit co s ním. Nejraději ho mám pečený v troubě – jen olivový olej, sůl, pepř – ale chce to další recepty! Poraďte!

Nedělní (bezlepková) snídaně: pohanková kaše

Čím větší je venku zima tím menší mám chuť na svoji oblíbenou jogurtovou snídani. Jogurt s müsli pro mě navždy zůstane snídaní č. 1, ale občas, zejména v zimních měsících, si ráda dělám teplé snídaně – nikoli však vajíčka a párky, ale ovesné kaše. Jenže už jich bylo nějak moc a chtělo to změnu.

Hodně jsem si v poslední době oblíbila pohanku. Dělám ji jako přílohu k masu a zelenině, nebo si dávám na salát. Naštěstí chutná i Kubovi a tak si ji na oběd děláme zhruba jednou týdně. A tak mě napadlo, že bych ji mohla zakomponovat do snídaně. Inspirací byl pro mě tento recept z blogu Deliciously Ella, ale když jsem ho studovala blíž, zjistila jsem, že přesně tak vlastně dělám ovesnou kaši jen tu ovesné vločky vyměním za pohanku. Jen tekutiny jsem dala víc neb se vaří déle.

Výsledná kaše mě naprosto uchvátila, a to hlavně svojí konzistencí. Pohankové kroupy byly na rozdíl od ovesných vloček pevné, takže to dalo trochu víc práce je “zpracovat” (ovesná kaše mi většinou sklouzne do krku ani nevím jak). I když můžete kaši připravit i z lámanky, kdy výsledná kaše bude opravdu kašovitá, doporučuji použít kroupy. Je to fakt zážitek :-)!

Kaše byla hutná a i když jsem se cítila hodně plná, nebyla jsem přecpaná – spíš jsem byla nabitá spoustou energie, které není s Kubou nikdy dost. Pro někoho je chuť pohanky hodně výrazná (mně třeba vyhovuje a mám ji moc ráda), ale v kombinaci s banánem a mlékem trochu zjemní, takže věřím, že i odpůrcům pohanky by mohla kaše zachutnat.

 Pohanková kaše (inspirace zde)

Ingredience (1 porce):

• 1/2 šálku pohankových krup
• 1 lžíce lněných semínek, drcených (nemusí být)
• 1 lžíce chia semínek (nemusí být)
• špetka soli
• 1 šálek oblíbeného mléka (kravské, sójové, rýžové, mandlové…) – já dala sójové
• 1/2 šálku vody
• 1 zralý banán, dala jsem 3/4 velkého banánu
• 1 lžička skořice
• podle chuti: med, javorový sirup
• na ozdobu: ořechy, kokos, oříškové máslo, rozinky, různé ovoce…

Postup:

Pohanku, semínka, sůl dáme do rendlíku, zalijeme mlékem a vodou, zamícháme a dáme vařit.

Jakmile začne kaše vařit, ztlumíme plamen a přikrájíme do kaše banán. Banán nakrájíme na co nejmenší kolečka nebo kousky, aby se nám co nejlépe v kaši rozvařil. Pár koleček si můžeme nechat na ozdobu (mně odložený banán snědl Kuba, takže na ozdobu mi nic nezbylo…). Přidáme skořici.

Kaši vaříme tak dlouho, dokud se nevstřebá všechna tekutina a pohanka nám nezměkne. Trvá to zhruba 15-20 minut.

Podle chuti pohankovou kaši dosladíme medem nebo javorovým sirupem. Já nejsem zvyklá kaše sladit a ani teď se mi nezdálo, že by to kaše potřebovala tak jsem vůbec nedoslazovala. Banán byl hodně uzrálý a tak mi kaši osladil dostatečně.

Kaši dáme do misky a přidáme oříšky, semínka, ovoce, oříškové máslo, prostě na co máte chuť. Já jsem si kaši posypala kokosem a přidala vlašáky, což byla úžasná kombinace!

Pohanková kaše mě opravdu zasytila na celé dopoledne. Uvařila jsem si jí v den, kdy chodím dopoledne cvičit a obvykle, když přijdeme ze cvičení domů, snědla bych celou lednici jaký mám hlad. Teď, i když to bylo 5 hodin od snídaně, mi nekručelo v břiše jako obvykle a tak jsem nejdřív dala najíst Kubovi a až usnul, naobědvala jsem se já. V klidu a pohodlí :-).

Vzhledem k tomu, že pohanka neobsahuje lepek, mohou pohankovou kaši i ti co dodržují bezlepkovou dietu. Nebo pokud potřebujete změnu od své každodenní ovesné kaše, zkuste tuto pohankovou. Je vynikající a navíc si tak snídani zpestříte něčím novým!

Otázka: Jaký máte vztah k pohance? Dobrý? Neutrální? Nic moc?

Jeden den v životě skoro 20 ti měsíčního kluka

Naposledy jsem vás provázela naším dnem, když bylo Kubovi 11 měsíců, což je strašně dlouhá doba! Říkala jsem si, že vzhledem k tomu, že Kubův vývoj už není takový rychlý a změny se projevují spíš pomaleji než každý měsíc, nemá cenu psát měsíční rekapitulace, protože bych psala pořád to stejné dokola.

Ale abyste trochu nakoukli do našeho soukromí a dozvěděli se co s Kubou celé dny děláme, mám pro vás další ukázku jednoho dne – co jsme dělali, co jsme jedli, kde jsme byli… a tak…

5:21 Budíček

Kuba vstává. Z vedlejšího pokoje slyšíme kňourání, což značí, že je Kuba vzhůru a nám začíná den. Manžel pro něj zajde a ještě ho donese k nám do postele, kde Kuba ještě půl hodinky polehává – střídavě na mně, na manželovi, půl na půl… Už ale neusne. Když se rozhodne, že už ho to polehávání nebaví, slézá dolů z postele. Jako každé ráno se mi snaží vzít z nočního stolku brýle a když mu to zakážu, nastartuje ke dveřím. Pomalu se vymotávám z postele a valím za ním.

6:00 Snídaně

S Kubou společně vaříme čaj. Já postavím vodu a Kuba dá sáčky do hrníčků. Poté jdu Kubu přebalit a převlíct z pyžama. Já v pyžamu zůstávám dál :-).

Chystám snídani, Kuba chodí po kuchyni a předsíni a zkoumá, kam by mohl vylézt. Naštěstí je snídaně brzo hotová a Kubu usazuji do židličky, kde je aspoň chvíli v klidu. Vypije lahvičku džusu na ex (džus:voda 1:10), ale snídaně ho neláká. Každý den je to stejné, vždycky si jen tak něčeho málo zobne, ale že by se najedl pořádně, to ne.

Naše snídaně

Já mám jablečnou buchtu přelitou jogurtem, Kuba má jablečnou buchtu a banán. Snědl jeden kousek buchty a 2 kolečka banánu. Aspoň něco…

Po chvíli ho to přestane bavit a chce ze židličky. Tentokrát se chce dostat ke klíči do špajzu… Přisune si židličku a už je tam!

6:30 Táta vstává

Jdeme probudit tátu. Ráno míváme služby – jeden den vstává s Kubou manžel, druhý den já – a tak si manžel mohl dnes přispat. Bohužel měl v 8 jednání tak si to moc neužil…

Táta se jde nachystat a Kuba valí samozřejmě za ním. Mám čas trochu poklidit kuchyni po snídani a chvíli vydechnout. Bohužel to netrvá dlouho… Táta jde snídat, Kuba mu sedí na klíně. Občas si ještě něčeho zobne – tátovy snídaně jsou většinou lepší, jenže dnes měl táta také jablečnou buchtu :-).

7:15 Táta odchází do práce

Dáme tátovi pusu a vypravíme ho do práce. Ještě mu zamáváme z okna (každodenní rituál) a já prosím Kubu, aby mi šel uvařit kávu, kterou nutně potřebuji! Vaření kávy je Kubova snad nejoblíbenější činnost. Vyleze na židli, zapne kávovar, vhodí kapsli, nastaví hrnek a stiskne tlačítko. Pak si zatleská, jak se mu to povedlo :-). ¨

7:30 Hraní

Kuba dostane kakao a oba si své nápoje odneseme do obýváku, kde Kuba okamžitě zapíná televizi. Samozřejmě, že ho hned přestane bavit a tak si mi sedne na klín a kreslíme si.

Celé dopoledne si hrajeme, čteme si, kreslíme si, chvíli spolu, chvíli sám, až najednou slyším ránu a Kubovo “he?”

Z nějakého nepochopitelného důvodu se Kuba snažil dostat za televizi a shodil při tom kytku. Na bílý koberec… A tak se jde pro vysavač a Kuba je nadšený, že může vysávat. Kdo ví, jestli to neudělal záměrně… :-). A vysál skoro celý obývák! To vypadá, že využívám dětské pracovní síly, ale kdybyste viděli jak mi bral vysavač z ruky, než jsem vysála tu hlínu, tak byste pochopili :-). Řekla bych, že po vaření kávy je vysávání jeho druhá nejoblíbenější činnost.

9:00 Svačina, příprava na odchod

Kuba svačí ovocnou přesnídávku. Chce jíst sám, což u takového pribináčku není problém, ale ovocná přesnídávka je poněkud tekutější… Nechám ho, stejně by ode mě nechtěl a ty tepláky stejně chtějí vyprat… Po dojezení jednoho kelímku se dožaduje dalšího, ze kterého si vezme už jen pár lžiček (což mi bylo jasné hned od začátku, ale nechtěl si to nechat vysvětlit…).

Převlíkám plínu, oblíkáme punčocháče a zvoní pošťák s balíkem. Hodím na Kubu bundu, na nohy mu dám gumáky (nejjednodušší obuv) a seběhneme ke dveřím otevřít. Přebíráme balík, valíme zpět nahoru, dooblíkám Kubu a sebe a vyrážíme ven.

10:30 Angličtina

V říjnu jsme začali s Kubou chodit na angličtinu. Je to angličtina pro něj, nikoli pro mě jak si mnozí mylně myslí. Kuba dostal kurz jako dárek od mého bratra k minulým vánocům, jenže v zimě se kurz neotevřel tak jsme museli čekat až do října. Chodíme do jazykovky ASPENA a jedná se o metodu Helen Doron, která je založena na pravidelném opakovaném poslechu a tak každou hodinu zpíváme stejné písničky, ukazujeme si stejné obrázky, hrajeme stejné hry a děti se u toho údajně učí. Byli jsme tam teprve třikrát a nemyslím si, že by z toho byl Kuba zatím nějak chytrý, ale dnes při odchodu zamával na “bye-bye” tak uvidíme, jestli nebude mluvit dřív anglicky než česky…

11:30 Cesta domů, oběd

Vzhledem k brzkému vstávání je Kuba ke konci hodiny hotový. Nepřidal tomu ani poslech ukolébavky, kdy Kuba na mě nehnutě ležel a já jen čekala, kdy zavře oči. Kdyby ji pustili ještě jednou, zaručeně by usnul.

Z tohoto důvodu volím nejrychlejší způsob cesty domů – tramvají. Tramvaje má Kuba rád a rád jimi jezdí – drží se tyče, mačká tlačítka (i když nemá…) – a to ho udržuje ve stavu bdělosti. Normálně chodíme pěšky, máme zhruba 20 minut chůze, ale dnes by to až domů nevydržel.

Doma rychle ohřívám oběd – zapékaný květák s těstovinami a špenátem, který jsme měli včera na večeři (recept bude!), ale zhruba až na 5 kousků těstovin zůstává Kubův oběd nedotčen. Je hodně unavený a už by se nejraději viděl v postýlce a tak jsem ráda, že snědl ještě skoro celý banán, který si vykňučel. No, oběd nic moc…

12:30 Spánek

Kuba usíná relativně rychle. Zazpívám mu pár písniček a usíná mi na hrudi. Přenesu ho do postýlky a nemůžu si ho nevyfotit… Drobeček malej!

Zatímco spí tak poklidím trochu kuchyň, uvařím si kafe a sedám k počítači. Konečně chvíle klidu! Něco si přečtu a začnu psát tento příspěvek.

14:00 Kuba je vzhůru

Hodinka a půl spánku není moc, zvlášť, když vstával před půl šestou ráno… Poslední tři dny spává odpoledne jen něco přes hodinku, což se mi moc nezamlouvá. Snad ho to brzy přejde a třeba zítra dá tříhodinovku :-).

Naštěstí má dobrou náladu, ale chce se tulit a chovat. Chvilku se pomazlíme, projdeme celý byt (pospánkový rituál) a dáme svačinu.

Využívám toho, že není ještě moc pozdě a vyrážíme do Ikey. Po čtvrté hodině bychom se tak akorát dostali do zácpy, ale kolem třetí to ještě ujde. Obléct a nachystat Kubu je opět boj. Po pár prohraných bitvách nakonec vítězím a Kuba je připraven k odchodu.

15:30 Ikea

Do Ikey jsme měli namířeno pro jednu zásadní věc, a to zarážku na postel. Kuba se totiž rozhodl, že se naučí vylézat z postýlky, což nás trochu vyděsilo a už jsme si představovali, že přepadne a spadne hlavou na zem.

Předem jsem si zjistila, kde zarážku najdeme a tak je návštěva Ikey poměrně rychlá. Díky bohu za zkratky! Kuba chce samozřejmě všechno prozkoumávat a dává mi to najevo, ale naštěstí ho udržuji v kočárku a dočasně ho zabavuji balíčkem brček.

Slibuji mu, že když bude hodný, dojdeme koupit loupáček. Svůj slib dodržuji a i když nebyl úplně nejhodnější, dostává sváču do kočáru. Je mi blbé koupit v Tescu jen jeden loupáček, navíc ho hned dát Kubovi do ruky a tak jich beru tři kusy – aspoň bude na snídani. Naštěstí pro nás (naneštěstí pro Tesco) mi pan pokladní namarkoval jen dva… :-).

Cesta domů je dobrodružnější, bereme to po dálnici, ale i tak je to trochu ucpané. Kuba dnes není očividně naladěn na cestování a tak kňourá skoro celou cestu. Poté co shazuje všechny hračky na zem, si začíná rozvazovat botu, a to ho naštěstí na chvíli zabavuje.

16:30 Konečně doma

Zaparkujeme v garáži, vyzvedáme taťku z práce a vyrážíme k domovu.

Kluci se pouští do montování postýlky a já vyrážím běhat. Ta Ikea mě dost vyčerpala a potřebuji se vybít. A pomohlo to! Nevím kolik jsem uběhla kilometrů, ale nádherně jsem si pročistila hlavu, zapomněla na to, jak byl Kuba protivný a pěkně jsem se protáhla.

Po necelé hodince přiběhnu domů, postýlka je předělaná a Kuba mi hned musí ukázat, jak do ní umí vlézt. Paráda, jsem zvědavá na dnešní noc…

18:00 Příprava večeře

Ještě zpocená (spíš zmrzlá – tam byla kosa!!) chystám Kubovi večeři. Samozřejmě mi musí pomáhat a tak spolu mažeme chleba a krájíme sýr.

O večeři zatím nejeví zájem tak jdu do sprchy s tím, že to zkusíme později.

18:45 Večerníček, večeře (2. pokus)

Pustíme večerníček (Maxipes Fík) a zkoušíme dát Kubovi chleba se sýrem a jogurt. Chleba si dvakrát kousne a jogurtu si dá 3 lžičky… Nic moc… Vymýšlím další plán.

19:00 Večeře (3. pokus)

Měla jsem v plánu udělat nám s manželem k večeři krůtí maso na prudko, které jsem měla naložené v lednici a už chtělo spotřebovat. Oba už máme hlad a navíc, Kuba by si taky mohl trochu dát a konečně se najíst.

Moje večeře: pita chléb plněný krůtími kousky s restovanou paprikou, cherry rajčátky a s lučinovo-hořčičnou zálivkou. Zní to honosně, ale bylo to hotové do 20 minut :-).

No jo, je to masožravec! Krůta mu konečně jede. Zajídá ji chlebem a zapíjí vodou. Chybí mu zelenina, ale to napravíme zítra. Aspoň že snědl odpoledne kus jablka…

19:30 Příprava na spaní

Jak to bývá zvykem, když je čas jít spát, Kuba ožívá. Objevuje hračky, se kterými si nehrál několik týdnů, hraje si z vysavačem, který zůstal neuklizen v obýváku, pouští televizi atd. Dostat ho do koupelny, aby si vyčistil zuby, není jednoduché.

Nalákám ho na tekoucí vodu a kelímky, které má u umyvadla a kterými si přelívá vodu. Vyčistíme zuby, umyjeme obličej a ruce, ošplouchneme zadek ve sprše a hurá pro čistou plínu. Převlíknu ho do pyžama a ještě se k němu přitulím než ho odevzdám tátovi, který uspává. Oba dostanou pusu a já odcházím.

20:00 Spánek

Kuba usíná, já poklízím kuchyň (opět), vařím si čaj a jdu psát tento příspěvek.

Je 22:00 a já jdu spát! Zítra nás čeká další den :-)