Špaldovo-jablečné muffiny s křupavou posypkou

Ještě nemáte mých muffinů dost? Přiznávám, že jich je tu ažaž, ale kdybych si měla vybrat jediné, se kterými bych s Vámi chtěla podělit, byly by to rozhodně tyto špaldovo-jablečné. Příprava je opravdu jednoduchá a přísady máte zcela jistě ve spíži. Až snad na špaldovou mouku, která se dá nahradit moukou bílou či bílou a celozrnnou půl na půl.

O špaldě se poslední dobou hodně často mluví jako o zázračné potravině. Ale co to ta špalda vlastně je?

Špalda, prastarý nešlechtěný druh pšenice, je pluchami (takovým obalem) chráněna před vnějšími vlivy. Má zajímavou ořechovou chuť a je výjimečná látkovým složením svého zrna: obsahuje kvalitní lepek (celiaci pozor!), je bohatá na bílkoviny (16%), kvalitní tuk (2,5% s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin), vlákninu a hořčík. Nezatěžuje trávicí ústrojí. Špaldová mouka se podobá mouce bíle, proto lze ze špaldové mouky připravit vše, co z mouky bílé. I přes to, že je celozrnná, nemusí se kombinovat s bílou moukou. Pečivo z ní není tuhé. Špaldová mouka se prodává jak hladce tak i hrubě mletá.

Na muffiny:

• 2 šálky špaldové mouky
• 3/4 šálku třtinového cukru
• vanilkový cukr
• 1/3 šálku mletého lněného semínka
• 1 polévková lžíce skořice
• 1/2 lžičky muškátového oříšku
• 1 lžička prášku do pečiva
• 1 lžička jedlé sody
• 1/2 lžičky soli
• 1 a 1/2 šálku nastrouhaných jablek (asi 2 střední)
• 1 šálek mléka
• 1/2 šálku bílého jogurtu
• 1 vejce
• 1/2 šálku nasekaných vlašských ořechů 

Na posypku:

• 1 a 1/2 lžičky třtinového cukru
• 1/2 lžičky skořice
• 1/4 šálku nasekaných vlašských ořechů

Ještě před tím, než se pustíme do pečení Vám dám jednu radu. Jak jistě víte, naše tělo nedokáže zužitkovat  lněné semínko celé a z tohoto důvodu se proto doporučuje konzumovat semínko mleté (nebo ho alespoň pořádně kousejte :-) ). Lněné semínko si ale nekupujte mleté, ale umelte si ho sami. Má sklon k žluknutí a tím, že je již namleté z obchodu se kazí rychleji. Lněné semínko si tedy kupuji v celku a namelu v robotu (jde to i v mlýnku na kafe, ale ten máme jaksi od kafe...). Semínko si melu po trošce a namleté ho uchovávám v uzavřené dóze v lednici. Tak je stále čerstvé a zachovává si nejvíce prospěšných látek (30 % omega 3 polynenasycených mastných kyselin, které se vyskytují také v rybím tuku, 20 % bílkovin a vlákninu - pomáhá proti zácpě).

Tak a teď k receptu.

Nejdříve smícháme suché ingredience, tedy mouku, cukr, lněné semínko, koření, kypřící prášek, sodu a sůl

V jiné míse smícháme nastrouhaná jablka, mléko, jogurt, prošlehané vejce a nasekané vlašské ořechy, které jsem z lenosti namlela v robotu a tak byly nasekané trochu víc, než jsem chtěla...

"Mokrou směs" přilijeme k suchým přísadám

a promícháme

A můžeme plnit formičky.

Necháme chvíli stát a mezitím si připravíme posypku tak, že smícháme všechny přísady (opět jsem k tomu použila robot) a posypeme povrch muffinů. 

Teď už jsou muffiny připraveny do trouby, kterou byste měli mít předehřátou na 180°C. 

Muffiny peču obvykle cca 30 minut, ale tyto pořád a pořád nebyly hotové. Po 50 minutách jsem to už nevydržela a vyndala je s tím, že už tam byly dost dlouho. Myslím, že to bylo akorát. 

Jak jste si zcela jistě všimli, v muffinech není ani kousíček přidaného tuku. Žádné máslo ani olej. Jediný tuk je z vejce a z vlašských ořechů (a také trochu z mouky a lněného semínka). Až na nasycené mastné kyseliny z vejce, které je pouze jedno na 12 muffinů, jsou muffiny skvělým zdrojem nenasycených mastných kyselin!

Muffiny byly nádherně vláčné a akorát sladké. Posypka vytvořila na povrchu muffinů krásnou křupavou krustičku, kterou si vždy vychutnávám nakonec.

I přes to, že jsem tyto muffiny dělala poprvé, jsem přesvědčená, že si našly stálé místo v mém receptáři a budu se k nim často vracet! 

Otázka: Jak jste strávili víkend? Pracovně? Odpočinkově?

I přes to, že byla pěkná zima tak jsme s manželem v sobotu vyrazili na 3 hodinový pěší výlet! Bylo to úžasný, ale domů jsem přišla zmrzlá jako preclík! Večer byla dámská jízda a v neděli jsme si zašli na výbornou obědo-večeři do La Bouchée v rámci Grand Restaurant Festivalu. Oba jsme si dali bio jehněčí z Bílých Karpat na karotkovém pyré přelité vlastním demi glace. Naprosto úžasné! Maso bylo jemňoučké, úplně se rozpadalo a rozplývalo se na jazyku. Vše bylo perfektně zkombinováno s vínem, které jsme si mohli vybrat podle chuti. Prostředí restaurace je velice příjemné a útulné. Nachází se ve sklepních prostorech s klenutým cihlovým stropem. Obsluha byla vynikající, milá, ochotná a bylo vidět, že se vyznají - jak v jídle tak ve víně. Opravdu působivé. Mohu jen doporučit!

Dýňový krém

Když už si člověk myslel, že nastává jaro tak se zase počasí otočilo a opět mrzne... Chutě na velkou mísu studeného salátu se jaksi vytratily a já opět začala toužit po teplé polévce. 

A protože mi z dřívějšího dne zbyla půlka dýně, rozhodla jsem se pro polévku dýňovou, kterou jsem letos ještě nevařila.

Na polévku nemám žádný recept a tak jedu podle toho, co zrovna v tu chvíli zní jako dobrý nápad... A musím říct, že se tento pokus vydařil.

Začala jsem tím, že jsem si půlku syrové dýně nakrájela na kostičky.

Samozřejmě i se slupkou, protože tam se skrývá nejvíc vlákniny!

Poté jsme na troše olivového oleje kostičky dýně orestovala, aby získaly lepší chuť a nebyly tak mdlé jak se někomu dýně může zdát.

Jakmile se mi zdálo, že by to mohlo stačit (cca 5 minut), zalila jsem dýni zeleninovým vývarem a nechala dusit do změknutí.

Po 20 minutách byla dýně krásně měkoučká a tak nastoupil na řadu tyčový mixér, kterým jsem dýni rozmixovala do nádherného a jemného krému! Během mixování jsem polévku ještě dosolila neb vývar nebyl dostatečně slaný.

Toť vše.

Krém jsem až v misce zjemnila jogurtem a posypala skořicí. Dýně a skořice jdou podle mě úžasně dohromady! Někdy, když mám upečenou dýni tak si ji posypu skořicí, vlašskými ořechy a zakápnu trošičkou javorového sirupu. To je pak úžasná svačina nebo i zákusek :-).

Polévku jsem spárovala se zapečenou tortillou s čedarem!

Vynikající! Můžu doporučit!

Otázka: Jaké máte rádi kombinace (např. dýně+skořice)? Tradiční? Netradiční?

Pro mě je to určitě dýně a skořice, jablko a skořice, kozí sýr a brusinky...

Tuňáková pomazánka

Stane se, že se mi někdy večer nechce vařit, nemám moc hlad nebo nemůžu přijít na to na co bych měla chuť. To pak šmejdím v lednici a ve špajzce a hledám inspiraci, protože s obyč chlebem a šunkou se málokdy spokojím.

Stejně tak tomu bylo i včera. Neměla jsem moc hlad a chtěla jsem tedy něco lehkého a samozřejmě zdravého. A jelikož jsem pár dní neměla rybu a abych doplnila své potřeby omega 3 mastných kyselin, vyhrála tuňáková pomazánka.

Každý dělá tuňákovou pomazánku jinak, ale jelikož nesnáším cibuli (obzvlášť syrovou), která podle mnohých do pomazánky patří, potřebuji k přípravě tři, maximálně čtyři ingredience.

• Plechovku tuňáka ve vlastní šťávě
• 2 lžíce Lučiny
• lžička dijonské hořčice
• citrónová šťáva (možné vynechat)

Slitého tuňáka vyklopíme do dózy. Z důvodu praktičnosti a lenosti jsem zvolila rovnou dózu, ve které pomazánku také schovám.

Vidličkou tuňáka rozdrobíme na kousíčky.

Přidáme Lučinu. Bohužel jsem si nevšimla, že jí máme jen zbytek - asi jen jednu lžíci tak jsem přidala vše co šlo. Chtělo to ale víc...

Nakonec přidáme lžičku hořčice. V pomazánce mi chutná tato medová, ale můžete použít i ostřejší nebo klasickou plnotučnou.

Vše dobře promícháme, aby vznikla dobře roztíratelná hmota. Z důvodu nedostatku Lučiny to byla spíš drobivá hmota, ale i přes to výborná.

Necháme chvíli odpočinout.

Zatímco pomazánka odpočívala jsem přemýšlela jak večeři ještě zpestřit. Přece jenom to postrádalo něco zeleného.

Tak jsem vytáhla mangold a pár růžičkových kapustiček, nakrájela je na přibližně stejné kousky a zlehka orestovala, aby zůstaly křupavé.

Zeleninu jsem zakápla trochou sójovky, která ji dodala nasládlou chuť.

A pak že se mi nechtělo vařit... :-).

Už jen stačilo nakrájet chleba 

A mohlo se podávat.

Těšila jsem se, že mi zbyde pomazánka na oběd do práce, ale manžel se do ní pustil s takovou chutí, že jsem na jednu stranu byla ráda, že vyměnil klasickou šunku za něco zdravějšího. A i přes to, že zeleninu jsem snědla dřív než manžel přišel domů, dostal k pomazánce okurek :-).

Otázka: Jste pomazánkoví? Jakou pomazánku máte nejradši?

Já pomazánková jsem, ale pouze domácích pomazánek, nikoli z lahůdek (děsí mě představa, že nevím, co do pomazánky dávají...). Mám ráda vajíčkovou pomazánku, sardinkovou i z uzeného sýru.

Let's celebrate!

Věděli jste, že je dnes světový den Nutelly?

Ne? Tak to byste měli honem napravit... :-)

Nákup plný zeleniny

O víkendu jsme udělali po dlouhé době velký nákup. V lednici jsme měli snad jen půlku citrónu a hořčici a tak byl nejvyšší čas doplnit zásoby. Do Globusu jsme se chystali už několikátý víkend, ale pokaždé jsme si odůvodnili, že tam vlastně nemusíme, že nákup obstarali v místní Bille. Jenže v týdnu jsem si pak nadávala, proč jsme nejeli, když nemáme co jíst. Využili jsme toho, že jsme v sobotu odpoledne jeli na návštěvu k našim na chalupu a cestou zpět jsme vzali hypermarket útokem. 

Do hypermarketu jezdíme tak jednou za tři týdny. Před nákupem projdu špajzku a lednici a sepíšu seznam co chybí a co je potřeba dokoupit. Většinou tyto větší nákupy využíváme k doplnění zásob jako jsou fazole, rajčata v plechu, ovesné vločky, maso a drogerii, které v hypermarketu vyjdou mnohem levněji než v supermarketu v centru. Navíc třeba maso mají v Globusu luxusní! Tím, že si předem zjistím co máme a co ne, předejdu tomu, že se nám doma sejde např. šest balení rýže, což výrazně přispěje k rodinným úsporám :-).

Před odjezdem taky prostuduji leták s akčním zbožím a přidám na seznam věci, které kupujeme jen když jsou akční (třeba losos) nebo které kupujeme pravidelně a chceme se jimi zásobit (různé jogurty, rýže, mražená zelenina). 

Musím říct, že nakupování v Globusu máme už pořádně zmáklý. Přesně víme, kde co mají, což když jednou za rok prodejnu přeskládají, je docela problém. 

Tentokrát jsme v Globusu nakoupili docela dost zeleniny, až jsem doma nechápavě kroutila hlavou, že je jí tolik. Ale byla krásná a tak jsme ji tam nemohli nechat! Navíc Zelňák ještě nefunguje a v Bille převažuje zelenina z Polska, což není náš šálek čaje. 

Abychom zeleninu stihli spotřebovat než se zkazí musela být zainkorporována do každé večeře v tomto týdnu.  Obzvlášť dnešní večeře byla "zeleninová". 

Zapečená zelenina se sýrem feta

V hlavní roli

• květák
• brokolice
• růžičková kapusta
• máslová tykev

Růžičkové kapustě uřízneme spodní stonek a rozpůlíme

Brokolici i květák rozdělíme na menší růžičky

Zeleninu pořádně propláchneme a dáme na chvíli vařit.

Mezitím si vymažeme zapékací mísu olejem připravíme si 3 vajíčka, která rozklepneme do odměrky, přidáme sůl a bazalku a rozkvedláme.

Jakmile zelenina trochu změkla, slijeme ji, přidáme k ní předem upečenou dýni a promícháme. Přendáme do zapékací mísy

 

zalijeme vajíčkem a poklademe kousky fety. Dáme péct na 20 minut, dokud vajíčko neztuhne.

 

Dnešní večeři jsem jedla jen já. Manželovi růžičková kapusta ani dýně moc nevoní a tak dostal aspoň syrový květák a okurek jako přílohu k obloženým rohlíkům :-).

Porcičku jsem si ozdobila kopečkem zakysané smetany a rajčatovým protlakem, což zamíchané vše dohromady byla delikatesa!

I když to vypadá, že jsem dnešní večeří výrazně pohnula se zásobami zeleniny, nejen, že máme v lednici zbytek nevyužité brokolice, květáku a růžičkové kapusty, ale navíc zbyla i zapečená zelenina. Což je ale na druhou stranu výborné, protože mám na zítra do práce oběd (a možná i na pozítří).

Otázka: Děláte velké nákupy jednou za 14 dní/měsíc v hypermarketu nebo průběžně v menších obchodech?

Jak jsem psala výše, velké nákupy děláme jednou za tři týdny a jinak chodíme během týdne pro pečivo, mléko a další čerstvé potraviny.