úterý 7. ledna 2014

Naše vánoce

Omlouvám se, že je tu na blogu trochu mrtvo. Musím se nějak dostat z vánočního nicnedělání zpět do “pracovního” procesu. (Už vidím manžela jak si ťuká na čelo – “prý pracovní proces, vždyť jsi na dovolené…” – hahaha.) Mějte prosím se mnou strpení, receptů mám navařených, napečených, vyfocených… spoustu a tak je jen sepsat…

Ale snad vás aspoň potěší následující příspěvek o našich vánocích. Bude tu spousta povídání a spousta fotek tak jdeme na to!

DSC_0970

Uf! Vánoce jsou za námi! Nevím proč, ale každý rok se těším až svátky skončí a my se vrátíme do normálního života s normálním režimem a normálním jídlem. Ne, že bychom si vánoce neužili, naopak! Užili jsme si je dosyta (doslova) a o to je návrat do zajetých kolejí nutností.

Od té doby, co jsme s manželem svoji, trávíme Štědrý den spolu. Následující sváteční dny pak trávíme u jeho a u našich rodičů. Musím říct, že mi to takto vyhovuje, jeden den se užíváme jen my 3 a pak si užíváme ve větší společnosti.

A takto probíhaly svátky letos:

Z tradičního předvánočního lyžování jsme se vrátili už 22.12. tak jsme měli spoustu času si vše 23. připravit. Připravila jsem bramborový salát

DSC_0933

a nastrojili jsme stromeček. Se zdobením letos pomáhal i Kuba.

DSC_0940

A takhle to dopadlo…

DSC_0950

Naštěstí je vysávání jeho úplně nejoblíbenější činnost a tak kromě rozbité baňky vysál i celý obývák :-).

DSC_0957

Štědrý den jsme začali vynikající vánočkou (tradičně upečenou od tchýně), kterou od doby, co jsem poznala manžela, jíme se šlehačkou. (Více o naší sváteční snídani zde.)

DSC_0972DSC_0975

Dopoledne bylo ve znamení posledních příprav: dělání strouhanky na kapra a následné vysávání (to když vám u dělání strouhanky asistuje skoro dvouleté batole…). Stromeček jsme nazdobili 23. i bramborový salát byl připraven v lednici a tak jsme mohli odpočívat u pohádek. Kuba zatím moc nemluví, ale zvuky některých zvířátek zvládá perfektně. Takže kdykoli se v pohádce objevil kůň (což v pohádkách jich rozhodně není málo…) ozvalo se “íííííhááááá”. Rozhodně nejsme vyznavači vysedávání u televize, zvlášť to nechci zavádět u Kuby, ale vánoce jsou rozhodně výjimka. Kupodivu u pohádek dokázal sedět dost dlouho a tak jsme si všichni pěkně odpočinuli.

Vzhledem k tomu, že se celý den něco uzobává, na pořádný oběd nikdy není chuť, a tak oběd moc neřešíme. Kuba dostal těstoviny z předešlého dne a už ani nevím, co jsme jedli s manželem. Asi spoustu rohlíčků a podobných dobrot! Až budou děti (zatím máme jen Kubu, ale myslím do budoucna) větší, chtěla bych opět zavést tradici štědrodenního oběda v podobě oukropu, který jsme dělávali s rodiči. Oukrop je v podstatě česnečka, která se podává s bramborovou kaší. Ani nevím, kde tato tradice vznikla, ale je to neskutečná dobrota!

Po velice krátkém odpoledním Kubově spánku, jsem chlapy vyslala na vycházku, abych mohla vše finálně připravit. Šli na halu Rosnička, kam manžel chodíval každý rok na Štědrý den s rodiči a kde se scházeli jejich známí. Kuba byl nadšen, že může běhat po palubovce a házet balonem. Balon byl pomalu větší než on sám, ale prý si s ním dokázal poradit. Všichni zúčastnění se bavili :-).

obrázek (18)

Štědrovečerní večeři jsem začala připravovat kolem 5 odpoledne, abychom se stihli v klidu najíst a rozbalit dárky než byl Kubův čas jít spát (většinou kolem 8 hodiny). Až při ohřívání kapří polévky (opět od tchýně) jsem si uvědomila, že jsem zapomněla udělat do polévky křupinky (krutonky…). Doma byla jen okousaná patka chleba a tak jsme se letos bez křupinek museli obejít. Zase nám zbylo víc místa na kapra tak to taková tragédie nebyla…

DSC_0978DSC_0982DSC_0983

Kuba jedl letos kapra poprvé – minulý rok měl teprve 9 měsíců a smaženého kapra vyměnil za kaši. Myslím, že mu moc chutnal. Snědl skoro celý kousek, jen bramborového salátu se ani nedotkl. Chtěla jsem mu uvařit brambory, ale Kuba není moc přílohový (je prostě na to maso!) a pochybuji, že by ty brambory vůbec jedl. Kapr byl vynikající pohořelický, nestresovaný a bylo to znát! Všech pět kousků padlo :-).

DSC_0984DSC_0986DSC_0995

Po večeři přišel Ježíšek! Kuba nejdřív začal plakat, když slyšel zvoneček (asi přetrvávající trauma z Mikuláše…?), ale pak když viděl tu kopu dárků tak na nějaký čerty zapomněl. Z dárků měl radost a my měli radost, že má radost. Bezpochyby mu největší radost udělala dětská vrtačka (přesně taková jakou má taťka), se kterou utáhl všechny šrouby, na které v bytě narazil. Taky dostal popeláře, kostky, pracovní mini ponk, kde může šroubovat, knížky a duplo (podle manžela totiž vánoce bez lega nejsou vánoce…). Manžel taky vypadal se svými dárky spokojeně a i já jsem musela být moc hodná, protože jsem dostala spoustu krásných věcí.

DSC_0996DSC_1001DSC_1002DSC_1004DSC_1006DSC_1007DSC_1014DSC_1019DSC_1049DSC_1054DSC_1066DSC_1094DSC_1097DSC_1112DSC_1118DSC_1123

Dostala jsem čelovku…

Večeři a rozbalování dárků jsme naplánovali tak, aby mohl jít Kuba spát v 8 hodin jak je zvyklý. A vyšlo to krásně. Dárky byly rozbaleny a vyzkoušeny a tak se mohl bez výčitků odebrat na kutě. S manželem jsme se koukli na Pelíšky a Štědrý večer jsme taky zabalili.

 

25.12. opět začalo vánočkou :-).

DSC_0972

Ale na nějaké povalování tentokrát nebyl čas, protože jsme měli sraz s manželovými rodiči v kostele na Rybově mši. Nechtěli jsme trápit Kubu hodinovým poslechem mše, proto jsme přišli až na finální Narodil se Kristus Pán. Báli jsme se, abychom to stihli, protože poslední roky se nám to nějak nedařilo. Ne jednou jsme dorazili a slyšeli jsme jen “… narodil se.”

U tchánů bylo vše připravené, Ježíšek je také navštívil a zanechal tam i něco pro nás. Kuba měl dobrou náladu tak jsme se pustili do rozbalování dárků ještě před obědem. Zase jsme museli být moc hodní.

obrázek (19)obrázek 1 (4)obrázek 2 (3)obrázek 1 (6)obrázek 2 (5)

Na oběd jsem se těšila celý rok. Svatomartinskou husu jsme letos nějak nestihli, proto jsem byla velice potěšená, když byla husa v plánu na Boží hod. Pěkně s nádivkou, zelím a domácími knedlíky. Všechno bylo vynikající! Kuba si pochutnal hlavně na huse, knedlíky ani nádivka ho moc nezajímaly, ale k mému překvapení mu zachutnalo zelí. To bylo překvapení dne :-). Polévka byla kapří, tentokrát s křupinkami :-).

obrázek 1 (5)obrázek 2 (4)to je manželova porce, já se už začala dělit s Kubou 

Po obědě jsme dali Kubu spát a my se odebrali do obýváku a skoro tři hodiny jsme měli klid na povídání a důkladného prozkoumávání dárků. A taky na kafíčko a cukroví :-). Jak se Kuba probudil, bylo zase veselo a tak jsme nechali tchány a strejdu, aby si Kubu ještě chvíli užili.

Procházka domů byla velice vítaná. Po celém dni sezení a jezení jsem nutně potřebovala protáhnout tělo a i když cesta trvá jen 20 minut, bylo to moc příjemné.

 

26.12. – na snídani opět vánočka (a opět stejná fotka…).

DSC_0972

Na Štěpána byla v plánu návštěva mých rodičů, kde jsme se sešli společně s bratrem a jeho ženou Štěpánkou. Vyrazili jsme hned po snídani, abychom mohli opět rozbalovat dárečky před obědem, což se nám osvědčilo z předchozího dne. Jenže Ježíšek musel teprve přijít a tak nastalo trochu zmatkování jako kdo bude s Kubou, aby neviděl dárky a do toho bratr mamce instaloval nový počítač, který dostala na Štědrý den, ale nakonec Ježíšek dárky pod stromeček doručil, počítač se nainstaloval a my mohli jít rozbalovat.

DSC_1130

Kuba se konečně letos mohl ujmout role rozdavače dárků (u nás to dělá vždy ten nejmladší, jenže loni se Kuba ještě plazil a to by dárky musel jedině před sebou tlačit nosem tak jsme to na rok odložili). Role se chopil velice zodpovědně, možná až moc, protože dárky roznášel tak rychle, že jsme je skoro nestíhali rozbalovat. Byl to fofr a pokud se někdo třeba zapovídal tak se mohlo stát, že se mu nerozbalené dárky hromadily…

Kuba ale rozhodně nelenil a pomáhal i s rozbalováním.

DSC_1131DSC_1132DSC_1133DSC_1137DSC_1138DSC_1148

Dostali jsme spoustu krásných a užitečných dárků a všem Ježíškům moc děkujeme!

Oběd u našich nebyl nijak tradiční, ale výborný byl, to zase jo! Na výběr byly zapékané těstoviny (canelloni) s ricottou a špenátem nebo guláš. Já si dala ty těstoviny, manžel guláš, jenže jak jsem uviděla ten guláš, hned jsem svého rozhodnutí litovala. Manžel se naštěstí rád dělí a tak mi dal trošku ochutnat. Obojí bylo vynikající a jsem ráda, že jsem obě jídla mohla ochutnat. Kuba byl před obědem už hodně unavený = protivný – nejspíš ho zmohlo to rozdávání dárků… a tak jsem úplně zapomněla oběd vyfotit. Škoda… :-(.

DSC_1141DSC_1143

Jakmile Kuba usnul, uvařilo se kafíčko, ochutnalo se cukroví a užívali jsme si chvilku klidu. Ten však dlouho netrval neb hodinka spánku Kubovi očividně stačila. Naštěstí byla k dispozici natěšená babička, která si s Kubou hrála celé odpoledne. Vlastně Kuba si ani s nikým jiným hrát nechtěl a tak jsme mohli v relaxaci pokračovat.

DSC_1152Kuba studuje návod k dědovým novým sluchátkům.

Navečer jsme přijeli domů, vyložili auto plné dárků a tím pro nás vánoce skončily. Byly nádherné, jako vždy, ale tím, že Kuba je letos vnímal o dost víc než loni, tak nabyly naprosto jiný rozměr. Těším se na další roky, až bude Kuba starší, bude vyhlížet Ježíška a třeba si i sám Ježíškovi napíše/nakreslí, co by si přál dostat pod stromeček. Myslím si, že teprve vánoce s dětmi jsou opravdu magické!

Otázka: Jaké byly vaše vánoce?

sobota 28. prosince 2013

Nedělní snídaně: sváteční snídaně

Dobré ráno!

Dnes se nebudu rozepisovat a ušetřený čas využiji tím, že si půjdu užívat s mými kluky. Manžel se vrací za pár dní do práce a tak si ho musíme pořádně užít!

Chtěla bych vám ukázat, co poslední dny snídáme a třeba vás k této nevšední kombinaci inspiruji. Je to neuvěřitelná lahůdka a každý rok se na ni moc těším!

DSC_0972

To je prosím vánočka se šlehačkou :-). Ano, také jsem nad touto kombinací kroutila hlavou, ale jen do té doby, než jsem ji ochutnala. Šlehačka vánočku tak zjemňuje a zvláčňuje, že už jinak vánočku nejím. A když se na to podíváte z nutričního hlediska, vánočka se většinou maže máslem (82% tuku) a tak se šlehačkou (33% tuku) je to naprostá dietka (hahaha :-) ).

DSC_0971

Kubovi zatím šlehačka nejede, ale samotnou vánočku si moc pochvaloval.

DSC_0975

Vánočku máme tradičně od tchýně a jedná se o rodinný recept, takže dokud nedostanu povolení, nemůžu se o něj s vámi podělit :-).

Přeji pěkný den a užívejte si zbytek roku 2013!! Už nám ho moc nezbývá…

neděle 22. prosince 2013

(Nedělní) pondělní snídaně: snídaně na horách

Dobré pondělní ráno a omlouvám se za denní zpoždění s nedělní snídaní. Trochu mě zlobil hotelový internet a než ztrácet nervy tak jsem si říkala, že ten jeden den určitě vydržíte.

Minulý týden jsme byli s celou rodinou na horách v rakouském Schladmingu a tak jsme se nechávali každé ráno hýčkat obrovským výběrem snídaňových dobrot v našem hotelu. A že jich bylo… Slané, sladké, zdravé, méně zdravé, teplé, studené, tekuté, křupavé, prostě na co si vzpomenete, to tam zaručeně bylo.

A co jsme si tedy dopřávali? Uvádím zde ukázku našich snídaní za 1 popř. 2 dny, ale většinou se to s mírnými změnami opakovalo každý den.

JÁ:

Bircher müsli (uznávám, není moc fotogenické)

DSC09237

Bircher müsli s banánem (fotogeničnost lepší…)

DSC09242

Mini bulka s máslem a jahodovou marmeládou

DSC09230

Jiný den – jogurt s různými druhy lupínků a müsli, banán. Ještě k tomu byla nějaká buchtička nebo opět bulka s marmeládou :-).

obrázek 2 (3)

Sypaný čaj (zelený s pomerančem a brusinkou) a pomerančový džus (skleničky na džus byli mini tak jsme používali hrníčky na kávu)

DSC09228

MANŽEL:

Ten si užíval slané snídaně. Oceňuji tu zeleninu! To já bych ji po ránu asi nepozřela…

obrázek 3 (2)

Jiný den

DSC09226

MAMKA:

To je jen ukázka části mamčiné snídaně. Ale jak jsem říkala, na výběr toho bylo opravdu spoustu… (meloun s prosciuttem)

DSC09249

BRATR:

Jeho snídaně měly dvě části: slanou (vajíčka, slanina anebo párečky)

DSC09224

a sladkou (čokoládové minicroissany)

DSC09245

ŠVAGROVÁ ŠTĚPÁNKA:

Teď nevím, jestli to napíšu správně, ale myslím, že to je jogurt nebo bircher müsli s kopou ovoce, minicroissant s marmeládou, sypaný čaj a lisovaná šťáva z jablka a mrkve

DSC09225

TAŤKA:

Ten svoji snídani vždycky snědl tak rychle, že se nestihla vyfotit… Ale vždy si pochutnal :-)! 

KUBA:

Kuba toho moc jíst nechtěl. Mám za to, že mu rostou poslední stoličky (usuzuji podle toho, že zhruba polovinu dne má v puse ruku zaraženou po zápěstí). A tak jsem byla ráda, že do něj dostanu aspoň něco. Musel mít přese spoustu síly na sáňkování. Snažila jsem se ho nalákat na rohlík s nutellou. Taky tomu moc nedal a nejraději by slízal jen tu čokoládu nebo jí jedl rovnou lžičkou… Po kom jen může být…?

DSC09227

Zabavit Kubu u stolu dalo dost práce. Proto jsme s sebou k jídlu nosili spoustu knížek a autíček, aby se aspoň na chvíli zabavil sám a my se mohli najíst. Bohužel to nikdy nemělo dlouhé trvání :-(.

DSC09232DSC09233DSC09234

Přeji pěkný předštědrý den!