Kubův slovníček

Tento příspěvek mám rozepsaný už několik měsíců. Určitě ještě z doby, kdy Anička nebyla na světě. Pořád se mi ho nějak nedařilo dokončit a za tu dobu se Kubův slovníček vylepšoval tak bylo potřeba článek upravovat a aktualizovat. Tak snad se to dnes podaří dodělat. Jdem na to!

Kuba rozhodně není z těch dětí, co začaly povídat brzy. Dokonce si myslím, že začal mluvit docela pozdě a ještě teď, kdy má 2 a půl roku, nemůžu říct, že by měl bohatou slovní zásobu. Rozumí všemu, ale má svá oblíbená slova a slovní spojení, která nejraději používá. Každým týdnem se ale jeho slovní zásoba rozšiřuje, až se divím, kde na ta která slova přichází.

Říká se, že nejlépe svému dítěti rozumí jeho máma. Jenže Kuba má opravdu zajímavé výrazy pro některá slova a já jsem často zoufalá, že svému dítěti nerozumím. Je úžasné ho poslouchat, když vede ty svoje monology, když někomu něco vysvětluje. V podstatě mluví v souvětích, ale z 80%nepoužívá opravdová slova. Jednou mluvil s babičkou 10 minut po telefonu, ale o čem si povídali, to věděl asi jen Kuba. Nasmáli jsme se ale dost!

Nemůžu říct, že bych mu vůbec nerozuměla. Občas vedeme i smysluplnou konverzaci, což naši komunikaci značně usnadňuje. Ale je pravda, že některým výrazům rozumím jen já a manžel. Proto když k nám přijde návštěva a Kuba jí něco povídá, musíme tlumočit. A tak jsem se rozhodla sepsat seznam slovíček, která si Kuba přetvořil k obrazu svému, a to nejen pro babičky, aby mu lépe rozuměly, ale taky pro sebe, abych si je mohla za pár let připomenout a zavzpomínat a hlavně zasmát.

Bezpochyby nejlepší a nejpoužívanější slovo je “PAJŠIŠI” neboli popeláři. Kuba je miluje a kdykoli jedou po ulici, musíme je pozorovat přinejmenším z okna. Pro popelnice má Kuba také svůj výraz: “BLÉ”. Netuším, kde to pochytil, asi když chce otvírat popelnice, říkám, že jsou “fuj” a s tím má asi spojeno slovo “blé” a “bakaný”.

Dlouho neuměl říkat auto a všechno co jezdilo bylo “BUS” – auta, dodávky, kamiony, trolejbusy a samozřejmě i autobusy…. Nedávno ale přišel s výrazem “TUTO” a jeho vyjádření pro auto bylo na světě! Auto má “KUKO” = kolo, což je mimochodem i stejný výraz pro slepici. Další vozidlo, které se Kuba naučil byl “BIBAM” neboli kombajn, který má manžel postavený z lega a Kuba si s ním strašně rád hraje.

Výraz pro bagr: “BEDI”, množné číslo: “BEDEDY”.

Hasiči jsou “AŠIČI”. Na zahradě často pozorujeme letadla: “O-CHO-O” (nejlepší je, když Kuba skloňuje: BABI JEDE OCHOEM – babička letí letadlem) a posloucháme vlaky: “ŠIŠINKY”. Většinou jsou “ÚVÉ” (dlouhé). Také rád jezdí na kole (“KUKO”) a ví, že musí nosit “MUMU” (helmu), aby neměl “BEBI”, když udělá “BUMBÁC”. Výraz “BEBI” používá i v případě, že je něco rozbité: “BEBITÉ”.

Co se týče zvířat, ty má Kuba také zmáknuté: BABAF (pes), MAU (kočka), KOKO (slepice), KOHOUT, BIŽ (jakýkoli hmyz), PÍSK (myš – tento výraz používá i když se chce dívat na Krtečka. Chápu, že slovo krtek je složité a myška se přece v pohádce také vyskytuje), PÍPÍ (pták, kuře), KVÁ (žába), ÍHÁÁ (kůň), BÚ (kráva), BÉ (ovce), MÉ (koza – i když bé a mé si docela často plete), CHRO CHRO (prase), NON (slon), ACIC (zajíc) – stejně tak říká i měsíci, u ryby jen otevírá pusu a kačenku (gaga) se do dnes nenaučil.

Když se ráno Kuba probudí, chce jít “DODU” (dolů, po schodech do kuchyně) a uvařit “TIŠ” = čaj. Sám ale chce raději “AKAO” = kakao nebo “DŽUŠ” = džus. Když dopije, dožaduje se “DAŠI DŽUŠ”. K snídani vyžaduje “DOT” (dort), ale když s tím neuspěje, má rád i “BUTU” = buchtu a občas si dá i “BANANA” = banán. Když má na něco chuť řekne “MŇAM MŇAM” a ukáže na pusu. Pokud mu něco chutná, vyjádří to jen jedním “MŇAM”. Tento výraz používá i v případě, kdy ho krmím, zamyslím se a on čeká s otevřenou pusou (“MAMI MŇAM”!)

S výrazem “TIŠ” (čaj) se často plete podobný Kubův výraz “TIČ”, což znamená čti – tedy když chce, aby mu někdo četl “TIČKU” (knížku) – většinou když usedne na nočník. Je zvláštní, že se Kuba nikdy nenaučil říkat “aa”, když chce na nočník. Má svůj výraz: “ATI”, ale kde k němu přišel, netuším.

Když jsme někde venku a Kubu to už nebaví, řekne, že chce “MUMU” (domů). A když jsme doma a chce ven, řekne “NEN”. A říká to i ve větách: JÁ CI MUMU.

Když jedeme do města, často parkujeme u rodičů. Kuba už to tam samozřejmě pozná a už když přijíždíme tak vola BABI BABI! Jenže před samotnou návštěvou rodičů většinou musíme něco zařídit nebo jdeme do nějakého kroužku a tak jsem Kubovi namluvila, že babička není doma. Teď, kdykoli k rodičům přijíždíme, Kuba volá “BABI NENI MUMA” :-).

Členy rodiny už taky více méně zná. MAMA, MAMI, MAMINKA, TÁTA, TATI, TAKA (taťka), BABI, BABIŠKA, DADU (děda), TETA, ADA (strejda). A umí pojmenovat i cizí lidi: PÁN, TETA (paní), DĚTI (lidi).

Sedět je HAČI, ležet je PÁ (jako spát). Když Kuba chce aby si někdo někam sedl, řekne “MAMI HAČI TADY” nebo lehl, řekne “TATI TADY PÁ”.

Na otázku kde je táta, Kuba řekne “TAKA BUSEM” nebo “TAKA TUTEM” – podle toho čím jede táta do práce.

Když se Kuby zeptáme jak se jmenuje, odpoví: “JÁ”, když je něco jeho, řekne “JÁJE” (moje), když chce něco dělat sám, řekne: “JÁM”. Trochu mi to připomíná pohádku Byl jednou jeden král, kde Jan Werich vystupuje jako král Já první :-). Takže jak všechny děti mají oblíbený výraz “moje”, Kuba říká: “TOTO JÁJE” (to je moje).

Když je něco teplé, říká Kuba, že to “PÁJÍ”. Stejný výraz má i pro oheň nebo když něco hoří.

Zná i základní barvy, ale říct je umí opět po svém. Nejoblíbenější je žlutá: ATÁ, zelená: ADÁ, černá: BLM BLM (jako jak dělá čert), hnědá: BUM BUM (jako medvěd), červená: MM nebo TUTA NEJEDOU (jako na semaforu).

Anička je “MAJINKÁ”, ale Kuba je “MOCEJ” (velký). Ale když chci, aby něco udělal a mu se nechce, řekne: “NENE, JÁ MAJINKEJ”. Ale moc rád pomáhá s Aničkou. Když jdu Aničce přebalit plínku, volá: “OPOC” (pomoc) a už vytahuje čistou plínku z šuplíku.

Písmena ještě nerozeznává, teda myslím, že ne. Čísla také ne až na dvojku. Nevím proč zrovna dvojku, ale kdykoli ji vidí, všem to hlásí. Takže jít kolem zaparkovaných aut nebo regálem v obchodě s cenovkami je docela na dlouho než zkontroluje, kde všude jsou dvojky. Naštěstí si vybral číslo odpovídající jeho věku a tak když se ho někdo zeptá, kolik mu je let, bez problému odpoví: “VA”.

Určitě jsem na spoustu slov a výrazů zapomněla, ale myslím, že ty hlavní mám. Teď je Kuba ve skvělém věku, kdy co slovo to perla a já se těším na další jeho výmysly. Budu vás bez pochyby informovat!

Otázka: Jaké vtipné výrazy používají vaše děti nebo jste používali jako děti vy? Pamatujete si to?

Manžel měl skvělý výraz pro punčocháče: POČUANTY. Já si pamatuji polštář: POPÁŠ, kaštan: GAGAN