sobota 27. července 2013

Nedělní snídaně: vafle (základní recept)

Dobré ráno!

Taky je vám teplo? Jestli jsem někdy psala, že mi letošní léto dělá radost, ráda bych toto tvrzení opravila: toto léto už mi radost nedělá. Je mi teplo, nemůžu se ani pohnout, aniž bych se neopotila, nechce se mi nic dělat, jsem unavená, ale z toho vedra nemůžu spát… O mém tréninku na nadcházející půlmaraton ani nemluvě, běhat jsem byla naposled před týdnem a vzpamatovávala jsem se z toho několik dní…

Příští týden se má konečně ochladit a teploty mají prý klesnout až na 31°C!! Jupí… Nevím, jestli mám brečet nebo se odstěhovat za polární kruh. A to máme doma “jen” 26,7°C (aktuální teplota z naší meteo stanice). Třeba ti, co bydlí v paneláku, nebo někde v podkrovním bytě (viďte Štěpi a Honzi :-)? ) musí trpět mnohem víc.

DSC_8495

No a s dnešní snídaní vás asi taky moc nepotěším. Na dnešek by se hodilo něco studeného, oroseného, právě vytaženého z lednice a já mám pro vás přitom recept na vafle: teplé, hutné, nejlépe podávané s hrnkem teplého café au lait. Ale rozhodně nezoufejte, recept je vskutku vynikající, proto pokud máte vafle rádi, jen na ně nemáte v tom horku chuť (což naprosto chápu), recept si uložte na později. To mi pak budete děkovat :-).

DSC_8487

Celozrnné vafle (inspirace zde)

Ingredience (na zhruba 12 vaflí):

  • 1 šálek hladké bílé mouky
  • 1 šálek pšeničné celozrnné mouky (nebo hladké bílé mouky)
  • 4 lžičky prášku do pečiva
  • špetka soli
  • 50g másla, rozpuštěného a trochu vychladlého
  • 1 vanilkový cukr
  • 2 lžíce třtinového cukru
  • 2 velká vejce
  • 2 šálky mléka (pokud nedáváte celozrnnou mouku, dejte mléka méně)

Postup:

Máslo vyšleháme s cukry (stačí metlou, není potřeba vytahovat mixér). Přidáme vajíčka, promícháme a nakonec přimícháme mléko.

Přidáme mouky, prášek do pečiva a sůl a zlehka promícháme, přičemž hrudky mouky v těstě nevadí. Měli bychom mít těsto o něco hustší než na palačinky.

Těsto necháme chvíli odpočívat a dáme zahřívat vaflovač. Já mám vaflovač z Tchiba (dostala jsem ho k narozeninám v březnu) a musím říct, že ho využívám docela dost. Už dlouho jsem si ho přála, ale chtěla jsem takový, co dělá pořádně vysoké vafle, žádné placky! Tento to splňuje na jedničku a je fakt úžasný.

Jakmile máme vaflovač rozpálený, vlijeme do každého tvořítka trochu těsta. Každý vaflovač je jiný a tak asi víte, kolik těsta máte do svého vaflovače nalít. Já dávám přibližně půl naběračky, ale ne vždy se trefím a pak to dopadá takto (a to už je část utřená):

DSC_8473

Vafle by měly být hotové jakmile vaflovač přestane vypouštět páru (tak je to aspoň u mě, ale rozhodně je kontrolujte, abyste je nespálili!).

Jakmile jsou vafle hotové, doporučuji je buď ihned servírovat nebo je dát vychladnout na mřížku. Pokud byste je totiž dali na sebe, změkly by a nebyly by tak krásně křupavé (jakmile jsou vychladlé, na sebe je dát můžete).

DSC_8499

Já má dva oblíbené způsoby jak vafle jím. Buď jen tak pokapané javorovým sirupem anebo takto:

DSC_8477

První vrstva je burákové máslo, druhá vrstva: bílý jogurt, třetí vrstva: banán, a to vše zakápnuté javorovým sirupem. Možná si mnozí z vás klepou na čelo, ale mně to nevadí, jsem zvyklá. Manžel moje chutě občas nechápe a některým výtvorům se už ani nediví.

Ale tato kombinace je moje nejoblíbenější. Křupavý základ vafle, na něm slané arašídové máslo, nakyslý jogurt, jemné banány a sladký sirup. Tuto kombinaci mám ráda i na palačinkách nebo na pancakes. Je jasné, že se vafle musí jíst příborem. Jinak riskujete velice ulepené ruce!

DSC_8481

Jinak jsou vafle vynikající třeba s nutellou nebo s marmeládou a nebo jen tak. Jsou křupavé na povrchu a vláčné uvnitř. Kuba schvaluje :-)

DSC_8470

Nikdy nesníme celou várku naráz, proto část zabalím do potravinářské fólie, dám do sáčku a strčím je jednotlivě na mrazák. Když mám pak někdy ráno na vafli chuť, vytáhnu ji z mrazáku, strčím ji ohřát do topinkovače a to je pak vafle snad ještě lepší než čerstvá. Fakt!

DSC_8486

Přeji pěkný a pokud možno chladný den!

Otázka: Máte vaflovač? Děláte vafle často? Jaký je váš oblíbený recept?

pátek 26. července 2013

Tip na výlet: Café Fara v Klentnici

Minulý týden byl pořádně nabitý! V sobotu jsme jeli na svatbu na jižní Moravu, v neděli jakž takž pohoda a balení a v pondělí jsme odjížděli na dovolenou. Dovolená s batoletem je fakt zábava, celých pět dnů jsme se nezastavili a po návratu bych potřebovala odjet se někam zregenerovat. Sama… Ale opravdu jsme si to jako rodina užili a těším se na další výjezd v srpnu.

O dovolené napíšu samostatný článek, dnes se chci věnovat výletu na tu svatbu. Vdávala se manželova kolegyně v Dolních Bojanovicích kousek od Hodonína, ale o svatbě ani tak psát nechci. Svatba byla o půl třetí a tak jsme to pojali jako důvod konečně navštívit Klentnici a tamní kavárnu/restauraci Cafe Fara. O Cafe Fara jsem kdysi četla v nějakém kulinářském časopisu (nejspíš v Apetitu) a od té doby ji mám na seznamu podniků, které “musím navštívit”. Vzhledem k tomu, že Klentnice se nachází zhruba 30 km od Dolních Bojanovic, nebylo co řešit a místo pro oběd bylo jasné.

IMG_1244

Z Brna jsme vyráželi zhruba kolem 10 a po cestě nás napadlo, jestli bychom si tam neměli zarezervovat stůl – přeci jenom přijet na místo a následně zjistit, že mají plno, by bylo nemilé... K našemu překvapení byly opravu všechny rezervace obsazené :-(, ale bylo nám sděleno, že rezervace platí pouze dovnitř, přičemž ještě mají venkovní sezení, kam ale rezervace nedávají. Místo nám tedy zaručit nemohli, ale vzhledem k našemu brzkému příjezdu (10.40) bylo velice pravděpodobné, že místo najdeme.

IMG_1215

Jak jsme předpokládali, Kuba po cestě usnul. Spává sice už jen jednou denně, ale když jedeme někam autem a není to hned po probuzení, téměř stoprocentně usne. Nechtěli jsme ho budit po 30 minutách spánku, tak bratr se švagrovou, kteří jeli s námi šli zabrat stůl a já s manželem jsme čekali v autě, až se drobeček vyspí. Za tu půl hodinku co jsme čekali se parkoviště rychle naplnilo. I bratr říkal, že když přišli na terasu tak bylo ještě zhruba šest stolů volných, ale jak jsme přišli my (před půl 12), všechny byly obsazeny. Měli jsme štěstí :-).

IMG_1216

Cafe Fara má unikátní styl, připomínající mi italské Toskánsko nebo francouzskou Provence (ne, že bych na obou místech byla, ale tak si je představuji). Všude je spousta květin a stromů v květináči, různé dřevěné a kamenné dekorace, cihlové zídky – to vše doplňuje pohodlné kovové posezení pod velkými bílými slunečníky. Kavárna je umístěna na kopci a výhledy na místní vinice byly naprosto úchvatné.

Do Cafe Fara jsme ale jeli hlavně kvůli jídlu. Teda já :-). Menu jsem pečlivě studovala na internetu, ale spíš jsem byla zvědavá na týdenní speciality. Ten víkend měli speciality z rajčat a paprik (včetně rajčatové zmrzliny a paprikového sorbetu!!), kterých jsem z naší skupinky využila jen já (nikoli ale rajčatovou zmrzlinu).

Ale popořadě. Měli jsme hlad a tak jsme si s manželem objednali napůl předkrm Gratin z farmářského kozího sýru s farními bylinkami a omáčkou z pečených paprik.

IMG_1217

Byl to v podstatě čerstvý kozí sýr zapečený s bílým chlebem. Kozí sýr byl úžasně nadýchaný a lehký a výrazná omáčka z paprik ho pěkně doplňovala. I přes to, že předkrm obsahoval už chléb, objednali jsme si navíc pečivo (dobré, ale nic zvláštního), které nám donesli v takovémto krásném sáčku:

IMG_1220IMG_1222

Přemýšlela jsem co si dát na hlavní chod. Všechno totiž vypadalo lákavě a samozřejmě, že jsem všechno chtěla ochutnat. Ale nakonec jsem zvolila Telecí pečeni v rajčatovo-bazalkové omáčce na risottu s farními bylinkami a grilovanými paprikami, protože jsem zároveň vybírala i něco pro Kubu a toto by mu mohlo chutnat. A chutnalo…

Omlouvám se, už jsme se do toho s Kubou pustili, když jsem si uvědomila, že bych to mohla vyfotit…

IMG_1223IMG_1224

Telecí bylo tak křehké, že se přímo rozplývalo na jazyku, rizoto bylo jemné, krémové a jen lehce bylinkové a papriky krásně slaďoučké. Jsem ráda, že rajčatovo-bazalková omáčka byla bokem a mohla jsem si ji přidávat podle chuti.

V porovnání s ostatními jsem měla pocit, že moje porce byla nejmenší (a ještě jsem se dělila s Kubou, který se do toho tak pustil, že jsem se bála, aby mi vůbec něco zbylo!!), ale nakonec jsem s předkrmem a dezertem byla tak akorát plná.

Manžel si vybral Zauzené filátko z pohořelického sumečka s houbovým kuskusem, omáčkou z farních bylinek a křupavou domácí slaninou. Manžel byl spokojený a Kubovi to taky chutnalo.

IMG_1226

Švagrová Štěpánka si objednala Pečené prso z kukuřičného kuřete s bazalkovými noky, restovanými cukrovými lusky a omáčkou z pečených bio rajčat z vlastního pole. Už jen po přečtení toho názvu se mi sbíhají sliny.

IMG_1228

Bratr teď dodržuje bezlepkovou dietu, proto musel jídelní lístek zkoumat pečlivěji. Nakonec si vybral Pečené Sasovské selátko s kedlubnovým “zelím” a lehkým tirolským bramborovým salátem a byl nadmíru spokojen.

IMG_1225

Sečteno a podtrženo, všechna jídla vynikala čerstvostí a byla založena na kvalitních surovinách, což bylo rozhodně poznat. Tím mají u mě veliké plus! Nejraději bych z jídelního lístku ochutnala všechno a tak si budeme muset výlet zopakovat :-).

Po dobrém obědě přišla na řadu dobrá káva – a to přímo vlastní espresso směs “Café Fara”. Já zůstala u klasického “pressa”, zatímco ostatní si dali capuccino se srdíčkem :-).

IMG_1232IMG_1233

A ke kafíčku nesmí chybět dezert. S mou nerozhodností jsem dlouho vybírala a nakonec jsem zůstala u variace domácích zmrzlin a sorbetů, konkrétně jsem si vybrala kopeček jahodové, broskvové a bazalkové (jahodová byla se smetanovým základem, a broskovová a bazalková byly sorbety). Všechny byly opravdu výborné a zvlášť ta jahodová chutnala opravdu jako rozmačkané jahody ve smetaně. Mňam! Bazalková byla fakt zajímavá, jsem ráda, že jsem ji ochutnala, ale nevím, jestli bych si ji objednala znovu. Každopádně to byl skvělý chuťový zážitek!

IMG_1238

Myslím, že jsme si všichni pochutnali a pěkně si to užili. Jen Kuba byl nějaký hyperaktivní a kromě chvilky, kdy jedl, nevydržel sedět v klidu a musel všude lítat. Naštěstí měli pro takové případy připravené pískoviště se spoustou hraček, kde se Kuba aspoň na chvíli zabavil.

IMG_1231

Po obědě jsme se všichni rychle hodili do gala a honem na svatbu! Vzhledem k hyperaktivitě našeho dítka mi bylo jasné, že udržet ho v kostele potichu a v klidu by bylo nad moje schopnosti, tak jsem s ním zůstala venku a obřad jsem tedy propásla. Ale nevěstu jsem viděla a byla moc krásná!

I nám to slušelo, no ne?

IMG_1251

 

Cafe Fara předčila mé očekávání a už se těším, až se tam zase podívám. Třeba na podzim by mohli mít menu založené na mých oblíbených dýních… I když nemáme Cafe Fara za rohem, podle mě stojí za to vyrazit tam jen tak na oběd.

Otázka: Byli jste v Café Fara? Můžete mi doporučit nějakou zapadlou kavárnu/restauraci, která je unikátní a stojí za to ji navštívit?

úterý 23. července 2013

Mexický fazolovo jáhelný burger

Jakmile Kuba po obědě usne, já se vrhám do kuchyně a přemýšlím, co si dám k obědu já. Někdy je to snadné a vytáhnu z krabiček zbytky od oběda z předchozího dne nebo si rychle seskládám salát a k tomu kousek pečiva. Jindy to tak snadné nebývá – lednička je poloprázdná, na salát nejsou ingredience ani chuť – a hlad se ozývá čím dál tím víc.

DSC_8211

Pro tyto případy mívám vždy ve špajzu plechovku fazolí, ze kterých se dá vykouzlit mnoho (jako bílkovinový komponent salátů, dají se zamíchat do těstovin nebo rozmačkané jako podklad do tortilly). V lednici jsem také našla zbytek jáhel od Kubového oběda a tak jsem se rozhodla tyto dvě ingredience spojit v burger. Na burger mám už dlouhou dobu chuť. A to na jakýkoli: masový i vegetariánský – asi mi hlavně jde o ten styl jezení burgeru – v housce se spoustou salátu, rajčat a kečupu!

DSC_8219

Pravda, není to nejčistší způsob, ale prostě to k tomu patří.

Chuťově jsem ladila burger trochu do Mexika – z koření jsem použila římský kmín a uzenou sladkou papriku a taky trochu oregána - a myslím, že se mi povedl :-). Nedělala jsem ho ostrý, protože jsem nevěděla, jestli ho nebude i Kuba (nakonec jsem všechno snědla sama…), takže si klidně přidejte špetku kajenského pepře, pokud máte rádi pálivé jídlo. K fazolovo jáhelnému základu jsem ještě přidala sladkou kukuřici, kterou rozhodně nevynechte a slunečnicová semínka, která v burgeru krásně křupala!

DSC_8215

Tradiční hamburgerové bulky jsem nahradila toastovým chlebem, a to z několika důvodů: za prvé jsme bulky doma neměli a za druhé jsem nechtěla, aby chuť pečiva přebila chuť burgeru a tak jsem volila něco bílého a tudíž chuťově jednoduchého. Toastový chléb jsem si lehce opekla v topinkovači a i když jsem původně chtěla jíst burger bez vrchního plátku (právě z důvodu, abych neměla pocit, že jím jen chléb), po prvním soustu jsem byla ráda, že mi ten vrchní plátek burger drží pohromadě :-).

S burgerem se krásně pracovalo - na pánvičce držel pohromadě a ani poté se moc nerozpadal. Vevnitř byl vláčný, na povrchu křupavý. S kečupem tvořil ideální pár!

Mexické fazolovo jáhelné burgery: 

DSC_8214

Ingredience (na 4 placičky):

  • půl plechovky červených fazolí, slitých a propláchnutých
  • stejné množství uvařených jáhel (nebo třeba rýže, kuskusu apod.)
  • 1 vejce
  • 2 hrsti mražené nebo sterilované kukuřice
  • 2 lžíce slunečnicových semínek
  • 1 lžička římského kmínu
  • 1 lžička sladké uzené papriky
  • 1/2 lžičky sušeného oregana
  • 2-4 lžíce pšeničných otrub nebo mouky nebo strouhanky

Dále budeme potřebovat:

  • olivový olej
  • toastový chléb či jiné pečivo
  • salátové listy
  • rajče, nakrájené na kolečka
  • kečup
  • zakysaná smetana

Postup:

Fazole dáme do větší mísy a rozmačkáme je vidličkou tak, aby z nich byla kaše.

K fazolím přidáme všechny ingredience kromě otrub (mouky/strouhanky) a pořádně promícháme. Podle toho jak máme těsto řídké/husté přidáme otruby – já dala tři lžíce.

Na pánvi si rozpálíme olej a nejlépe namočenými dlaněmi tvarujeme z těsta placičky, které vkládáme na pánev. Ztlumíme plamen a placičky opékáme zhruba 5 minut na každé straně nebo až začnou na povrchu zlátnout.

Z daného množství jsem udělala čtyři středně velké placičky.

A můžeme skládat:

Na spodní plátek chleba položíme oprané listy salátu (já jsem použila červený dubáček), na ně kolečka rajčat, na rajčata burger (kdo chce, může si na burger dát plátek sýru) a na burger pořádnou porci kečupu, popř. zakysané smetany (nebo obojí jako já). To vše přiklopíme druhým plátkem chleba, uchopíme oběma rukama a pořádně se zakousneme (přitom se snažíme, aby nám z burgeru vypadlo co nejmíň přísad).

DSC_8217

K podávání doporučuji velké množství ubrousků. Věřte mi, budete je potřebovat :-).

Dobrou chuť!

sobota 20. července 2013

Nedělní snídaně: mangové smoothie do misky

Krásné ráno! Jak se vám vstávalo?

K dnešní snídani se tak trochu přesuneme do tropů a vychutnáme si perfektně zralé tropické ovoce – mango!

Mango_and_cross_section_edit

(zdroj)

To jsem tak jednou šla do Alberta pro čerstvý baby špenát a hned vedle měli na regálu krásná manga. Nebyla zelená jaká bývají celoročně k vidění, ale krásně žlutočervenooranžová. Jedno jsem omakala a bylo zralé tak akorát. Hned mi putovalo do košíku. Kromě manga (a špenátu a dalších “nezbytností”) jsem si domů donesla i 2 perfektně zralá avokáda, která už byla zlevněná. Nevím z jakého důvodu byla zlevněná, snad kvůli tomu jak byla zralá, ale podle mě by se měla prodávat právě takto měkká. Komu se chce čekat týden, než si bude moct udělat třeba guacamole…

Ale zpět k snídani…

DSC_8241

Přemýšlela jsem jak s mangem naložit: Sníst ho jen tak? nuda…  Do lívanců? moc pracné… S jogurtem a müsli? moc obyčejné…

Věděla jsem, že do jogurtu bych ho chtěla nějak zapracovat, ale zase jsem neměla chuť na klasické smoothie.

A tak vzniklo smoothie do misky :-).

DSC_8242

Od klasické smoothie se smoothie do misky moc neliší. Jen už se nezřeďuje mlékem a na zahuštění jsem ještě přidala ovesné vločky, které jsem nechala před rozmixováním chvíli v jogurtu rozmočit.

Co se týče manga, je opravdu důležité, aby bylo velmi měkké a zralé, protože jedině tak smoothie pěkně osladí. K mangu jsem přidala ještě půlku zralého banánu, co zbyla Kubovi od snídaně a moje typické přísady: lněné semínko, chia semínko a otruby. Povrch smoothie jsem klasicky posypala křupavým müsli a zbytky manga.

DSC_8239

Mangové smoothie do misky

Ingredience (1 porce):

  • půlka zralého manga, zbavená slupky a nakrájená na kousky
  • půlka zralého banánu
  • 200 ml bílého jogurtu
  • 2 hrsti ovesných vloček
  • 1 lžička lněných semínek
  • 1 lžička chia semínek
  • 1 lžíce pšeničných otrub
  • zapékané müsli (na ozdobu)
  • půlka manga nakrájeného na kostičky (na ozdobu)

Postup:

Všechny ingredience (kromě müsli a manga na ozdobu) dáme do vysoké mísy či odměrky, zamícháme a necháme chvíli odpočívat – to aby změkly ovesné vločky a semínka nabobtnaly.

Tyčovým mixérem vše důkladně rozmixujeme dohladka.

Nalijeme do misky a posypeme müsli a zbylým mangem. Vezmeme lžíci a pustíme se do toho!

DSC_8246

Smoothie je krásně husté a rozhodně se nedá pít brčkem jako klasické smoothie (pokud ovšem nemáte extra super silné sací svaly… – jen při pomyšlení mě bolí za ušima!!). Ze lžíce nestéká a tak si při každém soustu vychutnáte pořádnou porci jemného smoothie s křupavým müsli a osvěžujícími kousky manga.

Tropické ovoce moc nevyhledávám a mango je asi jediné (kromě banánů), které mi chutná – tedy pokud je správně zralé. A toto jsem si teda pořádně vychutnala. Zbyla z něj jen okousaná pecka :-). Vím, že je teď u nás spousta zralého místního ovoce (které však poctivě konzumuji…), ale jednou za čas si radost udělám :-).

DSC_8243

Smoothie bylo úžasné, krásně slaďoučké, jemné, s nevtíravou chutí manga a banánem v pozadí. Díky vláknině v ovesných vločkách, semínkách a otrubách mě smoothie zasytilo na celé dopoledne.

DSC_8244

Pokud narazíte na krásně zralé mango tak neváhejte a toto smoothie si rozhodně udělejte! Nebudete litovat… Věřte mi!

 

Otázka: Jaké tropické ovoce máte rádi?

sobota 13. července 2013

Nedělní snídaně: jogurtový pohár

Dobré ráno!

DSC_8202

Co si dáte dnes k snídani? Pokud ještě nevíte, mám pro vás tip! Co si takhle udělat luxusně vypadající snídani, která je nejen zdravá, ale také neskutečně rychlá – příprava vám zabere necelých 5 minut.

Nějak se stalo, že se mi doma nahromadila spousta borůvek a malin, které potřebovaly co nejdřív spotřebovat. Jasně, mohla jsem si je dát do misky a zalít jogurtem tak jak to dělám každý den, ale proč si neudělat z relativně obyčejné snídaně neobyčejný zážitek  :-)? Přípravě jsem věnovala jen 2 minutky navíc než obvykle, ale stálo to za to! Nemyslíte?

DSC_8197 

Jogurtový pohár s borůvkami a malinami

Ingredience:

  • 200ml oblíbeného bílého jogurtu (já měla bio hollandii)
  • 2 hrsti borůvek + na ozdobu
  • 2 hrsti malin + na ozdobu
  • 2 lžíce zapékaného müsli

Postup:

Nejprve je důležité najít si nějakou pěknou vysokou skleničku, abyste viděli všechny ty vrstvy. Já jsem jinou než klasiku z Ikey, kterou normálně používáme na pití, doma nenašla, ale fungovala skvěla.

Na spod skleničky dáme po hrsti malin a borůvek a celé to přelijeme polovinou jogurtu.

Jogurtovou vrstvu posypeme jednou lžící zapékaného müsli. Můžete použít jakékoli chcete, nebo třeba oblíbené lupínky, kroužky, kuličky… Důležité je, aby to křupalo, protože to je pak ten správný zážitek! Sypané müsli je sice zdravé a bla bla bla… ale splyne s jogurtem a ovocem a jakoby tam nebylo… Takže čím křupavější, tím lepší :-). Klidně použijte jen oříšky pokud nic křupavého nemáte.

Vrstvy teď zopakujeme, takže: maliny, borůvky, jogurt a müsli.

Pokud máte místo ve sklenici a zbyly vám ingredience, klidně vrstvěte dál! Mně místo došlo a tak jsem horní vrstvu jen přizdobila pár kuličkami borůvek, malinou a jahůdkou, aby to bylo ještě hezčí :-).

DSC_8199

Tak a teď si vezměte dlouhou lžičku a pořádně s ní zajeďte až dolů, abyste nabrali všechny ty vrstvy. Dobrý, ne?

DSC_8205

Velice letní a osvěžující snídaně! Použijte jakékoli ovoce máte k dispozici: broskve, meruňky, jahody, třešně a já nevím co ještě teď roste…

DSC_8203

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Myslím si, že občas stojí za to věnovat přípravě snídaně o pár minut navíc a první jídlo dne si tak zpříjemnit. I když se jedná o moji typickou snídani (jen obměňuji ovoce a müsli), to že jsem si ji navrstvila do skleničky, ji pozdvihuje na vyšší úroveň a hned chutná jinak a líp. Nehledě na to, že mi hned ráno vykouzlila úsměv na tváři :-)!

Jsou to právě ty maličkosti, které nás dělají šťastnějšími :-).

DSC_8201

 

Přeji vám krásný start do ještě krásnější neděle!!

 

Otázka: Co budete dnes snídat?/jste dnes snídali?

středa 10. července 2013

Maličkosti - červenec

Myslím si, že jsem docela nenáročný člověk. Nevyžaduji luxusní dovolené ani značkové oblečení - ke štěstí mi fakt stačí málo. Poslední dobou jsem zaznamenala pár drobností, které mi dělají radost a tak jsem se rozhodla, že se s vámi o ně podělím.

Borůvky

Jahody jsou fuč (popravdě jsem si je letos nějak nestihla užít – než jsem je zaregistrovala, už takřka zmizely z trhu) a teď nastupují na scénu borůvky. Ty malé modré bobulky nabité antioxidanty prostě miluju v jakékoli podobě – zapečené, s jogurtem, ve smoothie, v muffinech, v chlebíčku, v mamčině koláči nebo jen tak posypané cukrem (vzpomínka na mládí) nebo zakápnuté javorovým sirupem (inovovaná verze).

DSC_8172DSC_8181

 

Lekce FITMAMI

Každý týden v úterý a ve čtvrtek se těším na hodinu cvičení FITMAMI. Je to cvičení pro maminky s dětmi, ale cvičí jen maminky – děti jsou v kočárku a koukají na nás. Nejdřív jsem se bála jak to bude Kuba snášet, jestli vydrží celou hodinu v kočárku, ale až na pár výjimek je strašně hodný a pozoruje ostatní děti. Cvičení je taková všehochuť: chvíli se běhá, chvíli se posiluje pak protahuje. Na lekci se počítá s tím, že jsou tam děti různého věku a různých potřeb a proto je režim k tomu uzpůsobený (kdo potřebuje nakojit, může, kdo potřebuje utěšit svoje dítko, není problém…).

obrázek (6)

Cvičení FITMAMI probíhají po celé republice, takže kdybyste měli zájem, koukněte na web (sem) a určitě najdete nějaké cvičení poblíž vašeho bydliště. Já chodím v Brně na Kraví horu a jsem tam moc spokojená. Cvičitelka Katka skvěle hodiny vede, je znalá, každý cvik vysvětlí a doporučí modifikací cviků pro ty, co jsou krátce po porodu (chodí tam maminky třeba už po šestinedělí!!).

A nemyslete si, že je to jen takové pohodlné cvičení – jen tak si zaklušeme, aby se neřeklo… Je to pěkná makačka a když se obzvlášť zadaří, cítím druhý den každičký sval v těle!

 

Domácí mandlové máslo s javorovým sirupem

Kdo si myslel, že arašídové máslo je to nejlepší, co ho mohlo v životě potkat, ještě nezkusil mandlové máslo s javorovým sirupem. Inspirací bylo pro mě právě toto mandlové máslo značky Justin’s, které mi dovezl bratr z Ameriky. Zamilovala jsem se na první ochutnání a ať jsem dělala co jsem mohla, do týdne byla sklenička prázdná :-(. A protože jsem věděla, že bez tohoto mandlového másla nemůžu žít, nezbylo mi nic jiného, než si ho vyrobit doma. Dá se sice objednat z britského amazonu, ale kdo by za prvé utrácel za poštovné a za druhé, ono je to dost drahé samo o sobě…

DSC_8187

Nejprve jsem si opražila zhruba dva hrnky mandlí nasucho na pánvi. Můžete je klidně opražit v troubě, ale já mám pocit, že na pánvi mám větší přehled o tom, jestli už jsou hotové. Hlavně je důležité je nespálit!! Ještě horké mandle nasypeme do mixéru a mixujeme a mixujeme až se vám začne přehřívat mixér tak na chvíli přestaneme, ale jakmile je opět chladnější tak zase mixujeme a mixujeme… Jak se mandle rozemelou na prášek tak jsem k nim přilila zhruba 2 lžíce řepkového oleje (to aby se to lépe spojilo). Až se hmota stane kompaktnější, přidala jsem dvě přetékající lžíce javorového sirupu a půl lžičky soli a opět mixovala. Javorový sirup i sůl přidávejte podle chuti. I s chladnutím mixéru mi příprava mandlového másla trvala zhruba půl hodiny (chvíli jsem mixovala a jak byl mixér horký, šla jsem umýt koupelnu, pak jsem zase pokračovala v mixování a pak šla utřít prach…:-) takže mezidobí jsem strávila užitečnými domácími pracemi).

Jak je vidět, másla už mám na dně… Asi bude na čase připravit další várku :-).

DSC_8190

 

Počasí

I když jsem tu několikrát psala, že léto nemusím a raději mám chladnější počasí, musím říct, že mi ty tropické teploty letos zatím nevadí. Ba naopak se mi to letos i líbí… Je pravda, že těch opravdu parných dnů zatím nebylo moc a často jsou střídány studenou frontou, ale když předpověď hlásí teploty kolem třicítky, neděsí mě to tolik jako v minulých letech. Tak jako tak teploty nad 30°C se mi nelíbí ani teď. Když je opravdu teplo, jedeme s Kubou za našima na chalupu, kde je vždy o pár stupňů míň než ve městě a kde se může Kuba koupat v bazénku a být ve vodě celý den.

obrázek (7)

Když nás tropy zastihnou ve městě, chodíme ven dopoledne, kdy to ještě jde, kolem poledne stejně obědváme a Kuba chodí po obědě spát, takže to největší parno přečkáváme doma, kde je příjemně (bydlíme ve starém cihlovém domě, ve kterém se zdi tak rychle neprohřejí). Odpoledne chodíme ven třeba až kolem páté, šesté a i tak si vybíráme místa ve stínu.

Navíc mám spoustu tíleček, kterým bylo v zimě smutno a potřebují vyvětrat :-).

 

Běhání

Konečně jsem překonala krizi a běhání mě zase baví :-). Ne že by mě před tím nebavilo, ale nemohla jsem se k němu odhodlat. Pořád jsem hledala nějako výmluvu proč nejít, ale když jsem se nakonec přeci jen k běhu dokopala, byla jsem za to nakonec ráda (i když třeba ten běh za moc nestál…).

Zato teď bych běhala pořád! Ráno, večer, v horku, v dešti – nic mě neodradí a naopak je to pro mě výzva! Na konci srpna mě čeká Půlmaraton Moravským krasem a o to větší motivaci mám! Nehodlám pokořovat rekordy (polovina trati vede do kopce), ale chtěla bych na něj být připravená a pohodlně ho zaběhnout.

IMG_1088

Poslední dobou mě také láká minimalistické běhání, tedy hodně zjednodušeně řečeno, běh v co nejméně odpružených botách s co nejmenším sklonem pata-špička, které vás nutí běhat nikoli přes patu, ale přes střed chodidla. Minimalistické boty mám (New Balance Minimus), ale víceméně je používám spíš na chůzi. Běhám v nich jen občas a kratší vzdálenosti, protože mě pak bolí nohy. Ony totiž nemají žádné odpružení a běh na asfaltu je docela náročný. Proto jsem si udělala radost a koupila jsem si boty Nike Free Run 3, které jsou prý ideální pro přechod z normálních na minimalistické boty. Poprvé jsem v nich běžela dnes a byly naprosto úžasné! Až v nich budu mít odtrénovaný aspoň měsíc tak napíšu recenzi. 

DSC_8192

 

Otázka: A co dělá radost vám?