neděle 29. listopadu 2015

Dýňová polévka s červenou čočkou a pohankou

Konečně je polévkové počasí a já mám chuť vařit a především jíst polévky. Není nic nad to si vychutnávat misku horké a syté polévky, když se venku čerti žení.

Tentokrát jsem se rozhodla uvařit polévku dýňovou. Dýňovou polévku většinou dělám od oka, podle toho co máme doma, přičemž hlavní ingrediencí je samozřejmě dýně, a to nejčastěji hokaido nebo máslová. Většinou použiji nějaký zeleninový základ (cibule, mrkev, petržel, celer), následně přihodím dýni a třeba i bramboru nebo jinou zeleninu, kterou mám doma, ale která nepřebije chuť dýně.

IMG_4224

Anička spala, Kuba byl ve školce a tak jsem se rozhodla po dlouhé době zase nafotit postup. Vše šlo krásně, ovšem jen do té doby než se Anička probudila a chtěla jíst. Okamžitě! Takže i když mám proces přípravy a vaření zdokumentován, už mi chybí hezké fotky uvařené polévky, protože na to už nebyl čas…

To je vše na co jsem se zmohla…

IMG_4236

Protože tyto polévky míváme často k večeři, chtěla jsem, aby i trochu zasytila, tak jsem k dýni přihodila dvě hrstičky červené čočky, která se vařila společně s dýní. Takto uvařenou polévku jsem rozmixovala a podávala ji s pohankou, kterou jsem si uvařila zvlášť. Někdy vařím pohanku společně se zeleninou a rozmixuji vše dohromady, což je také moc dobré. Polévka byla moc dobrá a měla jsem obrovskou radost jak Aničce chutnala (další strávníky jsem bohužel nepřesvědčila…).

Dýňová polévka s červenou čočkou a pohankou

Ingredience:

  • 1 větší mrkev
  • 1 řapík celeru
  • 1 malá dýně hokaido
  • 1 lžíce olivového oleje
  • 2 hrstičky červené čočky
  • 1 – 1,5l zeleninového vývaru
  • sůl, pepř na dochucení
  • 1 šálek pohanky k podávání

Postup:

Mrkev a celer si oškrábeme a nakrájíme na kousky. Dýni přepůlíme, lžící vydlabeme semínka a nakrájíme na kostičky.

IMG_4226

V hrnci rozpálíme olej a všechnu zeleninu orestujeme.

IMG_4230

Přisypeme čočku.

IMG_4232

Přilijeme vývar a vaříme tak dlouho dokud není zelenina a čočka měkká. Trvá to zhruba 15-20 minut.

IMG_4233

Jakmile je polévka hotová, tyčovým mixérem ji rozmixujeme do hladka. Dochutíme solí a pepřem.

IMG_4235

Pohanku si uvaříme podle návodu (já dávám 1 díl pohanky na 2 díly vody a vařím zhruba 10 minut).

IMG_4234

Do talíře/misky dáme pohanku a přelijeme polévkou.

IMG_4237

A tady je spokojená Anička (shodná barva trička a polévky je čistá náhoda):

IMG_4238

úterý 24. listopadu 2015

Náš víkend (foto smršť)

Nějak to tu zanedbávám, já vím, ale za vinu to mám prodlouženému víkendu, který mně úplně rozhodil a následně nachlazení, které postihlo postupně celou rodinu (a mám pocit, že začínáme druhé kolo…).

Ale abyste nepřišli o to co jsme dělali, mám pro vás aspoň smršť fotek z prodlouženého víkendu, který jsem se rozhodla trávit na chalupě s dětmi a babičkou (mojí mamkou). Kubova školka byla v pondělí 16.11. zavřená a tak jsem si říkala, že změna prostředí nám jedině prospěje. Babička si užila dětí a manžel (který musel v pondělí pracovat) si od nás odpočinul :-).

Ještě před odjezdem jsem si vzpomněla, že za nedlouho jedeme na hory a tak je potřeba dětem vyzkoušet zimní oblečení. Kubovi je všechno malé (krátké) :-( a Aničce je zase kombinéza po Kubovi nějaká široká, ale aspoň se jí pod to vejde spousta vrstev… Děti se kupodivu zkoušení nebránily a užili jsme si docela legrace. Kuba tvrdil, že takové zelené kalhoty nosí pan opravář a tak si nasadil aspoň hasičskou helmu.

IMG_4201IMG_4199

A teď už chalupa:

Chystání krmítka pro ptáčky

DSCN2957 (800x533)

Chalupový gang (fotila teta)

DSCN2980 (3) (800x533)

Písek v lavóru

DSCN2976 (800x533)

Na vycházce se spící Aničkou

IMG_4210IMG_4211IMG_4213IMG_4215IMG_4214IMG_4216

Na náměstí

IMG_4219

Anička honí slepice (slepice se Aničky bály tak utekly a Anička pak kvůli tomu strašně plakala)

IMG_4221

Sbírání posledních ořechů

IMG_4993

Trhání jablek

IMG_5035

Na poli/v lese

IMG_5007IMG_5026IMG_5042

Hrátky doma

IMG_4942

IMG_4961IMG_4968IMG_4978IMG_5057IMG_5060IMG_5069

Když děli usnuly…

IMG_4217

 

Otázka: Vím, že to bylo už před týdnem, ale měli jste prodloužený víkend? Co jste podnikli?

čtvrtek 12. listopadu 2015

Náš víkend (lampionový průvod I, II a III)

Ve čtvrtek psát o víkendu je už asi trochu pasé, ale aspoň pro sebe jsem si musela zdokumentovat dvě víkendové akce (a jednu úterní), které stály za to.

Z tohoto víkendu mám celkem dvě fotky a obě jsou rozmazané. Může za to fakt, že nejzajímavější část víkendu se odehrávala za tmy a foťák v mobilu prostě na to nestačil. Tento víkend jsme byli na dvou lampionových průvodech, čímž se celkový počet doposud absolvovaných lampionových průvodů zvýšil na tři a troufám si tvrdit, že ještě nejsme u konce.

Za svůj život si pamatuji, že jsem byla snad jen na jednom lampionovém průvodu, když jsem byla malá a proto k nim nemám odpor jako asi většina dospělých pamětníků. A přiznávám se, že se mi ten koncept docela zamlouvá. Nemám samozřejmě na mysli oslavu VŘSR, ale samotný průvod se světýlkami je fajn a hlavně se líbí dětem.

DSC_5594

První lampionový průvod jsme s dětmi absolvovali při akci u Kuby ve školce, kdy děti ukládali broučky do postýlek. Děti si vyrobily lampionky, vyřezaly dýně a do lesa u školky se umístili světýlka, aby broučci trefili do postýlek. Ke konci akce se pak rozsvítily lampiony a šlo se v průvodu ulicemi až na náměstí. Upekla jsem dýňové cookies, které měly úspěch nejen u dětí (mám vždycky ohromnou radost) a které si děti vychutnávaly při tvoření ve třídě, které předcházelo průvodu (museli jsme totiž počkat až bude tma). Děcka hodně ve třídě blbly a tak se mi zdálo, že na samotný průvod už byly hodně unavené, ale jinak byla akce moc fajn a dětem se zaručeně líbila.

DSC_5586DSC_5585DSC_5590DSC_5592

Pozvání na druhý průvod přišlo tak docela na rychlo, ale setkání s kamarády se nebráníme nikdy a tak jsme se v sobotu odpoledne vydali na výlet do Březiny ke kamarádům. Lampionový průvod tam myslím organizovalo zastupitelstvo obce a opět to bylo moc pěkné. Součást průvodu mělo být i nějaké vystoupení se stíny, ale vzhledem k tomu, že nám cesta na start průvodu dala docela zabrat (spousta kamarádů má malé děti) tak jsme představení vypustili a vydali jsme se zpět. Bylo skvělé vidět zase naše kamarády. Přes léto se vídáme docela často, ale jak se ochladí tak je to horší. Ono je něco jiného pozvat kamarády a jejich děti na zahradu a pustit si tu bandu domů – přeci jenom 14 dospělých a 12 dětí (nejčerstvější přírůstek má teprve měsíc a další je na cestě!) je už pořádná smečka!

obrázek (31)

V neděli nás čekal zatím poslední lampionový průvod, na který jsem se hodně těšila, ale nakonec to nebylo přesně to co jsem od toho očekávala. Ale je to spíš subjektivní pocit, myslím si, že jinak to bylo pro děcka pěkně připravené a Kuba se bavil plněním jednotlivých úkolů. Jednalo se o akci Světýlka pořádanou SVČ Lužánky ve Wilsonově lese. V lese byla vyznačena trasa světýlky, kterou jsme procházeli a na které byly úkoly, které děti plnily. Bylo tam dost lidí, takže procpat se cestou s kočárkem bylo umění. Navíc Aničku to vůbec nebavilo – ani v kočárku ani venku – tak to dávala najevo. Asi ji vadilo, že nic nevidí (byla už úplná tma) a nepomohlo ji přesvědčit ani sušenkami ani klíčemi, prostě ničím co jindy zabírá. U druhého stanoviště navíc ztratila dudlík, což byla největší katastrofa, protože náhradní jsem nevzala… Nakonec jsme cestu prošli celou, úkoly Kuba až na jeden (který jsme nějak nevědomky přešli) splnil a Anička se ke konci taky uklidnila. Jak jsem říkala, myslím si, že to bylo moc pěkně udělané a Kuba si to užil. Jen bych možná víc osvětlila trasu, protože tam byla místy fakt tma a uhlídat tříleté děti bylo náročné (ale chápu, že se staršími dětmi to byla asi větší zábava). Ještě jsem byla překvapená, kolik tam bylo lidí. První část cesty jsme byli doslova taženi davem a neustále jsme do někoho naráželi. Chtěli jsme jít co nejdřív (začínalo to o půl páté), abychom byli doma na večeři (jíme v 6), ale ten nápad měli asi všichni :-). I tak si myslím, že příští rok půjdeme zase. To už bude mít Anička dva roky a třeba bude rozumnější :-).

Otázka: Jaké máte zkušenosti s lampionovými průvody? Jste pro? Proti?

neděle 1. listopadu 2015

radosti a zajímavosti IV

Místo rekapitulace o našem víkendu, který i když byl krásný, nejspíš by byl pro vás nezáživný (nevím kolikrát chcete slyšet o domácích a zahradních pracích), jsem připravila další článek o radostech a zajímavostech. Doufám, že nejste zklamaní, příští víkend vymyslíme zase něco zajímavého :-).

Nevím jestli je to vůbec správné pořadí (IV.?), každopádně mám v mobilu nastřádaných pár fotek věcí, co mi udělaly nebo dělají radost. A přiznávám, že některé fotky jsou staré i několik měsíců, což ale nevadí, protože mi dělají radost doteď :-).

Tak jdem na to!

Marmeláda d’Arbo: malina+rebarbora

Toto je hodně stará záležitost, ale jak jsem viděla fotku prázdné skleničky, hned se mi začaly sbíhat sliny. Marmelády d’Arbo máme horně rádi. Vždycky jsme si je kupovali v Rakousku, ale už se dají sehnat i u nás. Naše nejoblíbenější je černý rybíz+ostružina, ale všechny co jsme zatím ochutnali byly skvělé. Malinu s rebarborou jsem si koupila během jarního lyžování v Rakousku (já říkala, že je to stará záležitost), protože jsem tuto příchuť ještě neznala. No a za mě je to silný konkurent naší oblíbené ostružině+černý rybíz. Sklenička padla neuvěřitelně rychle a já si vyčítala, že jsem si jich nekoupila víc. Od té doby jsme v Rakousku nebyli, ale naštěstí se blíží naše tradiční předvánoční lyžování tak se těším, že si jich nakoupím do zásoby.

IMG_3204

 

Mixit

Mixit je pro mě dlouhodobá radost. Není to ale tak, že bych si neustále objednávala tubusy s müsli. Mívám období klidu, ale jak si vzpomenu, že už jsem si müsli dlouho neobjednala, jsem jako utržená z řetězu a vymýšlím ty nejlepší kombinace. V květnu slavil Mixit páté narozeniny a jako poděkování za spolupráci jsem od kluků z Mixitu dostala nečekaný balík plný nejrůznějších dobrot, od müsli a kaše přes křupavé ovoce až po mixitky. Musím se přiznat, že balík padl hodně rychle, ale některé mixitky si ještě schovávám na podzimní výlety.

IMG_3289

Moje nejoblíbenější mixitka je rozhodně goji + espresso + čokoláda!

IMG_3321

 

Motorola chůvička

Nevím jestli jsem tu už o ní psala, ale nedám dopustit na chůvičku Motorola MBP 36. Když jsem čekala Aničku, věděla jsem, že budeme muset pořídit ještě jednu chůvičku. I když ta co má Kuba (AngelCare AC 401) je také skvělá, chtěla jsem chůvičku s kamerou. Prošla jsem milion recenzí na různé modely a nakonec jsme se rozhodly právě pro tuto Motorolu. Je fakt úžasná a jsem ráda, že jsme se pro ni rozhodli. Kdykoli totiž Anička zabrečí, podívám se, jestli to bylo jen kniknutí ze spaní nebo jestli vyžaduje naši asistenci. Mnohdy vidím, že se Anička sama uklidní, lehne si a zase usne a já jsem v klidu. Kdybych jen z chůvičky slyšela, že pláče, nedalo by mi to a šla bych se tam podívat, což by ji nepochybně probralo. Kdo uvažujete o koupi video chůvičky, ať už jakékoli, tak z vlastní zkušenosti vám radím ať do toho rozhodně jděte!

IMG_3316

 

Podzimní běh

Podzim je podle mě nejlepší období pro běh. Po rozžhaveném létě přichází příjemné ochlazení, můžeme tedy běhat nejen brzo ráno a pozdě večer, ale v podstatě kdykoli chceme, protože se hned nezpotím jen co vyjdu ze dveří. I když tílka a kraťasy jsou na běh fajn, já mám raději tříčtvrťáky a dlouhý rukáv. No ale co je na podzimním běhání to nejlepší, je rozhodně padající listí! No není to nádhera?

obrázek 1 (15)IMG_4135

 

Arašídové/mandlové máslo Meridian

Že miluju arašídová a jiná oříšková másla myslím tušíte :-). A protože mám spotřebu opravdu velikou, rozhodla jsem se je nakupovat ve velkém. A to rovnou po kilech. Oblíbila jsem si značku Meridian (koupíte třeba tady), která nabízí jak bio tak nebio různé oříškové pomazánky. Mezi moje nejoblíbenější patří jakékoli arašídové (hladké i křupavé) a mandlové, ale i kešu a lískooříškové mám vyzkoušené a jsou výborné. Ve složení jsou pouze rozemleté ořechy, žádný palmový tuk ani cukr, což je super. Přiznám se, že já mám ráda oříšková másla trošku slaná, proto si je vždy trošku osolím (z toho kilového balení si vždy odeberu část do menší skleničky, do které přidám špetku soli). Nejčastěji si je přidávám do ovesných kaší nebo do jogurtu, ale přiznám se, že hodně často si je vychutnávám rovnou lžičkou ze skleničky…

IMG_3443

No a když jsme u těch arašídových a jiných másel, v jedné mé oblíbené kavárně – Humpty Dumpty – jsem narazila na arašídová a mandlová a kokosová másla od olomoucké firmy Šufánek. Samozřejmě, že jsem si musela jedno koupit a hned jsem se zamilovala. Koupila jsem si mandlové, které obsahuje nepražené mandle, za studena lisovaný kanolový olej, sušenou třtinovou šťávu a himalájskou sůl, ale určitě jak půjdu kolem tak se těším, že vyzkouším i další.

obrázek 2 (13)IMG_3308

 

Pouštění draků

Kuba je konečně ve věku, kdy ho pouštění draků baví. Letos jsme byli už několikrát a každým pokusem se zdokonalujeme. I když přišli jsme na to, že klasický tvar draka je nejlepší… Ten náš je sice Made in USA, ale nic moc teda…

obrázek 1 (16)obrázek 2 (14)

 

Otázka: Zaujalo vás něco z těchto radosti? Co dělá radost poslední dobou vám?