Pohádka o řepě

Můj vztah s řepou nebyl vždy hezký. Asi jako každý z nás jsem se poprvé setkala s řepou ve školce ve formě kompotu k hlavnímu jídlu. Opravdu nevím, proč mi tehdy červená řepa nechutnala, ale co si pamatuji, dělala jsem kolem toho pěkný scény. Moc si se mnou ve školce užili... 

Co jsem dále ve školce odmítala dělat bylo jíst příborem. Když si pro mě mamka odpoledne chodívala, paní učitelka si stěžovala, že neví co má se mnou dělat, že jím všechno lžící a tak jsem to doma poctivě trénovala se svým dětským příborem. Mám ho doteď :-). I přes to, že jsem doma byla profík, ve školce jsem se se svými dovednosti nechtěla chlubit. Paní učitelka to nakonec vzdala a já dosáhla svého. Nakonec jsem  přece jen vzala do ruky vidličku a nůž, protože se mi lžící špatně krájelo maso. Ale musela jsem na to přijít sama. 

Stejně tomu bylo i řepou. Oproti používání příboru mi ale na to, že je řepa vlastně vynikající, trvalo přijít 25 let! 

Poslední roky jsem si všímala v různých časopisech jak řepu všichni vychvalují, jaké má zázračné vlastnosti a že je třeba opustit předsudky, které o řepě máme z družiny, neboť je velice lahodná. Musela jsem se tedy na ten hotový zázrak podívat sama.

Asi před měsícem jsem procházela Zelňák a upoutal mě stánek, kde kromě mrkvičky, cibule a brambor nabízel sympatický pán i řepu. U řepy měl navíc ceduli "100 % bez chemie", což mi bylo velmi milé. Byla jsem odhodlaná přehodnotit svůj vztah s řepou a tak jsem se rozhodla, že si řepu koupím. Jenže, nastal problém. Pán nabízel řepu jen ve svazku po třech (menších) nebo po dvou (větších) kusech. Co když mi opravdu nebude řepa chutnat a co pak budu dělat s dalšími dvěma bulvami?? Po dotazu, zda by nebylo možné zakoupit pouze jeden kus mi bylo odpovězeno, že nebylo. To mi pán přestal být tak sympatický jako na začátku. Avšak ke stánku přistoupila starší paní, že si se mnou svazek koupí napůl, jestli bych měla zájem. No samozřejmě, že bych měla zájem! Hned jsem vybrala nádherný dvojsvazek řepy, pánovi jsem zaplatila svoji polovinu, tj. 8 Kč a vítězně jsem odkráčela do práce.

Celý ten den jsem se nemohla soustředit na nic jiného než na to, že mám v tašce řepu. Na to co s ní udělám a kdo ji bude jíst jsem při své impulzivní koupi nemyslela. Myslela jsem na to, že řepa je přece zdravá a kolik dodá mému tělu prospěšných látek... Hmmm. Jenže tak se řepa neuvaří.

Znala jsem jen způsob, že se řepa musí dlouho vařit a že z toho pak smrdí celý byt. Toto jsem nebyla ochotná podstupovat. V žádném případě. Musel určitě existovat i jiný způsob jak řepu připravit, proto mi nezbylo nic jiného, než se obrátit na svého nejvěrnějšího kamaráda v nouzi: Google.

A hned se mi objevilo několik odkazů na to jak připravit řepu, aniž bych ji musela sáhodlouze vařit a pak půl dně větrat. Nejsympatičtější mi přišel tento nápad od pana Cuketky na pečenou červenou řepu. Je to velmi jednoduché.

Před upečením

1. Řepu zbavíme předního ocásku a zeleně (pokud jsou zelené listy krásné a nezvadlé, nevyhazujte je a zužitkujte je buď jako špenát nebo syrové do salátu!),
2. pořádně ji vydrhneme,
3. zabalíme pevně do alobalu,
4. dáme na pekáček (toto je důležité, neboť i přes to, že je řepa zabalená v alobalu, mně pokaždé vyteklo trochu šťávy),
5. vložíme do vyhřáté trouby (aspoň 200 stupňů)
6. a pečeme zhruba hodinu (pan Cuketka ve svém receptu píše, že se má péct aspoň dvě hodiny, ale po hodině jsem do řepy píchla nožem, který do řepy zajel jako do másla tak jsem usoudila, že je řepa hotová. A  byla.).
7. Řepu necháme tak jak je v alobalu vychladnout,
8. poté ji vybalíme a oloupeme (jde to velmi snadno),
9. přitom dáváme veliký pozor, abychom se od řepy neušpinili, neboť nejde vyprat (zkušenosti, věřte mi...),
10. nakrájíme na požadované kousky
11. a podáváme.

Po upečení

 

Někdo jí řepu na řecký způsob - pokapanou olivovým olejem jenom se solí a pepřem, ale já mám ráda řepu na listovém salátu s kozím sýrem, vlašskými ořechy a pokapanou olejem z vlašských ořechů.K tomu třeba pláteček nasucho opečené topinky potřené lehce máslem. Kombinace čerstvého kozího sýru a řepy je úžasná a nejlepší na tom je, jak se sýr zabarví od řepy do růžova :-). 

Mě potěší maličkosti...

Do salátu jsem použila i listy z červené řepy, které byly příjemně nakyslé. Jen jsem odkrojila tuhé stonky (ze kterých vytýkala červená šťáva) a listy natrhala. Smíchala s dubáčkem, který jsem odpoledne výhodně koupila na Zelňáku za 5 Kč. Pravda je, že byl hodně unavený, ale v kombinaci s listy řepy to nebylo vůbec poznat.

ČERVENÁ ŘEPA

Nemusela jsem dlouho pátrat po tom, abych se dozvěděla o prospěšnosti řepy. Třeba jsem nevěděla, že řepa obsahuje velice málo vitamínů, a to pouze malé množství vitamínu C, karotenu a vitamínů B1 a B2. Za to na minerály je bohatá. A to dost. Je bohatá na křemík, kterému se také říká "minerál krásy", neboť podporuje regeneraci celého organismu a zpomaluje stárnutí - huráááá :-). Křemík je důležitý pro tvorbu a pevnost vazivových tkání a kostí a také pro elasticitu a zdraví cévních stěn. Křemík udržuje a zvyšuje pružnost a mladý vzhled pokožky, pevné vlasy a nehty.

Další významnou látkou v řepě zastoupenou je kyselina listová, která je důležitá pro plodnost žen a zdravý vývoj plodu, ale také pro celý kardiovaskulární systém. Podporuje také obnovu a růst tkání (vazy, svaly, kůže, nehty, vlasy) a okysličování buněk. Tepelnou úpravou se hladina kyseliny listové v řepě snižuje, takže pokud ji tedy chceme využít v co nejvyšší možné míře, je nejlepší řepu konzumovat za syrova. 

Z minerálů řepa obsahuje hodně draslíku a železa, poté hořčík, vápník, zinek, jód a měď. Železo a měď jsou významné pro krvetvorbu.

Barvivo betanin, který dodává řepě její typické zabarvení, také způsobuje to, že se naše moč po konzumaci řepy zabarví do červena (Nebojte, je to neškodné!).Toto barvivo také snižuje vysoký tlak.

Řepa je také bohatá na vlákninu, která stimuluje činnost střev a čistí je od jedovatých usazenin. Řepa totiž obsahuje i vysoké množství pektinu, který má na starosti vylučování cholesterolu, olova a radioaktivních látek z organismu.

Betain - bílkovina obsažená v řepě - působí protiskleroticky.

Šťáva z červené řepy se doporučuje jako prevence proti rakovině a je součást léčby rakovinného bujení. Používá se také při rekonvalescenci léčby.