Tradiční předvánoční lyžování

Jako každý rok tak i letos se naše rodina vypravila na tradiční předvánoční lyžování do rakouského Schladmingu. Dřív jsme s bratrem jezdívali jen sami s rodiči, ale jak se rodina postupem rozrůstá - manžel, přítelkyně - tak se přibrali i drahé polovičky a letos to bylo již podruhé, co nás jela celá banda.

Lyžování v Rakousku v tuto dobu můžu jen doporučit. Všichni se pravděpodobně horlivě připravují na Vánoce a tak na svazích nikdo není, neexistují fronty u lanovek a svahy pokrývá krásný čerstvý prašan. Nehledě na to, že předvánoční lyžování je ještě za předsezónní ceny. 

Každoročně již od listopadu sledujeme sněhové zpravodajství a čekáme na zprávy o stavu sjezdovek. Před odjezdem internet hlásil 90 cm na vrcholcích, 30 v údolí, avšak v den příjezdu i přes celou noc nasněžilo pěkných pár (desítek) centimetrů čerstvého prašánku a tak jsme se měli na co těšit. Jen bratr se asi moc netěšil, když musel v serpentinách uprostřed chumelenice nasazovat řetězy...

Jak je jistě vidět z fotek, počasí vyšlo :-). Modrá obloha a sluníčko však kamuflují skutečnost, že bylo -15°C! Je pravda, že taková zima tu bývá tradičně každý rok a tak jsme se vybavili extra teplým funkčním prádlem  a teplými ponožkami. A o polední pauze jsme se zahřívali u kamen s horkou čokoládou...

Byl to nádherný týden plný klidu a pohody, přesně to co jsem potřebovala po pracovním shonu, který vždy nastává koncem roku. 

A tak se prosím kochejte následujícími fotkami, které ani nepotřebují komentář...

Trocha jógy :-)

Po lyžování bylo potřeba uvolnit namáhané svaly, jak jinak než plaváním...

Nevěřila jsem a dlouho jsem se odhodlávala, ale voda byla fakt teplá. Jen se z vody nesměl vyndat ani malíček, ten pak umrzl :-).

Navštívili jsme i městečko Schladming, kde se každý rok konají vánoční trhy. Trhy jsou malebné, tradiční a nabízejí pouze zboží s vánoční tématikou, svařák a kaštany. Uprostřed je také malé pódium, kde vystupují místní školáci nebo rakouští trubači na dlouhé rohy. To mi vždy naskočí husí kůže... Mají tam i ohrádku s vánoční zvěří, kterou je možno nakrmit a pohladit... K tomu jsme se nikdy nedonutili... 

K našemu překvapení však byly vánoční trhy v den naší návštěvy zavřené. Kdo by to čekal... 

A tak jsme si jen u jediného otevřeného stánečku koupili svařák do kelímku a pečené kaštany do novin a vychutnávali aspoň atmosféru krásně nazdobeného náměstí. 

Dovolenou jsme si moc užili, vše vyšlo snad ještě lépe než jsme plánovali (jen ty trhy mohly být otevřené...), ale poslední den jsem se už začala těšit domů, na zdobení vánočního stromečku, balení dárků a vůbec na celé vánoce. A taky na normální jídlo. I přes to, že v hotelu vařili výborně a relativně zdravě, na pětichodové večeře jsem nebyla zvyklá... A taky výběr obědů v hospůdkách na svahu byl pro mě netradiční...

Přece jenom, když je hooodně pod bodem mrazu, člověk má chutě na jídla, která by si normálně nedával, a tak jsem si dopřávala např. tohoto

germknödel

a taky tohoto

zdroj

a hlavně tohoto

zdroj

A tak asi tušíte, že moje první večeře po návratu byla toto

Přesně to po čem moje tělo toužilo :-).

Jaké je Vaše oblíbené jídlo na svahu?

Já jsem v tomto spíš na sladké, i když silná nudlová polévka má taky co do sebe. Miluju kaiserschmarren, neboli trhanec s jablečným pyré, germknödel s vanilkovým pudinkem a hlavně horkou čokoládu s poctivou šlehačkou. Tu v Rakousku umí :-). Na české hory moc nejezdíme, ale co si pamatuju, tak jsem tam vždy obědvala párek v rohlíku (který jsem pak cítila při každém oblouku...).