Anička: 2 měsíce

Další měsíc je za námi. Uf!

Anička už má 2 měsíce a musím říct, že druhý měsíc byl mnohem lepší než první, kdy jsme se poznávali a zjišťovali co a jak. Anička je teď mnohem předvídatelnější a dá se říct, že se tu klube jistá pravidelnost v jejich denních spáncích. Anička už přes den jen nespí, ale je pohotová, všechno pozoruje a chce si hrát. Taky vyžaduje naši přítomnost a zlobí se, když ji nechám volně ležet na dece. V tomto je skvělý Kuba, který k Aničce přiběhne a začne ji hladit a pusinkovat a ukazovat ji hračky. Kuba strašně rád chodí Aničku kontrolovat, když začne plakat. To zvolá: Mami, stát! Já Aninku (volně přeloženo: mami, stůj, já jdu zkontrolovat Aničku). Pomalu se vyvíjí jejich vztah – zatímco Kuba je z Aničky nadšený a nemůže se dočkat, až bude Anička větší a bude si s ním hrát, Anička Kubu začíná teprve registrovat, zírá na něj upřeným pohledem, úplně jiným než kterým kouká na mě nebo na manžela. Prostě jakoby byla Kubou naprosto fascinována. Věřím, že za nedlouho to budou parťáci, kteří budou držet při sobě (proti mamce a taťkovi…).

Velký brácha pomocník:

Co Anička za ten měsíc zdokonalila je rozhodně úsměv! Kdykoli se probudí a já k ním přijdu, vykouzlí takový úsměv, že taju. Hned zapomenu na to, jak večer kňučí, jak je občas protivná a jak nechce odpoledne spávat. Nejvíc se usmívá, když ji hladím na bříšku nebo na tváři a pak samozřejmě na přebalovacím pultu, když je bez plíny :-).

Anička si také začala pobroukávat. Většinou si pobrukuje, když je spokojená, ale někdy si to spletu z nespokojeností a to pak následuje křik…

Další novinkou jsou ruce! Ty Anička objevila asi v 6ti týdnech a od té doby jsou neustále v puse. Někdy jen jedna, někdy obě naráz. Je jimi fascinovaná a pořád s nimi šermuje před obličejem. Bohužel se taky stává, že si ručkami vyhazuje z pusy dudlík, který se (konečně!!) naučila dudlat a který ji uklidňuje, a to ji opět rozčílí. Co se týče toho dudlíku tak jsem koupila ten nejmenší, který jsem našla v Globusu, je to NUK 0-2 měsíce, je placatý a už se jím tolik nedáví (dáví se zase ale těma rukama :-) ). Dudlík jí dáváme, když je neklidná a taky na usínání. Naštěstí ho nevyžaduje na spaní, takže když usne a dudlík ji vypadne, nemusím tak několikrát za noc vstávat, abych ji ho strčila zpět do pusy. Někdy dudlík odmítne, a to nám pak nezbývá než chodit s Aničkou v náruči a uklidňovat ji houpáním. Toto bývá ale už míň časté.

Kromě rukou objevila Anička i nohy. Teda, ne že by si je začala chytat a strkat do pusy, na to si budeme muset ještě chvíli počkat, ale zvedá je a někdy s nimi i zakope, což je perfektní neb tím vyhání prdíky, kterými trpí čím dál tím míň. Buď je to tím nebo zabraly probiotické kapky. Kdo ví, ale v téhle oblasti je na tom Anička mnohem lépe než před měsícem.

Anička už se taky začala soustředit na hračky a absolutně miluje, když ji položíme na hrací deku s hrazdičkou, kde má zavěšené hračky. Bonusem je, když s plyšáky na hrazdičce třepeme, to mám pak pocit, že vzlítne jak moc třepe rukama a nohama. Nejlepší jsou samozřejmě hračky co chrastí. Na bříšku je taky spokojená, a tak ji tam dáváme dost často. Já na ni vidím, že by se strašně moc chtěla posunout dopředu, ale na to si bude muset holka ještě chvíli počkat. Ale už se nám jednou přetočila z bříška na záda. Byla z toho možná víc překvapená než my! Bylo to nejspíš tím, že si lehla na pokrčenou ruku, což ji otočilo a nikoli její šikovností:-).

Jsem ráda, že se Aničce líbí čím dál tím víc v lehátku připevněném na židličce. Je to paráda, že můžeme všichni sedět u stolu a nikdo tak nemusí hlídat Aničku na zemi. Je pravda, že ne vždy je tam spokojená, ale zhruba z 85% je to úspěšné. A někdy se i stane, že v lehátku usne :-).

Zatímco Kuba každé koupání prořval, Anička si ve vodě libuje. Koupeme ji ve velké vaně na látkovém lehátku a líbí se jí to čím dál tím víc. Kuba se strašně rád podílí na přípravě koupání. Nejdřív vystříká vanu, pak donese lehátko a jde si nachystat kelímek s vodou, kterou pak Aničku polívá, aby ji nebyla zima. Jenže ta voda je obvykle ledová a tak ji natajno vyměním za teplou    :-).

Večerní uspávání probíhá tak, že jakmile Aničku vykoupeme, dáme ji čistou plínu a pyžamo a jdu kojit. Kojím skoro za tmy, abych navodila spací atmosféru. Jakmile dokojím, dám Aničku odbrknout a pokud je klidná, položím ji do postýlky. Pokud není klidná, chvíli ji pochovám a pohoupu a do postýlky ji položím až se zklidní. Zhasnu lampičku a chvíli v pokoji počkám. Většinou leží klidně, když ne, dám ji dudlík a odcházím z pokoje. Pustím monitor a sleduji Aničku na monitoru. Máme video monitor, což je nejlepší vynález na světě! Někdy usne hned, někdy ji vypadne dudlík a dožaduje se jeho vrácení tak ji ho jdu dát. Usíná mezi 7-8 večer a obvykle spává do 4. To ji nakojím a ještě spí tak do 7. Anička hned po nakojení v postýlce usíná a tak celá kojící pauza trvá zhruba 15-20 minut. Myslím si, že si nemám na co stěžovat :-).

Před večerním kojením, Kuba si užívá mámu, Anička čeká…

Přes den je to se spaním horší, ale budu radši, když bude spát v noci než aby noc probděla a já nedobrovolně s ní. Denní spánky netrvají dlouho, maximálně tak tři čtvrtě hodiny, ale občas se zadaří a Anička spí i tři, čtyři hodiny v kuse. To se většinou stává, když dopoledne někam jedeme (většinou na nějakou Kubovu aktivitu). Anička usne v autě, prospí i přenesení do kočárku, spí během Kubovy aktivity (většinou s ní jezdí po venku mamka nebo manžel). Pak se většinou na chvíli probudí, když ji dávám zpět do auta, ale jakmile se auto rozjede, opět usíná. Často se stává, že ji doma vyndám z auta a ještě v autosedačce spí v předsíni. Nebo usíná kolem 10-11 v kočárku, když jdeme společně s Kubou na vycházku a pak ještě spí po příjezdu domů venku na zahradě třeba do půl druhé. Je to sranda, protože Kuba chodí spát mezi půl jednou a jednou a tak zamknu branku, aby nám Aničku nikdo nevzal a dám ji do kočárku monitor, který mám u sebe, když uspávám Kubu. Když jsme doma tak nikdy tak dlouho nespí, zajedno je doma hluk (= Kuba) a za druhé, na čerstvém vzduchu se spí mnohem lépe.

Anička spí v kočárku na hřišti:

 

Anička ve zkratce:

Váha: 5.170g

Délka: 58,5cm

Velikost oblečení: 56-těsně, 62-akorát, 68-malinko větší, ale nosí je; co se týče velikosti podle věku, 0-3 měsíce-těsně, 3-6 měsíců-akorát

Už jsme také museli jít nakupovat pár věcí. Ne, že by Anička měla málo věcí, má většinu věcí po Kubovi, ale když měl Kuba dva měsíce, byl konec května a začínalo léto. Teď začíná zima a Anička měla nedostatek dlouhých rukávů…

Jinak roste jako z vody. Fakt! Někdy se nám zdá, že vyrostla přes noc :-)

Tak zase příští měsíc!!