neděle 20. března 2011

17. března: St. Patrick's Day

Ve čtvrtek 17. března byl den svatého Patrika, který se slaví především v Irsku, ale také všemi Iry po celém světě. Tento svátek připomíná svatého Patrika, jakožto patrona všech svatých v Irsku a počátek křesťanství právě v Irsku. V Irsku, ale i v Severním Irsku, Newfoundlandu a Labradoru je den sv. Patrika státním svátkem a pořádně se oslavuje. Pořádají se průvody, lidé se oblékají do zeleného, jí se typická irská jídla a hlavně se pije zelené pivo.

zdroj
Den sv. Patrika jsem měla možnost zažít v Americe a protože je v Americe spousta přistěhovalců právě z Irska, oslavy tam jsou bouřlivé. Ovšem mě v té době bylo 11 let a tak se mě oslavy týkaly pouze v tom směru, že jsem se oblékla do zeleného, aby mě nepoštípali zlí skřítkové :-).

Mezi typická jídla, která se právě na den sv. Patrika jí, patří především vařené hovězí, zelí a brambory. 

Já nejsem Ir ani z části a v Irsku jsem nikdy nebyla, ale jelikož jsou mi Irové sympatičtí a miluju jejich pivo Guiness, vždy si svátek sv. Patrika připomenu. Letos jsem neoslavovala Guinessem, ale irským chlebem, což pravda není totéž, ale jako symbol svátku to bylo dostatečné. A irský chléb navíc vydrží mnohem déle než pinta tmavého chmelového moku.




Irský chléb (Irish soda bread), recept převzatý z tohoto receptu
  • 3 šálky celozrnné mouky (recept doporučuje hrubozrnnou mouku, já jsem ale měla pouze hladkou a chleba se myslím také povedl)
  • 1 šálek hladké mouky (bílé)
  • špetka soli
  • 1 lžička jedlé sody
  • 1 3/4 šálku (450 ml) podmáslí
  • 40 g másla (recept doporučuje irské máslo Kerrygold, které je dostupné i u nás - je dost slané; já jsem použila klasické jihočeské máslo)
  • 1 vejce
  • hrst rozinek (nemusí být)
Receptů na irský chléb je několik a abych pravdu řekla, irský chléb dělám už třetím rokem a každý rok zkouším nový recept. Úplně nejzákladnější recept představuje pouze smíchání mouky, podmáslí a jedlé sody. Máslo a vejce jsem do chleba letos přidala poprvé a ve výsledku mi chléb přišel méně hutný a takový nadýchanější. 

Také se do těsta přidává různé koření, nejčastěji kmín, ale s tím jsem zatím neexperimentovala. 

Postup je velice jednoduchý. 

Nejprve si na mírném ohni rozpustíme máslo a necháme ho lehce zchladnout. 

Poté si do středně velké mísy rozklepneme jedno vejce, které rozšleháme.


 

Do rozšlehaného vejce přilijeme podmáslí a rozpuštěné máslo a vše pořádně smícháme. Dáme chvíli odstát.



V jiné, větší míse si smícháme mouky, jedlou sodu a sůl (jak teď píši tento příspěvek tak jsem si uvědomila, že jsem na sůl jaksi zapomněla...), pokud nemáte irské nebo jiné slané máslo, zvyšte o trochu množství přidané soli.


Hlavní hvězda receptu:


Do suché směsi přilijeme směs podmáslí, vejce a másla


a promícháme. 


V tuto chvíli zjistíme, zda je těsto moc řídké či tuhé a podle toho přidáme víc podmáslí nebo mouky. Pokud budete péct chléb v chlebíčkové formě (jako já), budete chtít, aby těsto bylo spíše řidší. Tedy takové konzistence, aby se spíše do formy vlilo nikoli nakládalo lžící. Pokud budete chtít chleba upéct ve tvaru bochníku, budete těsto potřebovat spíše pevnější tak, aby se vám na plechu nerozteklo na placku.

Mně se těsto zdálo příliš tuhé, proto jsem přilila trošku podmáslí


V tuto chvíli se mi konzistence zdála ideální. 

Nakonec jsem přimíchala rozinky, které dodaly chlebu sladký nádech. V původním receptu nebyly tak je samozřejmě můžete vynechat, pokud je nemáte rádi. 



Těsto jsem vlila do chlebíčkové formy, kterou jsem vyložila pečícím papírem


a dala do předem vyhřáté trouby (200°C) na 45 minut. Po této době jsem chléb, který byl už krásně zlatavý na povrchu, vyndala z trouby a poklepala jsem spodek formy (dělejte to ale opatrně neb jste právě vytáhli formu z trouby a tak pálí...!). Pokud uslyšíte dutý zvuk, chléb je hotový! Také můžete zkusit zapíchnout do chleba špejli a pokud ji vytáhnete suchou, máte hotovo!



Musím říct, že jedlá soda s podmáslím odvedly moc pěknou práci, co se týče prasklin. Ty mám na chlebu (jakémkoli) nejraději a většinou se doma o ni popereme :-). 

Nemohla jsem vydržet a chtěla chleba co nejdřív ochutnat, jenže se z něj kouřilo jako z komína a v tomto stavu navíc nejde vůbec krájet... Tak jsem ho dala na chvíli za okno vychladnout a pak jsem se pokusila ukrojit dva plátečky.


I tak byl chléb ještě vařící a tak šly ven i tyto dva plátky :-).

Chleba můžete použít jakkoli chcete. Jen tak na sucho, namazaný máslem či opečený v topinkovači. Přemýšlela jsem jak chleba ochutnám, ale jelikož jsem přesvědčená, že jakýkoli chléb nejlépe vynikne potřený máslem, šla jsem do másla.


Mmmmmmmm!!!

Fakt výborný! 

Že jsem zapomněla přidat sůl jsem, jak vidíte, nepoznala, ale možná by chuť chleba vynikla víc. Budu ho muset znovu upéct, abych se přesvědčila. Už dlouhou dobu jsem chtěla upéct vlastní chleba, ale z droždí mám respekt (já vím, že to nic není, ale přece...) a tak jsem to pořád odkládala. Tento chleba je jednoduchý, hned hotový (nemusí se čekat až vykyne...) a když vynecháte rozinky a přidáte třeba kmín, lze jej použít i na slano s šunkou a sýrem. I když dovedu si představit, že i tento chleba s rozinkami si dám třeba se sýrem, ale já mám sladko slané kombinace ráda... :-)

Irským chlebem jsem si krásně připomněla svátek sv. Patrika. Jen ten Guiness mi přece jenom trochu na zapití chyběl...

Otázka: Zaregistrovali jste svátek sv. Patrika? Slavíte jej nějak? Jaký pro nás netradiční svátek slavíte?


4 komentáře:

  1. Chleba vypadá náramně jednoduše. Sv. Patrika neslavíme. Slavíme ne svátek, ale - nevím jestli je to netradiční - narozeniny našeho psa.

    OdpovědětVymazat
  2. Narozeniny psa jsou velmi významným dnem :-) a rozhodně by se měly slavit!

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý den, Pavlo, chleba jsem právě vyzkoušela. První poznatek je, že péct ho jako bochník nefunguje, je moc hutný (mám jen remosku, kam se mi chlebíčková forma nevejde, a dortový tvar se mi k chlebu moc nehodí:-). Druhý poznatek je, že je zřejmě potřeba buď hodně soli a hodně koření, nebo naopak hodně rozinek. Já dala do půlky těsta jedno, do půlky druhé, ale tak opatrně, že to v něm není poznat:-) No ale snědla jsem ještě za tepla i tu nepovedenou verzi...:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za komentář! Chce to zkoušet a zkoušet (a ochutnávat a ochutnávat) až se přijde na tu nejlepší verzi. Už jsem ho dlouho nedělala, ale jak tak na ten recept koukám, dostávám na něj strašnou chuť!!

      Vymazat