Taky máte v zimě jiné chutě než v létě? Ne nadarmo se asi říká, že by člověk měl jíst sezónní ovoce a zeleninu, neboť je to to, po čem tělo prahne nejvíc. Nedávno jsem si koupila 3 rajčata. Nikoli slaďoučká a relativně drahá cherry rajčata, ale poctivá, velká, masitá a docela levná rajčata (možná to už mě mělo odradit). Několik dní mi ležela v ošatce a smutně na mě koukala. Asi chtěla abych je nějak zužitkovala, ale já na ně prostě neměla chuť. Jednou večer při přípravě večeře mi chyběla na talíři zelenina a tak jsem se konečně rozhodla rajčata zkonzumovat. Pěkně jsem si k nim nakrájela fetu, posypala sušenou (bohužel ne čerstvou) bazalkou a hned vypadal talíř se sýrovým toastem veseleji. Ovšem pouze vypadal...
Chuť nic moc... Nevím jestli to bylo tím, že rajčata byla vypěstována někde ve španělským skleníku a dovezena přes celou Evropu do místního Alberta (už jen tato představa mě děsí) a nebo tím, že v zimě se prostě rajčata nejí, ale vůbec mě neuspokojila. Samozřejmě, že jsem je nevyhodila, ale rychle jsem je snědla, abych si mohla vychutnat teplý a křupavý toast. Nevím co mě to vůbec napadlo, příště si k toastu místo studených rajčat uvařím rajskou polévku. Rajčata v plechu, ze kterých polévku nejčastěji vařím, jsou v zimě navíc mnohem výživnější než ta ze skleníků, protože byla zpracována ve stádiu největší zralosti a obsahují tudíž víc prospěšných látek. Například lykopen. Lykopen je karotenoid - antioxidant, který, jak bylo v několika studiích prokázáno, má protirakovinové účinky. Nejvíce se vyskytuje ve vrchních vrstvách plodu (ale nejen ve slupce), objevuje se až v posledních stádiích zrání (vzhledem k zabarvení mnou zakoupených rajčat mám proto pocit, že v nich moc lykopenu nebylo...) a jeho další pozitivní vlastností je, že je stabilní i vůči tepelné sterilizaci a mražení. Takže když si v zimě koupíte rajčata v plechovce uděláte pro svoje tělo mnohem víc, než když sníte kilo rajčat ze skleníku!
Tak a dost bylo o rajčatech. Původně jsem o nich vůbec nechtěla psát, ale přišlo to nějak samo, tak doufám, že jste se alespoň něco zajímavého dozvěděli.
Každopádně, tím rozsáhlým úvodem jsem chtěla říct, že v zimě mám úplně jiné chutě než v létě, což je logické. Mám větší chutě na těstoviny, smetanu (!!) a maso. Hlavně červené maso. A když se všechny tyto přísady spojí, máme hovězí stroganoff!
Co budeme všechno potřebovat:
Pro dvě osoby zhruba 250g hovězího masa (zadního), nakrájeného na nudličky. Jak je zcela jistě vidět, maso je dvou barev :-). Předpokládám, že to bude tím, že jsem ho vytáhla z mrazáku a celou noc i den strávil v lednici v igelitovém sáčku. Ale čichově "vypadalo" dobře...
Dále si nakrájíme na plátky asi tak 5 větších žampionů
Nachystáme si 1 stroužek česneku. Můžete ho prolisovat. Já nemám lis na česnek tak používám struhadlo, kterým česnek přímo nastrouhám do pánve.
Cca 200g vaječných nudlí, tj. půl tohoto sáčku.
Nejdříve si zprudka orestujeme maso na rozpáleném olivovém oleji, na kterém jsme si nejdříve opražili prolisovaný česnek.
Sice tu mluvím dost chytře, ale jakmile jsem maso vhodila na pánev, ihned pustilo šťávu a začalo se dusit... To jsem samozřejmě nechtěla tak jsem ihned zvýšila teplotu, začala jsem masem míchat, ale nějak to nepomohlo. Tak jsme měli maso trošku tužší... :-(.
Poté, co je maso orestované (mělo by to trvat zhruba 7 minut), vyndáme ho z pánve na připravený talíř.
Do stejné pánve přidáme trošku olivového oleje a orestujeme na něm nakrájené žampióny.
Jakmile jsou měkké a orestované, přidáme je k masu.
Do pánve přilijeme cca 100 ml bílého vína.
a necháme vyvařit alkohol. Dále přilijeme trochu vody a rozdrobíme hovězí bujón.
Necháme probulat tak dlouho, dokud se bujón úplně nerozpustí. Nakonec do vývaru přimícháme 2 lžíce zakysané smetany a promícháme.
Ještě přidáme maso se žampióny, aby se v omáčce prohřály.
Přichystáme nudle, které byste měli mít již uvařené al dente.
Nudle poklademe smetanovou směsí a můžeme podávat!
Paráda!
Manžel mlaskal blahem, což mě vždy potěší! Neustále opakoval, že by tento typ jídla očekával spíš od své maminky a ne ode mě, ale prostě chutím neporučíš a i já dovedu překvapit :-). Já jsem si taky moc pochutnala a moje touha po mase a smetaně byla zcela uspokojena.
Prosím o radu: jak mám docílit toho, aby bylo hovězí maso po orestování měkké?
Použila jsem roštěnou, kterou jsem zmrazila, ale před použitím důkladně rozmrazila. Taky si myslím, že jsem měla dostatečně rozžhavenou pánev, ale příště si na to budu muset dát větší pozor. Jestli máte jakékoli rady, budu za ně vděčná!
Hodně záleží na kvalitě hovězího, pokud to byla "stará kráva," moc muziky se s tím nenadělá, spíš dusit, než minutka.
OdpovědětVymazatPokud maso na pánvi hned začalo pouštět šťávu - málo rozpálená pánev, velké množství masa, které sníží teplotu, tak příště raději nadvakrát nebo na dvou pánvích. Dobré je maso osušit kuchyňskou utěrkou, aby nebylo mokré.
To mám načteno, hovězí zadní je u nás doma jen v podobě klasické svíčkové nebo svíčková jako tatarský biftek.
Pokud už se stane, že se maso staré krávy už dusí, je dobré ke konci posypat práškem do pečiva, přiklopit a nechat probublat - vlastní zkušenost, každé maso změkne.
VymazatSouhlasím s Toffo, velkou roli hraje kvalita masa a obávám se, že v obyčejném řeznictví je ta kvalita velmi proměnlivá. Hovězí se u nás doma proto připravuje spíš dušené. Ale podařilo se mi koupit v Makru ve slevě( 2dny do konce min. trvanlivosti) chlazenou svíčkovou z francouzského masného plemene( za 200 kč/kg jsem tam to maso nechat nemohla) a dělala jsem poprvé bifteky. Tak jak jsem se bála výsledku, tak byly výborné a taky manžel nešetřil chválou! Takže sázím opravdu na tu kvalitu masa.
OdpovědětVymazatJj, maso musí být nakrájené na hodně tenoučké nudličky, vložené po malých částech do opravdu rozpáleného oleje a restované pouze chviličku. Nemusí to být zrovna drahá svíčková, aby maso bylo měkké, dobrá je vyzrálá roštěná nebo hovězí špička. Nesolit předem! Jakmile se maso osolí, začne pouštět šťávu. S tím práškem do pečiva je to dobrá vychytávka, také to znám. A jinak já do dušených mas přidávám panáka koňaku nebo rumu. Maso skvěle změkne.
OdpovědětVymazat