čtvrtek 29. května 2014

II., III. trimestr (týdny 24-29)

Tak už jsem tu! Ve třetím finálním trimestru! Třetí trimestr se vyznačuje hlavně zvýšenou únavou, velkým břichem, otoky a dalšími ne úplně příjemnými věcmi. Zatím dobrý, ale jsem teprve na začátku.

DSC_2034

Ve 25. týdnu jsem absolvovala test na těhotenskou cukrovku. K mému překvapení se již nedělají tři odběry jako tomu bylo před dvěma lety, když jsem byla těhotná s Kubou, ale jen dva – na lačno a dvě hodiny po vypití glukózy (dřív to bylo na lačno, po hodině a po dvou). Prý diabetologická asociace usoudila, že není zapotřebí stresovat nastávající matky třemi odběry a tak prý stačí dva. Já nevím, mně ty odběry zas tak nevadí, co je pro mě víc stresující je být celé dopoledne hlady… Nepřidala tomu ani moje mamka, která, když jsem ji dovezla Kubu na hlídání, měla udělané palačinky a neskutečně to tam vonělo :-(. Tak jsem se sebrala a po prvním odběru jsem se šla projít do města. No a poté, co jsem byla hotová mě čekala odměna. Málem jsem běžela z nemocnice sprintem, abych tam byla dřív :-).

obrázek (26)ta vlevo je s jogurtem a jahodami a ta druhá s ostružinovou marmeládou

Každopádně test dopadl dobře, takže si takových dobrůtek můžu dopřávat klidně častěji :-).

Drobeček č. 2 rozhodně roste a rozpíná se kam to jde. Bojím se, že mu za chvíli dojde místo! Na kontrole ve 27. týdnu měl mít něco přes kilo, takže ještě má co dělat, aby se pořádně dopekla. Jinak paní doktorka říkala, že vypadá, že bude drobnější (nemám se prý bát, je to stále v normě…), což ovšem tvrdila i minule a pak měl Kuba 3,7 kg, takže tomu tvrzení nedávám moc velkou váhu :-)!

Bylo by škaredé říct, že mi břicho překáží, ale už mi prostě nejdou dělat některé činnosti tak jednoduše jako bez břicha. Třeba se už nepřisunu těsně ke stolu, ohýbání na zem se neobejde bez funění, o holení nohou raději pomlčím a nebudu vám raději říkat, kolikrát jsem si zavřela břicho do lednice nebo do dveří… Stejně se tomu jen pak směju a jsem neskutečně ráda, že to jsou jediné překážky a omezení, které v těhotenství mám.

obrázek 3 (4)

Břicho už tedy neschovám do normálního oblečení a funguji výhradně v těhotenském a v oblečení na gumu. Nakoupila jsem si pár větších “netěhotných” tílek, ze kterých mi neleze břicho, dvoje těhotenské kraťasy a pak dvě sukně, tříčtvrťáky a kraťasy na gumu, které hodlám nosit i po porodu. Razím heslo: hlavně pohodlně a vzhledem k tomu, že trávím většinu času na zahradě nebo na písku, nějaké hogo fogo oblečení stejně neužiju.

Teplejší počasí si zatím užívám, i když vím, že to horší ještě přijde. Baví mě ukazovat břicho, neschovávat ho do bund a do manželových mikin a navíc je to strašně pohodlné mít na sobě jen jednu vrstvu. A co je nejúžasnější? Boty nazout a žabky – prostě žádné tkaničky, zipy, atd., ke kterým bych se musela ohýbat. Sice se pak stejně musím ohnout a zavázat boty Kubovi, ale i tak je naše výprava jednodušší. Když jsem byla těhotná s Kubou, převážnou část těhotenství byla zima, což bylo mnohem logisticky náročnější – než jsem se vypravila, byla jsem zpocená úplně všude… To jsem si pak několikrát rozmyslela, jestli mi to stojí za to!

 

BŘICHO

DSC_2027DSC_2061DSC_2120DSC_2210DSC_2247

 

24. týden

DSC_2024DSC_2027

 

NEVOLNOSTI

Nejsou!

 

25. týden

DSC_2060DSC_2061

 

NECHUTĚ

Občas se mi stane, že nemám na něco chuť, ale to se druhý den zase změní, takže nejde říct, konkrétně, že bych měla k něčemu odpor.

 

26. týden

DSC_2119DSC_2120

 

CHUTĚ

Chutě na pufované rýžové, kukuřičné a jiné výrobky už není tak silná, ale už se dá ovládat :-).

Přetrvává ale chuť na jogurty – hlavně ty řecké (i 0%), jogurtové výrobky, kefíry… a to všechno nejlépe s jahodami.

Pomalu se taky začíná se zmrzlinami. V tomto směru jsem spíš opatrná a bojím se různých salmonel a jiných nepříjemností, které navíc můžou ohrozit i drobečka v bříšku. Takže spíš dávám přednost Mroži na hůlce (můj nejoblíbenější). Před pár dny jsem si také udělala radost a koupila kelímek Haagen-Dazs – nevím jestli to byl dobrý tah nebo ne neb půl kelímku je fuč, a to jsem ho nikomu nepůjčila :-). Ale myslím, že to léto takto společně zvládneme!

Pak se taky nemůžu nabažit kedluben a ředkviček, ale to je možná tím, že jsem je celou zimu neměla a teď jsou jich všude plné stánky! Začínám cítit i chutě na rajčata, ale zatím jsou spíš vodnaté a bez chuti, abych si na nich vypěstovala závislost. Uvidíme jak bude v tomto směru postupovat léto!

Jo a ještě avokádo! Na to nesmím zapomenout! Když kápnu na nějaké akorát měkké k jídlu tak pomalu ani nestihnu dojít domů. Jsem schopná ho sníst samotné, ale ani jen tak rozmačkané na opečeném chlebu není vůbec špatné! Často si ho dávám do vaječných sendvičů: chléb+rozmačkané avokádo (1/2)+vejce jako volí oko jen s propíchnutým okem (aby byl udělaný žloutek)+sýr+listový špenát. Je to neuvěřitelná lahůdka (podobný recept ale bez avokáda najdete zde).

 

27. týden – není foto :-(

28. týden

DSC_2207DSC_2210

 

ÚNAVA

Únava byla, je a bude a už ztrácím naději, že to bude někdy lepší. Tentokrát je těhotenská nespavost krutá a vybírá si ty nejhorší okamžiky. Když Kuba spí do půl osmé a já bych mohla dlouho spát, jsem od pěti vzhůru, když nemůžu po nočním čůrání usnout, Kuba vstává o půl šesté. Vypozorovala jsem, že se budím každé ráno mezi 4-5 a to pak buď ještě usnu a vzbudí mě v 6 manželův budík, takže nic moc… nebo už neusnu, což je taky nic moc… Vždyť to říkám, jsem ztracený případ!

Navíc Kuba nám začal usínat strašně pozdě večer – až kolem půl desáté – a to než pak poklidím, vysprchuju se a pokecám chvíli s manželem, kterého jsem celý den neviděla, tak do postele neulehnu dřív jak o půl jedenácté. A to je na mě až moc přesčas! Budeme muset s tím jeho spaním něco udělat…

DSC_2031ať taky vidíte jiné břicho než jen to moje :-)

29. týden

DSC_2243DSC_2247

 

CVIČENÍ

Pomalu a jistě tu dochází ke změnám. Těhotenskou jógu navštěvuji nadále a doufám, že budu co nejdýl. Cítím se po ni skvěle a je to takový jediný čas, kdy jsem sama a uvědomuji si tu malou v bříšku. Je to takový náš čas, který mám jen pro sebe, taková příjemná relaxace, než se zase vrátím domů za svými kluky :-).

obrázek 1 (12)

Co se týče běhu, ten pomalu ustupuje ve prospěch chůze. Možná to bylo i tím, že jsem se mu kvůli nedostatku času nevěnovala tak často, ale když jsem byla naposled, nebylo to ono. Cítila jsem dole hodně tlak, funěla jsem jako bych běžela na Sněžku a tak jsem raději přešla do rychlejší chůze, což bylo moc příjemnější a víc jsem si to užívala. Už teď mi ale běh chybí a těším se až se zase rozeběhnu, ale to už bude pravděpodobně bez přední zátěže :-). Když všechno půjde dobře tak v druhé půlce září bych mohla vyběhnout. Jejda, to je až za 4 měsíce!!!

obrázek 2 (10)

Doma (nebo s Kubou na hřišti, když tam zrovna nikdo není) se snažím i trochu posilovat – ruce, nohy, zadek – ale to je spíš nepravidelné, jak si prostě vzpomenu a pokud večer zrovna nepadám únavou. Dokud to půjde tak bych dál ráda chodila i na lekce fitmami. Uvidíme…

 

DALŠÍ POZNATKY:

Přibrala jsem už 10 kilo! S Kubou jsem celkem přibrala myslím 15-16 kg tak uvidíme jak to teď půjde dál…

Chodím neustále čůrat. A piju. A čůrám. A piju…

Občas mívám hrozné sny. Třeba nedávno se nám ve snu narodil kluk a my nevěděli jaké mu máme dát jméno. Do konce snu se to nevyřešilo… (My ale opravdu nevíme, jaké bychom dali klučičí jméno tak doufám a věřím, že to bude opravdu holka!)

Kamarádce se má každým dnem narodit miminko. Už druhé. My neumíme být těhotné samostatně. S Kubou jsem byla o dva měsíce napřed já, teď je napřed o dva měsíce ona :-).

Vybíráme barvu do holčičího pokoje. Nejvíc se nám zalíbila taková malinová, kterou mají na jednom panelu v IKEA. Tak jsme zaúkolovali známý co mají známý a kód barvy máme! Uvidíme jak moc to bude blízko. Jenže ještě před tím nás čeká výměna střešních a bočních oken, tak možná dřív porodím než vymalujem…

To by byla sranda, kdyby to byl kluk! V malinovém pokoji… :-)

Sbírám co nejvíc poznatků od dvojnásobných matek. Na co bych se měla připravit než porodím??

 

Tak zase příště! Snad stihnu ještě jednu rekapitulaci před porodem…

20 komentářů:

  1. uvař si. Ještě máš teda čas, ale až se termín nachýlí, vymysli si pár jídel co se dají zmrazit a po nějakých rozumných porcích je nastrkej do mrazáku. stačí masová (bílkovinová) část jídla. rýži nebo těstoviny k tomu zvládneš snadno, ale budeš určitě ráda, že tu část vaření co dlouho trvá máš hotovou.
    to ostatní bude stejně jinak než si myslíš, ale jídlo bez práce bodne vždycky komukoliv:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. díky za radu, určitě se to bude hodit! a myslím, že to ocení hlavně manžel :-).

      Vymazat
  2. A moje rada...připrav se na to, že oba broučci budou potřebovat hned a najednou...ze začátku je to jen občas....později stálý stav...já mám dva kluky, tři roky od sebe...a máš je vidět...občas bych potřebovala čtvery ruce, dvě hlavy a čtvery uši... oba mluví najednou, oba potřebují něco najednou atd...až jednou budete dělat úkoly, tak ten mladší vždy ruší a chce dělat úplně stejné úkoly, co má starší...atd....no legrace :o))) pevné nervy a ať se vše daří... Martina ze severu...

    OdpovědětVymazat
  3. Krásne bruško :) je to fakt čarovné držím palce :)

    OdpovědětVymazat
  4. Super :)) A Kubíček mega :D krásně rostete :) a malinová je opravdu krásná barva :)) Dobře vyberte :)

    OdpovědětVymazat
  5. překvapuje mě, že vás pustili během testování na cukrovku do města, já musela sedět na židli a ani se nehnout. ani na záchod jsem nesměla. to bylo nejhorší, do toho hlad, no kombinace děs běs

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ještě abych musela sedět na místě... vzali mi první odběr, řekli v 10.05 bude odběr druhý a dělejte si co chcete. přišla jsem o deset minut dřív a koukali na mě jako co tam dělám tak brzy... :-)

      Vymazat
    2. ahoj Pavli, to se taky divím, že Tě pustili do města. Já sice mohla na záchod, ale mohla jsem se pohybovat pouze po budově, prý kdybych zkolabovala, to se jim tam prý občas stává. Jinak já měla odběry taky jen dva a to i před třemi lety.
      Na co se připravit po porodu? Těžko říct, protože každé dítě je jiné a každé vyžaduje trošku jiný přístup. Škoda že neexistuje nějaký univerzální postup na výchovu. :-))) Spoustu zajímavých věcí jsem se dočetla v knížce Prvorozené dítě od psycholožky Prekopové. Možná se připrav na to, že Kubík bude trošku stagnovat ve vývoji, bude chtít víc krmit, víc chovat, hrát si na mimi. Moje rada - nenadávat mu za to, když chce pochovat, pochovat ho, když chce nakrmit, nakrmit ho. To se časem zase srovná, ale to starší dítě to má prostě těžší. Zkus se mrknout na tu knížku. Jo a taky se připrav na to, že na blogaření už moc času nebude. :-)
      Měj se moc hezky a ať se vám daří!
      Kivi

      Vymazat
  6. každopádně upřednostňovat Kubíka, raději nechat malou chvíli řvát, ale ať nemá pocit, že spadl z lopatky. osvěčená rada.

    OdpovědětVymazat
  7. když byl Kuba ještě mimi, tak se mi zdál sen, že se vám narodila holčička a hned mluvila v souvětích :-) tak aby nepředběhla Kubu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kuba už mluví v souvětích. Sice mu málokdo rozumí, ale ty monology co vede jsou úžasný!

      Vymazat
  8. Teda, moc ti sluší! A bříško máš malinký, já měla u druhého dítka pupek přes půlku města a to jsem přibrala jen 11 kilo :-)
    Jinak radím taky fakt hodně si navařit do mrazáku (úplně ho nacpat k prasknutí), protože první tři měsíce jsou neuvěřitelný hukot (miminko chce co chvíli kojit, Kubík po tobě bude lozit i při kojení) a není výjimkou, že se starší dítko začne třeba znovu počurávat nebo se jiným způsobem projevovat jako miminko. Takže to chce pevné nervy, velké zapojení manžela a popřípadě nějaké hlídání. A neodmítat nabízenou pomoc třeba s vařením, uklízením a tak (to říkám z vlastní zkušenosti, ze začátku jsem si pískala, jak to budu zvládat a domítala jsem, když mi třeba tchyně chtěla vyžehlit a pak jsem doma měli takovou hromadu prádla, že jsme se museli skoro prokopávat :-)). Jinak dost miminek má po narození obrácený režim (ve dne spí a v noci řádí), tak abys byla připravená i na tuhle možnost (u nás to bylo vražedné, Kubík měl obrýácený režim čtyři měsíce, budil se v devět večer a usínal ve čtyři a v pět ráno pak vstával Toníček). Takže radím nevěřit na pověry a nachystat všechno potřebné, pro jistotu vymyslet i jméno pro chlapečka a hodně se věnovat Kubíkovi i po narození miminka. A pořídit si šátek, ten je super a spoustu věcí usnadní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. díky za skvělé rady! babičky už se hrozně těší na miminko tak si myslím, že o pomoc nebude nouze a rozhodně ji nebudu odmítat. Pamatuji si, že když byl Kuba miminko tak nám vozili ještě teplé obědy až domů a servírovali je nám pod nos :-). To bylo super a budeme si muset tu službu opět objednat :-).
      Trochu mě znervózňuje ta výměna oken měsíc před termínem, ale snad se to zvládne všechno uklidit, vymalovat a nachystat pro malou.
      Jo a šátek mám, je k nezaplacení!

      Vymazat
  9. Oni ty testy vsude delaji asi jak se jim to hodi, mne brali krev na 3x a musela jsem sedet na miste, pry zadna fyzicka aktivita. Ale stejne bych asi nikam nedosla jak mi bylo blbe. Jinak na redkvicky a kedlubny mam taky furt chut! ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je zvláštní... A na těch kedlubnách a ředkvičkách asi něco bude :-)

      Vymazat
  10. zrovna dnes jsem si na tebe vzpomněla, že se musím kouknout jak se ti daří... a koukám, že parádně... moc jsem nepochopila, jak jsi na tom s tím běháním a jak jsi během těhotenství běhala... já teď běhám 5 - 6x týdně cca 5 km a plánujeme s mužem mimčo, tak bych ráda věděla jak moc to půjde i v těhotenství ;) případně díky za odpověď ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, v prvním trimestru jsem byla běhat jen jednou - byla jsem hrozně unavená a bylo mi blbě tak jsem to neřešila. Jak mi začalo být líp, měla jsem chuť zase něco dělat a tak jsem to s během zase zkusila. Běhala jsem tak 2x týdně cca 4-5 km, po rovince (kopce jsem chodila). Někdy to šlo líp, někdy hůř a když jsem se necítila, přešla jsem do chůze a nic jsem neřešila a užívala si pohybu. Teď jsem ve 31. týdnu a už neběhám. Nebylo to ono tak teď raději chodím. Hlavně je důležité poslouchat své tělo, kdyby bylo cokoli nepříjemné tak raději přejít do chůze, nepřepínat se a hlídat si tepovku (já si při běhu zpívám - když něco neuzpívám, zvolním). Jo a řekli to svému doktorovi - moje doktorka to tolerovala, ale nadšená z toho asi moc nebyla. Pokud je ale s tebou a mimčem všechno v pořádku tak by běhu nemělo nic bránit. Hodně štěstí!!

      Vymazat
    2. děkuji Pavli. No já budu teď měnit doktorku, protože ten můj je prostě sto let za opicema a necítím se u něj dobře. v září jsem objednaná tady v brně k jedné dr. která je více alternativní... co se porodů, přístupů, anitkoncepce a všeho týče, tak doufám, že když vše bude ok, tak bude respektovat jak sport, tak to že jsem vegetarián... ;)

      Vymazat