čtvrtek 10. října 2013

Zlomový běh?

Včera jsem si byla zaběhat. To rozhodně není nic neobvyklého a normálně bych vám o tom ani nepsala, ale po dlouhé době jsem z běhu měla radost. Sice jsem funěla jak ježek, byla pomalá jak šnek, půl cesty mě píchalo v boku (to asi díky těm dvěma makovým buchtám…), ale užívala jsem si každý krok.

obrázek 1

Už jsem tu psala, že po pražském půlmaratonu jsem nemohla najít k běhu motivaci a až na pár výkyvů jsem to tak měla celé léto. Na konci srpna pak přišel Půlmaraton Moravským krasem, na který jsem se těšila a proklínala ho zároveň. Těšila jsem se na prostředí, na přírodu, kudy vedla trasa a proklínala, protože jsem se na něj dostatečně nepřipravila. Nevím co jsem si myslela, když jsem se na závod přihlašovala – závod byl na konci prázdnin, trénink tak musel probíhat v létě v horku a navíc poslední dva týdny v srpnu jsme měli domluvenou dovolenou, což samo o sobě nezní moc odhodlaně trénovat na velké vzdálenosti. Nu což, na půlmaraton jsem jela, zaběhla v čase 2:09 a na trati málem vypustila duši. Hodně to bolelo – ze začátku hlavně proto, že jsem si špatně umístila čip a plastový konec úchytu se mi při každém došlapu zarýval do kůže… – a ke konci už to bylo hodně o psychice. Soustředila jsem se nikoli na zbývající kilometry, ale na každý krůček, který mě přibližoval cíli. Lidé pak v ulicích povzbuzovali, ale i když jsem chtěla přidat, neměla jsem kde brát. Když mi zbývalo asi sto metrů do cíle, zpozorovala jsem manžela s Kubou jak fandí a tak jsem se zastavila pro pusu. Kuba chtěl ke mě do náruče a vzhledem k tomu, že jsem nepřekonávala žádné osobní rekordy, vzala jsem ho k sobě a poslední úsek běželi spolu. Bylo to moc fajn a překonalo to i to “utrpení”, které jsem do té chvíle zažívala. Každopádně jsem ráda, že jsem si půlmaraton zaběhla – trať byla fakt nádherná a i přes to, že bylo docela dusno, na trase bylo příjemně a u Punkevních jeskyní mi byla i zima…

IMG_9669IMG_9681

Na běhání jsem po půlmaratonu nezanevřela, běhat jsem chodila pořád, cca 2-3x týdně, ale ve většině případů jsem se k tomu musela donutit a ani samotný běh nebyl úplně ono. Připadala jsem si pomalá, měla jsem pocit, že se sotva sunu, jako bych běžela s dvacetikilovým báglem. Nevím proč tomu tak bylo – možná neustále stejnou trasou nebo tím, že jsem vybíhala pozdě večer, kdy bývám vyčerpaná po celém dni lítání za Kubou – ale doufám, že jsem toto období překonala. I když jsem včera vstávala s Kubou ve tři čtvrtě na pět a byla s Kubou plavat, což je stejně vyčerpávající jako bych přeplavala La Manche, jakmile Kuba po obědě usnul, dala jsem chuvičku mamce, u které jsme byli na návštěvě, nazula boty a vyběhla.

obrázek 2obrázek 5

Počasí bylo takové, že by ani psa nevyhnal, ale pro běžce perfektní: 13°C, zataženo, mlhavo a jemně pršelo. Právě to počasí na podzimním běhání miluju a doufám, že takových dnů bude ještě spousta. V sobotu běžím Vokolo príglu – moc pěkný závod okolo brněnské přehrady a  i když jsem původně měla kdovíjaké plány překonávat rekordy (minulý rok jsem zaběhla za 1:23 – 6 měsíců po porodu, tak uvidíme letos – 18 měsíců po porodu…), rozhodla jsem se běžet pohodlným tempem a budu si závod užívat. Myslete na mě, držte mi palce a já se určitě pochlubím jak jsem dopadla!

obrázek 3

10 komentářů:

  1. Pavli to je nádherná trasa, tam se musí běhat jedná báseň! Doufám, že tvá běžecká nálada je zpět a budu moc držet palce na tom závodě. Já jsem byla běhat v pondělí a chvílemi se mi běželo opravdu nádherně lehce. Skvělé je, že běh mě neustále překvapuje a pokaždé nacházím nové pocity, nové zjištění, a to mě hrozně baví. PS: jinak je pro mě výstižné toto: I love running...when i´m done:D Krásný den!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to moc fajn trasa, vede mezi tratí a jezírkama, ale všechno je to obklopené listnatými lesy takže zvlášť teď na podzim je to tam opravdu nádherné. Je pravda, že některé běhy jsou úžasné a mohla bych běžet donekonečna a některé stojí za nic. Ale ani po těch pocitově horších nelituji, že jsem vyběhla.

      Vymazat
    2. to je docela zvláštní,taky mám dobrý pocit po každém běhu a je jedno jestli byl dobrý nebo horší. Endorfiny asi prostě pracují za všech okolností:)

      Vymazat
  2. Doufám, že ze sebe neudĕlám blazna, ale prostredi vypada uplne jsko Brno u Mokre Hory! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak! Máš naprostou pravdu :-). Běžela jsem z Lelekovic podél trati a jezírek až do Mokré Hory a zpět. Nádherná trasa a nepotkala jsem tam ani živáčka!

      Vymazat
  3. Taky chodím občas běhat (ale když čtu o tvém běhu, tak se musím stydět, protože uběhnu jen pár ušmudlaných kilometrů :D), ale skoro vždycky se mi taky nechce, musím se do toho nutit....ale když to potom jednou za čas dopadne tak, že se mi běží krásně, lehce a běh si užívám, hned pak mám zase víc chuti nazout ty růžové boty a chodit pravidelně :) Tady ve Vídni mám koleje hned u Dunaje, kde je podél nádherná cyklostezka, takže lepší prostředí si ani přát nemůžu, ale vadí mi, když fouká vítr, to jsem pak otrávená a strašně mě to štve a nebaví :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tu stezku kolem Dunaje ti závidím!!!! To musí být paráda! A nezoufej! Každý kilometr se počítá takže buď na sebe hrdá i když zrovna nezaběhneš maratonskou trať :-). Však jestli budeš někdy v Brně tak si můžem jít zaběhat...:-)

      Vymazat
  4. Se zlepšením chuti a motivace neporadím, já mám totiž chuť běhat skoro pořád :-D A tleskám, jak to krásně dáváš i s miminkem...to dokáže málokdo

    OdpovědětVymazat
  5. Můžu se zeptat na Vaše oblíbené podniky v Brně, kam ráda zajdete? (na dobré zdravé jídlo, zdravý zákusek, atd.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V současné době nechodím do restaurací tak často a když někam zajdu tak nevyhledávám přímo zdravá jídla, ale spíš dobrá - čerstvá a z kvalitních surovin. Mojí nejoblíbenější restaurací je Avia na Botanické, kde mají každý týden nový jídelní lístek podle sezónních ingrediencí a ještě mají každý den speciální nabídku - hlavně ryby - podle toho, co mají čerstvé. Jídla jsou jak lehká (ryby, zelenina) tak těžší (těstoviny, smetana) takže si vybere každý. Podobně by měli vařit i v kavárně Era v Černých Polí, ale tam se teprve chystám. Jinak další oblíbené restaurace jsou La Bouchée, Il Mercato, Valoria - tyto jsou spíš dražší, kam chodíme při zvláštní příležitosti. Ve zdravých restauracích typu Rebio mi nechutná, takže je ani neznám. Ani se zdravými dezerty ti nepomůžu, protože když už jdu na zákusek, musí stát za to :-). Kavárny teď často vybírám podle toho jestli mají dětský koutek... ale mezi moje nejoblíbenější patří Klafe na Kraví Hoře, Mezzanine na Údolní, Cafe 99 na Úvoze - všude mají výborné domácí zákusky, které nejsou dietní, ale zato moc dobré! Vím, že jsem ti asi neodpověděla přímo na tvoji otázku, ale snad jsem tě aspoň inspirovala k návštěvě některých těchto podniků :-).
      Kdyby měli ostatní čtenáři tip, kam v Brně na dobré a zdravé jídlo, budu ráda, když se podělíte! Díky!

      Vymazat