Už dlouho jsem tu nepsala o nějakém našem výletu. A tak mám dnes pro vás výlety dva, které jsme podnikli s manželem minulý víkend.
V sobotu jsme se vydali na severovýchod od Brna k Moravskému krasu. V Moravském krasu jsme byli již několikrát a tak jsme spíš chtěli navštívit místa pro nás neznámá. Jako Křtiny.
Křtiny jsou považovány za vstupní bránu do střední části Moravského krasu, patří k významným evropským mariánským poutním místům. Nachází se zde Chrám Jména Panny Marie, který je od 1. července 2008 zapsán na seznamu Národních kulturních památek ČR.
V období vrcholného baroka doznalo toto poutní místo ohromný rozkvět. Ve své době ho navštěvovalo více než 50 000 poutníků ročně. Přestavba původního středověkého areálu byla zadána v roce 1718 Janu Santinimu, který navrhl rozsáhlý areál, který se stal skutečnou barokní perlou Moravy. Kompletní stavba však byla dokončena až v roce 1750, tedy dlouho po Santiniho smrti a oproti původnímu návrhu včetně řady změn, ke kterým muselo být přistoupeno z úsporných opatření. I přes to je křtinský areál pozoruhodně vynalézavým a vyhraněným architektonickým dílem, a to i svým jednoznačným včleněním do krajinného prostoru.
Křtiny si už můžeme z našeho seznamu výletů škrtnout :-). Z Křtin jsme pokračovali dále do Jedovnic na oběd (svíčková), kde jsme si obešli rybník Olšovec, dali zmrzlinu a jeli dál do Rudického propadání.
Rudické propadání tvoří spolu s Býčí skálou druhý nejdelší jeskynní systém v České republice o celkové délce přes 13 kilometrů. Rudické propadání je nejmohutnější propadání v Moravském krasu. Vody Jedovnického potoka postupně padají až do hloubky 90 metrů. V propadání se tak nalézá jeden z nejvyšších vodopádů v České republice. V jeskyni se také nalézá Rudická propast, nejhlubší česká suchá propast, a Obří dóm, jedna z největších jeskynních prostor v Česku. Srbský sifon pak tuto jeskyni spojuje s Býčí skálou (zdroj). Přišli jsme samozřejmě jen k začátku Rudického propadání. Uvnitř se občas pořádají prohlídky, ale údajně je to na vysoké holínky a plazení se v bahně, což není nic pro mě. I tak jsme z těch přeskoků přes potok byli od bláta až za ušima :-).
Tentokrát jsme se vydali na opačnou stranu od Brna, na jih na Pálavu, do obce Pavlov. Bylo horko, slunko pálilo, všude spousta cyklistů, ale i přes to jsme se vydali vzhůru do kopce na Dívčí hrad. Dívčí hrad se nachází na západně od obce Pavlov na příkré, ze tří stran nepřístupné skále. Na hradě nikdy nebyla vybudována strážní věž a tak její obranu zajišťovaly vysoké a silné zdi, které jsou patrné i dnes. Hrad byl poprvé zmíněn v roce 1222 a po roce 1645 byl vypleněn a zapálen Švédy.
Dost bylo historie, zpět k výletu!
Dost bylo historie, zpět k výletu!
Trasa vedla zpočátku obcí Pavlov, přes vinice
Poté naštěstí cesta odbočila do lesa, který poskytl ochlazující stín až na vrchol.
Z vrchu byl nádherný výhled:
Na vrcholu bylo přelidněno. Mnozí turisté byli také dosti posilnění dopolední návštěvou vinných sklípků a někteří si dokonce s sebou přinesli lahvinku bílého včetně skleniček. Bylo veselo!
Po prozkoumání všech zákoutí jsme se vydali opět na cestu zpět. Tentokrát to šlo líp než do kopce :-).
V Dolních Věstonicích jsme se osvěžili kombajnerkou a vydali se k domovu.
Velmi vydařený výletní víkend!
Otázka: jak nejraději trávíte léto? Jezdíte do zahraničí na dovolenou nebo spíše zůstáváte doma?